Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po smrti Ludvíka XIV. přebírá dočasně vládu Francie Filip Orleánský (Philippe Noiret). Požitkářský Filip se ale pramálo stará o politické záležitosti a věnuje se světským radovánkám. Vládnutí přenechává ctižádostivému, bezskrupulóznímu Abbé Duboisovi (Jean Rochefort), který tajně touží po místě arcibiskupa. Ve zbědované Bretagni se v té době připravuje povstání proti koruně... (Galahad)

(více)

Recenze (17)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Hra moci, bezbřehé požitkářství a fatální rozhodnutí dělaná s trestuhodnou lehkostí, která nakonec Filipa II. Orleánského téměř dohoní v podobě výčitek svědomí. Vpodstatně nechutné a zavrženíhodné orgie zobrazuje snímek z pohledu jejich strůjců, takže vypadají skoro jen jako nevinné hrátky. Snímek zaujme dialogy, které jsou nezvykle otevřené. /3. 8. 11./ ()

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Jsem trošku zklamaný, protože jsem čekal poněkud méně slov a více vizuální opulentnosti. Na druhou stranu je film natočen precizně, bez nějakých větších zádrhelů či chyb. V prostřední části se sice může občas dostavit nuda, ale vše vynahrazuje výtečný konec. Zajímavým nápadem je také použití hudby právě Filipa Orleánského, zvláště krásná skladba v závěru. Ze silného hereckého trojlístku se mi nejvíc líbil Marielle, ale ani Noiret a Rochefort nezaostávali. ()

Reklama

argenson 

všechny recenze uživatele

Francie 18. století se vším, co k tomu patří. Bohatí zvrhlíci, otrhaní chudáci, intriky, politika, láska bez sexu, sex bez lásky. Vybroušené barokní dialogy tak jak si to představuju. Nádherný kontrast mezi opulentními exteriéry paláců a ušmudlaným venkovem. Philippe Noiret a Jean Rochefort výborní se svými sarkastickými poznámkami. Podle mě ovšem mírně nevýrazné, přitom všude zdůrazňované krásky Marina Vlady a Christine Pascal. V celkovém hodnocení to ovšem na mém nadšení nic nemění. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Velmi neobvyklé satirické drama. 1) Francouzský humor mám spojený s funesovskou přímočarostí nebo belmondovskou elegancí, ale rozhodně ne s ironií příznačnou spíše pro filmy anglické provenience. A tento snímek ironií přímo sálá. 2) Francouzské drama ve mně evokuje jemnou psychologii a empatickou citlivost. Zde je drama brutálně přímé až naturalistické. 3) Kombinace dramatu s ironickými šlehy je ve francouzském filmu stejně častá jako akční napínavá podívaná ve filmu českém - tedy velmi vzácný jev. A zde nám jej Bernard Tavernier dopřává v rozsáhlém měřítku. 4) Historické filmy mám velmi rád. Toto je navíc první film, kde jsem se dozvěděl i řadu zákulisních historických faktů, o kterých jsem dosud neměl ani potuchy (například chodící WC). 5) Výborné herecké výkony podtrhují příjemný i když poněkud nezvyklý dojem, který ve mně dílo 33letého předního francouzského režiséra Bertranda Taverniera zanechalo. ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

Období po smrti Ludvíka XIV., kdy Ludví XV. je ještě dítě a vládne za něj princ regent Filip Orleánský. Film zobrazuje Filipův dvůr, který byl očividně jednou velkou pařbou, jeho podivné ne/přátelství s Abbé Duboisem, který se chce stát arcibiskupem a také úsměvně naivní tragickou vzpouru 4 bretaňských šlechticů. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (3)

  • Francouzský regent, vévoda Filip Orléanský (1674-1723), měl řadu zájmů z různých oborů, mimo jiné se věnoval hudbě a sám se také pokoušel komponovat. Jeho dílo však nemá žádný zásadní význam a v dějinách hudby je spíše kuriozitou vzhledem k osobnosti autora. V historii kinematografie byly jeho skladby jedinkrát - záměrně a logicky - použity v tomto filmu, kde jeho osoba (hrál ji Philippe Noiret) byla ústřední postavou v ději. (topr harley)
  • Francouzský syndikát filmových kritiků udělil snímku statut Nejlepší film roku. (Terva)
  • Film získal cenu Césara za režii, nejlepšího herce ve vedlejší roli, nejlepší scénář a nejlepší dising. Nominován byl dále v kategorii Nejlepší film, nejlepší herečka ve vedlejší roli a nejlepší hudba. (Terva)

Reklama

Reklama