Copak je to za vojáka...

Názov toho snímku znie "Copak je to za vojáka...". Ja si však kladiem trocha inú otázku: Co pak je to za vysoké hodnotenie, čo sa tu dostalo tomuto podradnému filmečku? Nemám pocit, že by to bolo niečím výnimočné. Dokonca sa mi to nezdalo ani nijak zvlášť zábavné. Podpriemerná komédia snímaná televíznou kamerou s miestami dosť otrasnými hereckými výkonmi. Jiří Langmajer nikdy nezahral žiadnu postavu presvedčivo a tak je tomu aj v tomto prípade. ** (14.02.2008)

Akční filmy (na naše podmínky asi lépe řečeno: filmy s výrazným akčním nádechem) jsou v čs. kinematografii výjimkou. Dobrá akční komedie nám tu vznikla jednou za čtyřicet let (před "Vojákem" rozhodně Nikdo nic neví z roku 1947). Nepřipraven zde na tenhle styl jsem byl vhozen do velkého překvapení. Ještě po 15ti minutách sledování jsem měl pocit, že film stále pořádně nezačal... To už mi vedle samotných akčních útěků všech vojáků a každého jiným směrem totálně zrak vytíral střih filmu, který ve velmi rychlém tempu střídal jeden záběr za druhým ve stylu videoklipů. Sledovat veškerý děj s naplno zaměstnanou pozorností jsem stíhal, rozeznávat jednotlivé vojáky a uvažovat nad viděným spektátklem už moc ne... což ale v takovém nasazení vůbec nevadilo. Opravdu skvělo odvedeno a zrežírovano a dotaženo s pointou cca v druhé třetině. Nevadí mi ani, že jde o humorně zkreslený pohled na vojnu, u kterého je i nám mladým jasné, že to takhle veselé určitě doopravdy nebylo. Spíš mě nakonec po té vší báječné podívané zklamalo v druhé polovině to postupné stagnování děje až upadnutí do trochu průměrného love story příběhu z vojny. Ale rozhodně skvělý film - po Pražské pětce další perestrojková komedie, kterou jsem dlouho s nezájmem odkládal a pak jen překvapeně s neutichajícím zájmem na to zíral. Režisér Petr Tuček má u mne jednu čestnou pětihvězdu za jiný snímek, ale VOJÁK se k němu může hravě přiblížit. (80%) (02.07.2018)

Dokonalý Roden a Langmajer, perfektní scénář, skvěle natočené scény, spousty legendárních hlášek (To je vojenská slepice. Ta se nebojí ničeho!) a v neposlední řadě výborná hudba. Jeden z nejlepších našich army filmů si dokonalost kazí snad jen zbytečným zkracováním hlavní pasáže a naopak natahováním přeromantického závěru... Jasné 4* (20.11.2011)

U nás zapřisáhlých pacifistů, pro které je v ruce odpornější samopal vzor 61 než úd předsedy uličního výboru, může mít příběh z časů, kdy se holky tam dole neholily a chrabří rošťáci v zeleném nesnesli pravičácké tendence, těžko valnou šanci na znatelný úspěch. Pravda, některé fórky jsou celkem zdařilé a dostatečně dětinské, aby vykouzlily na mé tváři mírný úsměv. Nicméně na výslednou Tučkovu taškařici s notnou dávkou sentimentu zavzpomíná snad jedině Jirka Langmajer, který po závěrečných titulcích roztřesenými prsty vytočí číslo Karla Rodena a nesmělým hlasem špitne do sluchátka: Dobrou noc, ty starý bobře. (10.03.2012)

KTERÝ ZE ZAMĚSTNANCŮ UVIDÍ V OBJEKTU MUŽE VE VOJENSKÉM OBLEČENÍ, NECHŤ TO NAHLÁSÍ VE VRÁTNICI, NEBOŤ JE PODEZŘENÍ, ŽE DOTYČNÝ JE VOJÁK... Tohle je přesně ten typ filmu, u kterého je ona proklamovaná i proklínaná propaganda naprosto jedno. Pro některé byla vojna opravdu taková...stačí se zeptat mého otce :-) (21.08.2003)