Howlův kráčející hrad

Je to velice pěkné! Asi se mi to líbilo víc jak cesta do fantazie, líp se mě na to dívalo. Bylo to hodně chytlavé. Jenom ten konec mi přišel možná až moc dojemný, a asi jsem úplně přesně nepochopil o co v tom filmu šlo :) Ale i tak podívaná suprovní! Miyazakai je prostě king v japonském anime :) (28.04.2010)

Anifest 2009: Jako bych to už někde viděla....animaci, strukturu, překombinovanost atd. Přesně tohle jsem si říkala při sledování Zámku v oblacích. No teď už je mi to jasný :-). Mistr Miyazaki. Zámek v oblacích se pro mne rovná Cesta do fantazie II. A jelikož mi to nepřineslo nic nového, hodnotím tak jak hodnotím. (03.05.2009)

Klasický Miyazaki=obrazově úžasné se spoustou krásných scén a situací Ale příběhově silně překombinované až skoro zmatené(a znovu tu podobně jako např. v Mononoke nebo Naušice pořád někdo někde běhá, někoho hledá, děj se stěhuje z místa na místo...)...Vizuálně jsem se parádně kochal-Emočně mě to nechalo téměř chladným......Z respektu k mistrovi a jisté nepopiratelné chytlavosti zámku 70% (27.02.2011)

Precizní dechberoucí animace. Trefná na míru padnoucí hudba. Příjemný poutavý nevšední příběh, který má hlavu a patu. VELKÁ SPOKOJENOST! (03.10.2013)

Svět plný nádherných barev, roztodivných postav a naprosto nepředvídatelného příběhu. Fantazii se meze nekladou. U Mijazakiho filmů to platí dvojnásob. Jeho filmy jsou nejen pastvou pro oči, ale i pro naši duši. Opět jsem okouzlena, tentokráte na 86%. (18.01.2022)

Další pohádka, kde magie a láska mají prostor pro realizaci japonského vnímání fantaskních světů Miyazakiho. Všechny jeho příběhy mají společné to, že hlavní hrdinové mají od prvopočátku naše sympatie, k ruce jim jsou inteligentní rádci a hodně se cestuje. Právě pohyb je pro všechny japonské animáky tím mnohoznačným plus. (01.12.2006)

Kouzelné! Obdivuji Miyazakiho schopnost nenásilnou cestou udělat ze záporné postavy postavu kladnou, z kladné pochybnou a z pochybné kladnou. (07.02.2009)

z těch tří top japonských pohádek bych řekl, že je to ta "až" třetí... fantazii se meze nekladou a i zámek je toho důkazem, nicméně mi zde chybí více lokací, více postav a příběh je velmi jednoduchý... nejlepší je pro mě stále Princezna Mononoke... (26.03.2010)

Naprostý skvost!! Už dlouho mě nic tak nenadchlo, nepobavilo a nedojalo jako tohle Miyazakiho dílo.. Jediné, kde bych čekal trochu víc, byl úplný závěr, ale jinak jednoduše dokonalý animák.. Skvělou vizuální stránku navíc vyzdvihuje úžasná hudba.. A Hauru je imho jedním z nejsympatičtějších hrdinů vůbec.. Nemůžu jinak než za *****.. (16.09.2008)

Celkem pěkná pohádka s moc pěknou animací, ale bohužel na mě to je až příliš fantasy a gerontofilní ;-) Bohužel Japonské filmy jsou mi vzdálené, i když se snaží vypadat "Evropsky" či "Americky" :( (22.08.2009)

Po skončení filmu jsem si říkal, že mu dám buď za 4 a nebo 5ku s komentářem. Nakonec jsem se rozhodl pro komentář. Víte, ať půjde animovaný film jak daleko chce, Miyazaki bude dle mého pořád jedním z těch, kteří se dostali nejdál. Rozhodně dál, než Cameron se svým Avatarem, Disney s Dumbem, nebo Pixarovky. Miyazaki je pán animace, pohádkové snové atmosféry a asi nejlepší realizátor mých tajných vysněných míst, kde bych chtěl jednou žít. Zde opět předvádí dokonalou hru animace, avšak nutno podotknout, že především druhá půlka podle mě postrádala tu notnou dávku japonského příběhu. Jakoby konec napsal nějaký angličan/američan. Snad jsem z toho i cítil naléhání na svobodu Miyazakiho projevu, aby vytvořil více přívětivý film pro širší obecenstvo. Což je trošku škoda, ale celkový dojem to příliš neshodilo. (07.01.2010)

Atmosféra tohodle filmu se snad ani nedá popsat. Je to taková nádhera, pohodička, že bych se na to vydržel dívat i 10 hodin a nemuselo by se nic závratného dít, jenže ono se tam něco děje a to něco je opět naprosto úžasné. Zámek je tak stylově poskládaný, že z té ošklivosti je krásný. Howl má své kouzlo, stejně tak jako kalcifer a Sophie ať už jako děvče, nebo jako stařenka. Pro mě jednoznačně nejlepší animovaný film vůbec. (01.09.2010)

Další nádherný pohádkový příběh z dílny Hajao Mijazaki, plný imaginace, snových scén, výborných postav a fantastické animace, která mě asi nikdy nepřestane uvádět v úžas. A i když se mi Cesta do fantasie líbila přeci jen o maličko více i tak se jedná o jeden z nejlepších celovečerních animáků, které jsem za poslední roky viděla. (21.03.2013)

