Voces
Don't Listen
Režie:
Angel Gómez HernándezScénář:
Santiago DíazKamera:
Pablo RossoHudba:
Jesús DíazHrají:
Rodolfo Sancho, Ana Fernández, Ramón Barea, Belén Fabra, Nerea Barros, José Luis Lozano, Álvaro Fontalba, Peter Van Randen, Lucas Blas, Beatriz Arjona (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Daniel se s rodinou nastěhuje do domu, který chce postupně opravit. Náhlá tragédie a volání o pomoc z onoho světa ho ale přinutí vyhledat odborníka na paranormální jevy. (Netflix)
Recenze (178)
[80%] Zatraceně depresivní a působivá španělská záležitost. V podstatě nemám co vytknout. Kdyby byl film lehce delší, možná ještě víc brutálnější, asi bych šel do plného počtu hvězd. Ale přeci jenom ta tématika je už ohraný koncept a ke konci už mě nic extra nepřekvapilo krom posledních několika minut, kdy tu máme jeden solidní zvrat. Od začátku se to jeví jako klasický horor, jenže poté dojde k úmrtí postavy, u které jsem neočekával že nastane tak brzo. Takže to docela působí depresivně a ponuře. Najde se tu i sem tam nějaká lekačka. Strašidelné to chvílemi trochu je. Krvavé tak akorát. Postavy mě bavily. Děj je sice ohraný, scénář bych ještě víc obohatil, ale jinak to snad nemohlo ani dopadnout lépe. Za mě super záležitost. ()
Voces jsem dlouho odsouval, očekával jsem klasickou duchařinu a dítě na plakátu, mě taky moc nepřesvědčilo o tom, že bych tenhle Horor musel hned vidět. No a ve finále, musím uznat, že je to hodně dobré. Už úvodní scéna autonehody, byla parádní a bylo jasný, že tohle bude peprnější podívaná. Líbilo se mi, že si smrt nebrala žádný servítky a hned ze začátku odpadla víceméně hlavní postava. Sice strašení na mě úplně všude nefungovalo, no některé scény byly ale hezky děsivé a nechyběla tu ani krev. Finální zvrat byl šílený, kdy mi naskočila husí kůže. Jo, tohle se povedlo, Horor určitě pro zaběhlejší diváky v žánru. ()
Ako horor Hlasy fungujú skvele. Aspoň ja som sa bál a uznal, že sa ide od jednej strašidelnej scény k ďalšej. Lenže dej sa pri tom príliš nehýbe, ide skôr o cvičenie, len občas niekto zomrie. Postavy vás asi nezaujmú, takže ono ide asi vážne o to, o čom vám ide. Ak o sériu pekne strašidelne nakrútených scén, niet čo vyčítať. Ak o niečo originálne so šokujúcou pointou, tak tu Hlasy dávno prepásli svoju dobu. Ono totiž samotný záverečný zvrat na celej veci nič nemení, ak si uvedomíme pravidlá hry, takže tato mohol pokojne len pokrčiť ramenami a depkáriť naďalej. Že už sme podobný fígeľ videli v jednom staršom španielskom horore, je akosi samo sebou. Logiku v tom, kedy duchov vidieť a kedy je prítomné iba ich teplo je lepšie neriešiť. V podstate ale spokojnosť, pot, hryzenie nechtov, zatváranie očí a zapchávanie uší sa dostavili. Ale zase sme pri tom, nebolo by lepšie nepoužívať hrozivé nediegetické zvuky vždy v momente prekvapenia? ()
Jedno z nejlepších zpracování klasickýho horrorovýho námětu, kdy se rodinka nastěhuje do novýho domu a začnou se dít podivný věci. A nechybí i tradiční zlověstný mouchy, hihi. ()
Další z celé dlouhé řady hororů, kterému chybí to zásadní - být alespoň trošku děsivý. Snímek je strašně roztahaný a ukecaný. Rádoby děsivých scén je jen pár a řada z nich se odehrává za bílého dne, takže vůbec nefungují. Veškeré postavy jsou nesmírně nesympatické a ačkoli je to smutné, tak největší sympaťanda je právě nevzhledná čarodějnice, která velmi příjemně týrá nové obvyatele starého domu. Hodně mě potěšil až závěr snímku, kdy si pozorný otec rodiny konečně prohlédl kresby svého syna a rozhodl si to nechat projít hlavou. [10 %] ()
