Hranice lásky

Jediná výrazná výtka, kterou bych dokázal najít, spočívá v tom, že konec by mohl být lépe dovyprávěný. Jinak je film výborně natočený, obsahuje naprosto vynikající herecké výkony (možná až na pár výjimek, které se ale týkají spíš vedlejších rolí), jednotlivé situace na sebe přirozeně navazují a všechno je naprosto uvěřitelné. Výborně funguje i zdvojení reality pomocí neustálého nahrávání sdělovaných dojmů – můžeme přemýšlet o tom, nakolik tato skutečnost ovlivňuje odehrávající se události. Zdejší nízké hodnocení si vysvětluju dvěma důvody: 1) diváci nejspíš očekávali lehce něco jiného (k čemuž mohl přispět i trailer); 2) obecné předsudky, které v naší společnosti vůči otevřeným vztahům a polyamorii panují. Za mě je film rozhodně velmi kvalitní a myslím, že některým lidem by některé chyby, kterých se hlavní postavy dopustí, mohly přinést i určité poučení do života.   P.S.: Název Hranice lásky zde mozí lidé používají v singuláru, nicméně i z oficiálního distribučního názvu vyplývá, že by mělo jít o plurál. (04.12.2022)

Hodně sympatický pokus o jiný český film, který sice nefunguje stoprocentně, ale nedá se říct, že by vyzněl do prázdna. Od začátku je vidět, že debutant Tomasz Winski má cit pro komponování jednotlivých scén, dokáže zachytit to podstatné a nemá potřebu se divákům podbízet lacinými vizuálními pozlátky a naopak se snaží, aby vše vypadalo co nejrealističtěji. To platí i o erotických scénách, které jsou velmi přirozené a rozhodně nemají diváka nějak vzrušit a zbytečně rozptylovat, což ale nemění nic na tom, že s postupující stopáží jich je tu přece jen moc. I herci jsou výborní a mezi Hanou Vagnerovou a Matyášem Řezníčkem funguje perfektní chemie a zejména Řezníček je ve svém minimalismu až fantastický. O ostatních se pak nedá moc mluvit, protože ti už mají spíše větší camea, z nichž žádné zásadně nezaujme. Škoda je, že celý příběh je až moc předvídatelný a vesměs povrchní, protože nepronikne do hloubky postav, řeší víceméně to samé a není schopen nějaké katarze, která by byla potřeba. Také samotný závěr mohl být jasnější, k divákovi upřímnější (když už se tvůrci ohánějí upřímností) a nezůstat jen u pochyb o tom, zda jde o představu, nebo realitu. Veškeré výtky ale nic nemění na tom, že Hranice lásky jsou sympatickým pokusem o jinou cestu české kinematografie, kterou je ukrutně potřeba najít. 60 % (05.11.2022)

Když zatoužíte po pěstování polyamorie ve svém dosavadním pevném milostném svazku, každý váš orgasmus je splněn. Iniciátorka tohoto erotického dramatu Hana Vagnerová se rozhodla na prahu čtyřicítky předvést svoji nahou kůži, své odhalené vnady a tři bradavice na ksichtě. Ke spolupráci přizvala polského režiséra Tomasze Wińskiho, se kterým praktikovala studii postupně se rozpadajícího funkčního vztahu, který početné milostné zálety není schopen ustát. Vagnerová je ve své roli značně věrohodná. Oproti její skvělé kreaci sexu a dramatického herectví její filmový partner Matyáš Řezníček zaostává a  působí značně asexuálně a ani moc nelze věřit tomu, že existují ženy, které by s ním okamžitě praktikovaly náhodný a nezávazný sex. Naštěstí má film celou řadu vedlejších postav, co dodávají celému celku peprnou i mnohdy originální komediální příchuť. V tomto ohledu perlí Hynek Čermák a jeho "sekta"  sexuálních závisláků. Většinu času je ale film velmi jednotvárný, v podstatě divák vyhlíží, s kým dalším skončí ona nebo on v posteli. Dlouho se o filmu mluvilo jako o jednom z nejodvážnějších v oblasti explicitních erotických scén. Rozhodně nečekejte pornografické scény. Žádná z přítomných dam nebyla ochotná ukázat na kameru své přirození. Svými mohutnými přírazy alespoň ukázaly názorné ukázky filmového koitu. A Hana Vagnerová provětrala svoji prsní výbavu. Filmu by také prospělo dramatičtější zakončení, respektive tvůrci mohli udělat závěr jednoznačně zajímavější. To se nestalo. Poutavost film nepostrádá. Vagnerová film táhne kupředu, svoje tělo a postupně rostoucí sexuální závislost dává na odiv a své herecké kolegy vyburcovala, aby se ve svých vedlejších rolích neztratily. Režisér si pro svůj filmový debut nezvolil komedii na jedno použití. Pustil se do náročnější látky, která má své atraktivní pulsy a určitý kontroverzní rozsah. Nedařilo se mu ale diváka udržet v napětí, co dalšího přijde v příští scéně. Momenty překvapení se postupem času stále snižovaly, až film vyšuměl do nedomrlého konce. A převládá také pachuť nadbytečného progresivního artu. I tak mu za každý inscenovaný koitus patří dík. 6/10 (02.01.2023)

Hanka Vagnerová a Matyáš Řezníček ve světě swingers - na to jaké haló kvůli tomu filmu bylo, je výsledek jako úsměvná záležitost v žánru vztahové drama, které se pozérsky tváří jako silná psychologie . Na jednu stranu na český film odvážné téma, ale výsledkem je  velmi cudná spíš komorní konverzační věc. Jako kdyby to točili Poláci tak z toho udělají regulerní soft porno, kdyby Američané tak jako opuletní párty ride, kdyby Francouzi, tak ukřičené drama, ale asi by to mělo víc šťávy než tohle. Tři hvězdy za odvahu tvůrců a herců postavit se k tomuto tématu, za dokonalý filmový plakát, který je žhavější než film samotný a tak nějak za jiný ikdyž slabý zážitek z českého filmu. (06.01.2023)

Předvidatelné a banální, zároveň zábavné a uvěřitelné. Mě na srdíčku těší, že “kontroverzní” téma konsenzuální nemonogamie lze v dnešním světě senzace zpracovat takhle něžným způsobem. Jen ten název a plakát patří k jinýmu filmu. Hej a je děsnej cringe jak se v každý recenzi používá spojení “manic pixie dream girl” (05.08.2023)