Je těžké tomuto příběhu něco vytknout: příběh, postavy, animace skvělé. Námět originální. Člověk se až rád ztrácí v Miyazakově fantazii a nechá se jí unášet, bohužel mám někdy pocit, že je té fantazie a snových výjevů a skoků někdy až moc, jakoby se režisér snažil nás ubít krásnými barvami, abychom neměli sílu se ptát a on nemusel nic vysvětlovat, jakoby sám vysvětlení neznal. Chybí mi pointa. Navíc, mi postavy svým charakterem a motivací silně připomínají charaktery Cesty do fantazie. Možná to je jen můj dojem a možná na tom není nic špatného, ovšem v tomto mne Miyazaki trošku zklamal. (01.08.2008)

Není nad to, když vás váš oblíbený režisér nezklame a ZASE natočí nádherný film přesně ve svém stylu. Doba pokročila - máme mikrovlnky, mobilní telefony a internet, ale Miyazaki točí pořád stejné, poctivé filmy jako před dvaceti lety. V dnešní době plné renderování a digitálních efektů působí klasicky kreslený příběh s nádhernou hudbou jako šálek večerního kakaa v zimě (odpusťe mi to klišé, ale vážně to tak je :-)). Howl je jiný a zároveň stejný jako ostatní Miyazakiho filmy. Ústřední témata jsou univerzální a věčná - láska, souzení, odpuštění a napravení. Fantazie autora nezná hranic a vám nezbývá než se velikosti jeho génia podřídit a tiše sledovat co přijde. Jako velké plus vidím i drobnou změna v naléhavosti - v dobách, kdy to nebylo moderní Miyazakiho filmy výrazně upozorňovaly na válku, důležitost ekologie apod. Teď, když je to v podstatě módní trend, režisér už neapeluje tak silně jako dřív, což určitě není na škodu. (10.09.2008)

Po prvním shlédnutí mi Howlův chodící zámek přišel jako asi nejslabší z Miyazakiho filmů, které jsem zatím měl možnost vidět. Miyazakiho filmy mám moc rád, ale třeba výborná Nausika, Laputa, Cesta do Fantazie nebo i Princezna Mononoke byly prostě lepší. (12.09.2008)

Na své cestě za objevováním oblíbených animovaných filmů dnešní mládeže se musím zamyslet, jestli právě tvorba Hajao Mijazakiho není tou, co by mohla udělat budoucí svět lepší. (08.10.2016)

Dvě hodiny úžasu a okouzlení. (07.09.2007)

Ma druha Miyazakiho jizda. Tenhle pingpongac ma ocividne silne nezamenitelny styl, ktereho se drzi, vyuziva naplno svou imaginaci a prestoze vlastne toci pohadky pro deti, tak ho absolutne nezajimaji bezne postupy a neboji se sva dila hodit do sfery alternativy a primichat k nim chaos. Po Spirited Away je pro me ale Howl's Moving Castle lehce zklamani. Nefunguje to totiz tak, ze kdyz uz jste z minule pripraveni na Miyazakiho styl, tak o to vic si muzete dalsi dila vychutnat, ale spis tak, ze puvodni WOW efekt a fascinaci nad jeho svetem jste si uzili na poprve, v dalsich pripadech uz vas nema moc co prekvapit a uzivate si "jen" dalsi jeho story. Zatimco Cesta do fantazie byla neco jako Alice in Wonderland, tak tohle je mnohem typictejsi magicka anime love story. Obycejne love story casto nudi, ale vyhoda tehle spociva v sympaticnosti hlavnich akteru, kteri jsou navic obklopeni radou fantastickych vedlejsich charakteru v cele se super ohnivym demonkem a v pogo stylu poskakujicim strasakem. Dalsi plus bych videl v samotnem Howlove letajicim sidle, ktere bylo funkcionalne naprosto uchvatne. Pridejte k tomu klasicky beautiful vizualni podivanou, super hudbu a roztomilou japonstinu, ktera nikdy nezklame a mate k dispozici dalsi kvalitni Miyazakiho dilo. Ovsem jen kvalitni, nejake nadseni se zde napodruhe uz nekonalo. Problem bych videl v kolisajicim tempu druhe pulky, kdy uz to cele ztracelo stavu. Pristi zastavka - Princezna Mononoke. 7/10 (22.04.2009)

Zámek v oblacích: aneb příběh o lásce na pozadí jakési blíže neidentifikovatelné války. Nebo snad příběh o válce na pozadí jakési blíže neidentifikovatelné lásky? Možná spíš láska a válka na pozadí nějakého blíže neidentifikovatelného příběhu. Ééé... No zkrátka: Vynikající vizuál, skvělé kulisy a přinejmenším zajímavé nápady. Na druhou stranu Miyazakiho částečná sebevykrádačka s poněkud "fuzzy" příběhem (kterej suma sumárum moc nedává smysl a připomíná spíš dvouhodinovou dokoláčnickou halušku). Přiznávám bez mučení, že mě cirka po hodině a půl svými slizkými chapadly obepjala nuda přímo legendárních rozměrů. Konečnou půlhodinku jsem už spíše přetrpěl, bez sebemenšího zájmu o osudy hlavních hrdinů, takže mě vlastně nevzrušil ani whatthefuckózní závěr. Naušika vládne dál, zatímco strašák do zelí měl zůstati strašákem a neproměňovati se v homoprince. Oheň rachejtlí a kvančumklač smlikočkat mińholegáň tukele... (26.04.2011)