Voces alebo po česky vocas je prekvapujúcim hororom, ktorý si skvele plní svoju základnú úlohu, a to dobre vystrašiť, hoci povedal by som, že len miestami, nie permanentne. Napriek tomu, že tu máme opäť strašidelný dom, v ktorom počuť hlasy, čiže pomerne otrepané klišé, ale natočené svojim originálnym spôsobom. Máme tu tiež pár podarených ľakačiek a všetko sa pekne vyhrotí na záver. Celé je to obalené do takého mysteriózna, čo je zas na úkor tej strašidelnej stránky. Chválim výbornú prácu s kamerou, niekedy radšej nechcete ani pozerať, lebo neviete čo vyskočí. Záverečné rozuzlenie zvyšuje u mňa celkové hodnotenie na kvalitný nadpriemer. ()
Když dnes horor, tak většinou duchařina a často naprostá srágora. Španělsko mi ale napovídalo, že tady najdu zase jednou podařený šev v jinak prohnilé látce a nemýlil jsem se. Atmosférická pecka, která diváka hned od začátku nenechá na pochybách, že tohle bude zlé a nemilosrdné. A opravdu, nekoná se žádné obvyklé přešlapování kolem hlavní dětské postavy, byť to přesně tak zpočátku vypadá. Už tenhle kotrmelec musí hororového fanouška potěšit a nezůstane jen u něj, byť následující události se už přece jen daly trochu očekávat, včetně závěrečné dohry. Kromě zase jednou obstojně hrajících hororových herců, byť scénář jim žádného Hamleta nepředepsal, potěší zejména to co horor dělá obvykle hororem, tedy strašení. Shnilá čarodějnice prostě nemůže neděsit... Čtyři pohledy pod postel ()
Spatlanina všeho možnýho klišé dohromady. ()
Další španělský příspěvek do hororového žánru, nijak nepřepisuje dějiny ale přestože neděsí, docela slušně baví a dokáže i překvapit příjemnou pointou, která není vycucaná z prstu. ()
Po menší pauze zase přišel ze Španělska slušný horor. Výborný námět i scénář. Příjemná a mrazivá atmosféra, luxusní pointa a dobré herecké obsazení. Bohužel Hernández až nepochopitelně selhává ve strašení, lekačkách a dusnější atmosféra se mu taky nedaří i když občas jí vykouzlit dokáže. Ale když máte výtečné herce, perfektní pointu, příšeru a děsivý obří dům, musíte kurva vykouzlit horor, u kterého bude divák srát strachy, ale Voces baví hlavně příběhem a to by neměl být hlavní motor hororu, tím by měl být strach a tady se dostavuje míň, než by měl. Točit to Wan, zeseru se strachy. Slušné, ale mohlo to být o pořádný kus děsivější. Ana Fernández topovka. 60%. ()
Pěkně sestříhané dohromady, ale po emočním odpojení od postav jsou Hlasy snadné vypnout. Rozzlobení mrtví lidé způsobují v napjaté atmosféře krvavou smrt. ()
Klasická duchařina, která využívá všechny možné klišé při lekání a chování postav je daleko za hranicí logiky, ale naštěstí jsou to Španělé, kteří si nedělají hlavu s tím, kdo přežije a kdo ne, umí navodit tíživou atmosféru a na konci jsem si musel zakrývat oči víc než by bylo zdrávo. Škoda, že to nemělo moc hlavu ani patu, ale po hororové stránce určitě nadprůměr. 60% ()
Španielska ducharina so slušným príbehom a dostatočným napätím. Žánrovka ako vyšitá, dobre sa na to díva. ()
Voces je nakonec celkem šlušný béčkový horor a španělé si tak kromě svého typického mindfuck žánru připisujou zářez i z hororu. Námětem nic originálního, prostě klasický haunted house, ale film má něco do sebe. Od začátku se s nějakým úvodem nemaže a hned dává najebo, o čem že vlastně bude, má slušný body count a lekařek více než všechny horory 2020 v součtu, takže nemám nic proti. Kamera a herci ok, tvůrci na to, že nejsou zas takové filmařské esa, se vypořádali s tvorbou celkem obstojně a hlavně hudba a ozvučení dodávají grády. Recenze se dělí na 2 tábory, ale já se přikláním spíše k názoru "povedený", protože když si divák dá sluchátka, všude okolo tmu a hlasitost na plné pecky, bude atmosfericky celkem potěšen. Finální 3 minuty mě doslova odrovnaly po předchozích "jen" průměrných 20 minutách ve sklepní koncovce a ve výsledku jsem špíše spokojený. Ačkoliv film ničím zas tak významně nevybočuje, hororů je málo a nemám úplně výtky, takže dobrý. ()
