Trojúhelník smutku

K zemi hleď byl možná přímočarý film, u kterého se diváci plácali do stehen a volali "hehe, přesně jako covid!", ale nehrálo si to na něco většího a tím mně ten film přišel sympatický. Trojúhelník smutku mi naopak všichni prodávali jako nejlepší satiru tohoto roku, a já moc nechápu v čem. Výrobce granátů odpálí jejich vlastní granát? Chudí lidé drhnou sračky boháčů? Nebo ta náhodná paní co volá In den Wolken? Nevím, dál. Abych nekřivdil, občas dojde na nějaké zajímavé pozorování nebo úder na komoru (první kapitola a samotný konec s Abigail jsou za mě super), ale většinu času je Trojúhelník smutku pro mě spíš subverzivní koláž vtípků, kde se střídá civilní konverzační komika s absurdnem a naprosto obnaženým fekálním humorem, která tak nějak volně jamuje kolem tématu peněz a společenského uspořádání, ale nemá žádný velký názor - jen sype fórky. Ale fórky na zasmání, ne fórky s názorem. Takže asi chci říct, že jako komedie v cajku, ale přesnou sondu rozebírající dnešní společnost tam nevidím. (19.11.2022)

Tak na Triangle of Sadness som bola fakt zvedavá. Som rada, že som vopred nevidela trailer a nečítala spoilery. Je to veľmi veľmi zaujímavo natočené, nenudila som sa ani sekundu, dve a pol hodiny ubehli ani neviem ako. Prvé dve časti filmu sú skvelé, už to vyzeralo aj na tých päť hviezdičiek, no potom prišla tretia najslabšia časť, kde už jednotlivé situácie nedávali veľmi zmysel, chýbala v tom logika (hľadanie východiska, pomoc???) a ešte aj ten koniec je otvorený, aj keď si asi vieme predstaviť, čo sa tam stalo. Vadila mi aj kamera, stále som mala pocit, že všetko je snímané veľmi zdiaľky a že dobre nevidím. Po skončení filmu som si išla hneď vygoogliť "Ending explained" a tiež som bola zvedavá, kde sa nakrúcalo. A ešte dodatok: Je smutné, keď sa vo Wikipedii o mladom človeku píše už v minulom čase. Yaya bola jej posledná rola...80%. (03.12.2022)

kousavá, trefná a hlavně funkční společenská satira, která se nebojí tnout do živého a navíc je to většinu času sakra dobrá zábava, která nejednou donutí k zamyšlení. Trochu sem se bál  nadmíru štědré stopáže, ale v tomhle případě vůbec ničemu nevadí a když Trojúhelník v ostrovní části poleví a ztratí nasazené tempo, neměl sem potřebu koukat na hodinky a tlačit čas kupředu. Pro mě osobně šlo o první setkání s Rubenem Ostlundem a budu si muset sehnat i jeho další kousky...80% (04.12.2022)

Bizarným filmom sa v posledných rokoch celkom darí, takže aj Triangle of Sadness si získalo svoju popularitu. Ja mám z tohto diela zmiešané pocity, keďže mal svoje lepšie fázy, ale aj tie slabšie. Každopádne, ako celok to napokon prekvapivo vytvorilo vcelku logický vzorec spoločnosti, ktorý sa vie pomerne rýchlo obrátiť naruby. Aj keď film pôsobí sarkastickým a satirickým dojmom, tak napokon prináša aj nečakaný filozofický rozmer. A ešte k tomu sú tu aj bohovské hlášky! Ale ako som už písal, zmiešané dojmy u mňa pretrvali, takže férové 3* (02.01.2023)

Myšlenka rozhodně skvělá a některé provedení taktéž, ale samotný konec, pár nevysvětlených momentů a více dotažená satira by tomu prospěla. Alespoň pro můj požitek. (26.03.2023)

Tady se budu očividně přiklánět k menšině, ale tenhle film šel naprosto mimo mě. První polovina se mi docela líbila, netušila jsem kam film směruje, ale zajímalo mě to, i když mi dialogy přišly zdlouhavější. Pak se to všechno zlomilo (s prominutím) sračkoidní a blicí scénou, která ve mě zanechala tak hluboké následky, že to budu mít před očima ještě několik měsíců. Takovou nechuťárnu jsem dlouho neviděla a doufám, že dlouho neuvidím a ne nepřišlo mi to ničím vtipný. Celkově mi ten film přišel dost na hlavu. Já chápu, je to satira a vysmívá se to nerovnosti ve společnosti, takže se na to člověk musí dívat s jakýmsi nadhledem, ale pro tenhle typ filmů já cílovka vážně nejsem. (09.01.2023)

Výborná satira na ekonomicky a třídně rozdělenou společnost. Tři kapitoly z nichž nejslabší je poslední. Téměř dokonalá je první, která vychází z režisérovo osobní zkušenosti. A nejlepší je jednoznačně prostřední, odehrávající se na jachtě. Právě její vyústění, kde dojde k totálnímu ponížení těch, kteří si dávají záležet na tom, jak vypadají, jak se chovají a kolik mají peněz a moci, je nejgeniálnějším zvratem, který si tu režisér mohl dovolit. Jistě si díky tomu budu toto drama zas a znovu připomínat. 80% (22.01.2023)

Společnost je křehká věc. Stačí chvilka a role se dokáží měnit velmi rychle. Náš umělý systém společenské spravedlnosti se okamžitě obrací. Dovednost jedince přežít je prapud. Žít za každou cenu a bez morálky. (08.02.2024)

In den Wolken! Ten čtverák Östlund se stále nedostal z kvadratury kruhu. Buď musí bejt kapitalistickej marxista, nebo marxistickej kapitalista. Vypočítavá, akademická, ukázněná tezovitost čili ▲ + ▲ = ♦ (04.10.2022)

Dve hodiny sa celé kino dobre smialo a zabávalo. Bolo tám niekoľko scén, v mojom ponímaní cez čiaru, pár slabších pasáží a zopár momentov, kedy som sa pýtal, či ich tam režisér naozaj musel zakomponovať (aj keď poukazovali na aktuálne problémy spoločnosti, neboli dobre zapracované do deja a vytŕčali). No v porovnaní s modernými komédiami z Hollywoodu? Tam sa zasmejem 2-3 krát za celý film, aj to len nasilu a nie tak od srdca ako pri tomto majstrovkom diele od Östlunda. Neviem síce akú výpovednú hodnotu bude mať Trojuhoľník smútku o 10-20 rokov, či sa stane nestarnúcou legendou ako komédie zo 70.-80. tych rokov. V súčasnej dobe sa film oplatí pozrieť. Z môjho pohľadu zaslúžená Zlatá palma. (08.11.2022)

První třetina úplně zbytečná, zbytek zdlouhavý, ale v pohodě, konec naopak necitlivě useknutý. Na druhou stranu to bylo v určitých momentech velmi zajímavé a minimálně netypické a netuctové. Östlund ale není můj typ filmaře, nicméně tuším, že jednou by mohl natočit nějakou opravdovou bombu. 60% (08.12.2022)

3,5* Překvapivě průhledná a jednoduchá metafora, ovšem natočená s tak odzbrojující kreativní jistotou, že pořád baví...jen jsem asi po všeobecném nadšení a od takového tvůrce čekal víc... (20.12.2022)

Můj první film, na který jsem se nevešla do Velkého sálu na KVIFFu, což mě pěkně naštvalo, a tak jsem si musela počkat až do října. Ruben dává svým filmům vždy nějakou sociální hloubku a na rozdíl od Čtverce je Trojúhelník divácky přívětivější a nehraje na úplně nedoslovnou symboliku. Ta část na lodi byla pro mě samozřejmě asi ta nejlepší/nejvtipnější, ale to neznamená, že by humor v těch ostatních nějak haproval. To samé se dá říct o kruté satiře, která nastavuje zrcadlo vyšší společnosti a podkopává její životní priority a směšnou marnivost. Našlo se tam pár velmi výrazných dialogových scén a herecká podání byla opravdu na jedničku. Na pět to za mě asi není, ale určitě to byl jeden z těch nadprůměrných, originálních evropských počinů, o kterém si Američani můžou nechat zdát. Velký plusový bod taky za poslední scénu a skvělý soundtrack, který mi už od opuštění kina hraje pořád dokola. (02.02.2023)

"Ozlatopalmovaný" Östlund točí tak trochu prvoplánovitě líbivé filmy, které jsou však ledacos, jen ne triviální. Nejvíce mě dráždí, že si občas ke svým poselství a tématům konstruuje lehce vyumělkované scény, kde se má ono gró myšlenky odehrát, a ani v Trojúhelníku smutku se jim občas nevyhne. Leč opět pálí satirickými ostrými a trefuje ty správné cíle. A hlavně bez servítek a autocenzury. Očividně dokáže zabavit široce rozkročené mainstreamové publikum, protože se jedná samo o sobě o vtipnou komedii: sociálně-kritický rozměr je tam sice zásadní, ale pro někoho vlastně jenom jako nadstavba. A tentokrát se Ruben navíc krásně utrhl z řetězu, scénami se žaludečními šťávami se hrdě řadí do síně slávy vedle Matta Stona, Trey Parkera a Jackass, přičemž film dále šponuje a šponuje do krásně absurdních dimenzí. Tam, kde "Trojúhelník" možná zaostává za předchozím lehce rafinovanějším Čtvercem, dominuje naopak svou kontinuální zábavností. (16.10.2022)