Klasická duchařina v působivém podání. Tuctový příběh v příjemném balení, prostředí, částečně atmosféra, sympatické postavy, dobrá hudba, tohle tuctovost zdárně převažuje. Španělské horrory mají přívětivě kouzelnou atmosféru. ()
Filmy s podobnými náměty mi už pomalu začínají lézt krkem, protože ve většině případů jde vždy jen o již mnohokrát ohranou písničku, bez špetky originality ale za to s hromadou klišé. V tomto případě mi však Španělé udělali docela radost a natočili vcelku zdařilý film, který určitě stojí za pozornost. Nejprve pracují jen s náznaky, ale postupně se ve starém domě rozpoutá pravé nefalšované čarodějnické peklo pro všechny zúčastněné. Přesně tak to mám rád, zvláště když síly zla nešetří nikoho ani děcka! Atmosféra začala houstnout a to i díky velmi solidnímu hudebnímu doprovodu. Hernández nebyl žádný troškař a přestože tu mrtvých moc není, dokázal si pro diváka přichystat několik velmi povedených scén (větev v obličeji, oběšení, scénka s matkou a nohami). Slabším povahám opravdu několikrát nepěkně zabrnká na nervy. Trošku slabší už byly ty hrátky se světlem a přibližující se siluetou, ale tak i to se dá překousnout. Naštěstí jsme byli vcelku ušetřeni nějakým zbytečným pánbíčkářským kecům, jak už to u těchto filmů bývá zvykem. Pominuli po titulkovou scénu, o kterou jsme samozřejmě nebyli ochuzeni. Herecké výkony taky nebyli vůbec špatné, přestože s většinou osazenstva mám pramalé zkušenosti. Postavy samotné mi nějak nesympatické nebo protivné nebyly, což beru rovněž jako plus. Hlasy tak řadím k těm lepším „duchařinám“ posledních let. A doporučil bych vám tento film? Asi ano, ztráta času to rozhodně není a je na co se dívat. Španělé mě málokdy dokáží zklamat. 60% ()
No po dlouhé době pořádná děsivá atmosféra, skvělý horor. Výborný příběh plný nečekaných momentů a strachu, konec skvělý, herci skvělý, hudba byla slabší ale to nevadí, bomba duchařina. Konec dělo. ()
Strašidelný dům, hlasy, zvuky, přízraky, malé dítě... hernajs v jakým filmu jsem to už viděl? Ano, to byl sarkasmus. Tuhle poměrně banální a šablonovitou duchařinu ozvláštňuje jen ten fakt, že je španělská a ne americká. Radost z klidné kamery, z temného a zlověstného děje a z brzkého vysmahnutí protivného kluka z obrazovky mi zkalil závěr ve sklepě s třaslavou ručkou a blikajícími světly. Uáááchhh, nuda. Slabá třetí za tu španělštinu, za oběšený kočky i za oběšenou maminu. ()
Slušná atmosférická hororová jednohubka, jež zejména ze začátku "hustí" do diváka precizní dávky napětí s patřičnou gradací. Bohužel, v polovině druhé se tento nadějný koncept nějakým zvláštním způsobem přetočí v lacinou podívanou, v níž se to doslova hemží přemírou ohraných hororových klišé. Škoda, potenciál na další skvělý horor ze španělské kuchyně zde vážně byl. Tak snad příště! (Netflix) ()
Ano, je to klišé a ano, najde se tu řada takřka do písmene opsaných motivů, které po krátkém zamyšlení vzbudí úsměv. Jenže na to jsem si našel čas až po závěrečných titulcích, protože do té doby jsem neměl šanci. Hernández se nepáře s žádnou zdlouhavou předehrou a strašit začíná od samého začátku, přičemž mimo jiné uvítá diváka i výživnou scénkou s větví, která potěší nejen gore fandy. Atmosféra tady nehoustne. Ta je hustá a napínavá konstantně, což mocně podporují četné a nečekané a tudíž fungující lekačky. Nevzpomenu si na žádný film, u kterého bych tolikrát nadskočil. Navíc režisér se nadále nevyhýbá explicitnějším scénám. Nouze není ani o překvapivé zvraty včetně toho zásadního na konci, který byl prostě vynikající. A co se herců týče, tak i ti obstáli na výbornou. Za mě dokonalý debut a potitulková scéna dává naději na nějaké to volné pokračování, za které bych byl moc rád. Španělsko opět přesvědčilo, že v současnosti je hororovou velmocí číslo 1. 95% ()