První třetina skvělá. Hned od první minuty mě Östlund zaujal prostředím modelingu a pnutím mezi zpitomělým vše řešícím modelem Carlem a plytkou modelkou Yayou. Mladí a nepoužitelní-zatím. Jejich přesun na jachtu, představení dalších postav...vše ok, pořád dobré, zábavné. Jenže pak se to strašlivě pokazí a tvůrce nám humpoláckým způsobem servíruje žvásty o socialismu. Kdo není ožralý, je poblitý a na konci toho všeho i mrtvý. Totální propad, změna kurzu. Když uvážím tu zhovadilou stopáž, tak přesně tato pasáž, začínající kapitánskou večeří a končící následujícího rána, by měla být vystřižena, zpopelněna a zaslána nebohým producentům, aby si z popela udělali pudr na opruzeniny. Poslední třetina nabízí absurdní momenty, které mají jakýsi slibovaný sociální přesah, ale šikovný scénárista by uměl vyčarovat to obrácené garde, které mělo poukázat na pokrytectví a malost mnoha lidí propracovaněji a hlavně s chytřejším závěrem. Taky by zvládl dát více prostoru zajímavě vyprofilovaným vedlejším postavám. Z nich se najednou stalo křoví, protože katarze měla přijít odjinud. Od nové postavy, které nebyl čas dát nějakou hloubku, takže ten kontrast se zbohatlíky a tím co představují, byl jen v obecné rovině. Pointou by mohlo být...svět funguje na principu něco za něco...jak bychom si tedy mohli být všichni rovni, když často nemáme druhým co nabídnout? Není to jen kritika boháčů, ale i poukázání na ty, kteří boj o přežití, zaměňují za boj o koryto. Už delší dobu uvažuju, že si pro své potřeby budu některé filmy upravovat. Často narážím na díla, kterým škodí špatný střih, některé scény jsou nadbytečné...tvůrci tuto disciplínu velmi podceňují. Trojúhelník smutku přišel díky pitomé a zbytečné prostřední pasáži o dynamiku, poťouchlost a ještě zbytněl na dvě a půl hodiny. Velká škoda. Östlund má nepochybně schopnosti udělat skvělý film, je výborný pozorovatel. Ale evidentně potřebuje někoho nestranného, kdo ho nenechá natočit vše, co vymyslel. (13.01.2023)

Mě by jen zajímalo, jestli někdy někdo dokáže natočit “satiru” na boháče bez použití fekálií 🤦‍♂️ (18.03.2023)

Tento film ma zaujal od samého začiatku! Bez toho, aby sa stalo niečo mimoriadne dramatické, v tomto príbehu sa pomaly hromadilo FASCINUJÚCE napätie a intrigy. To je ochranná známka skvelého spisovateľa a režiséra! Rubenovi Östlundovi sa darí vyvolávať pocity, vyvolávať myšlienky, a to len obrazmi a bez akéhokoľvek logického vysvetlenia.  Film je strašne inteligentný. Jeho sociálne posolstvá nie sú jemné, ale myslím si, že práve preto to tak dobre funguje. Nikdy som nemal pocit, že by sa film snažil mi kázať. Išlo skôr o vtipné zosmiešňovanie zovšeobecnenia. Je to taká radosť sledovať, ako sa tento ohromujúci príbeh rozvíja! Kamera si zaslúži osobitnú zmienku, pretože bola ako mucha na stene. Jemná, ale sugestívna. Do príbehu som bol vtiahnutý ako málokedy. Bol som proste očarený! 9,5/10 (15.08.2023)

Víc než dvouhodinová nuda s extrémně nesympatickými protagonisty s nejasnou motivací. Ale aspoň poslední tři minuty byly zajímavý ;) (03.10.2023)

Velký hype dovál novinku Rubena Östlunda z varského festivalu až do Prahy v rámci přehlídky filmů ŠaryVary a je nutné podotknout, že se jedná opět o hodně osobitý kousek. Od začátku je tu neodbytný pocit, že to řemeslně i námětem je vlastně jedna z filmových událostí tohoto roku. Pak už záleží na tom, jak si s typicky Östlundovsky kousavou kritikou společnosti (často hodně alegorickou) divák poradí sám. V Trojúhelníku smutku jde však Östlund širšímu publiku daleko více na ruku a je to asi nejdiváčtější film, který jsem od něj viděl a díky tomu se dostává i do širšího povědomí. Zase jsme si ale nesedli a druhá polovina (od slavné scény dál) mě už tolik nezaujala a celkově dost snížila finální skóre. (03.08.2022)

Je to absurdní i tím, jak je stavěný scénář. Samozřejmě, že všichni zbohatlíci neumí zapalovat oheň, samozřejmě, že neumí vylézt na kopec a samozřejmě, že neumí chytat ryby. Protože magnát vlastnící fabriku v postsovětském prostoru zřejmě určitě nebyl na vojně. Ve filmu se chovají jako idioti úplně všichni, a to ani tak satiricky, ale protože jim to tak scénář nakázal. Co na tom, že to je natočené a zahrané opravdu famózně. Úvod je předlouhý. A poslední třetina není ani absurdní komedie, ale absurdní sci-fi. Neříkám, pousmál jsem se párkrát a na druhý den při vzpomínce i zasmál. Ale spíše jako Patovi a Matovi, než jako kvalitnímu humoru z dobré komedie. Kritikou společnosti ten film být nemůže, protože je stereotypní sám o sobě, natož v zobrazování druhých. (10.01.2023)