Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1943 a Léon Duchemin (Bourvil) vede pokojný život v Normandii. Jeho restaurant nejčastěji navštěvují němečtí oficíři, ale také partička místních velkohubých odbojářů, kterým je Leonovo zdánlivé poklonkování Němcům trnem v oku. Ve skutečnosti ovšem Leon žádný kolaborant není, nacista Friedrich se nepřátelí s ním ale s flaškou té nejlepší Benediktínky, a Leon se jako poctivý restauratér o politiku prakticky nezajímá. Pokud mu ovšem do postele jeho dcery Juliette nespadne z nebe anglický výsadkář. Od toho dne je všechno naruby. (dopitak)

(více)

Recenze (23)

Pierre 

všechny recenze uživatele

Jedno je zcela jasné. Němci a Angličaní musí být ve francouzské válečné komedii filmu opět za idoity. Jinak je podobných válečných komedíí ze země galského kohouta tuny ale tato je své zmatenosti pravděpodobně teprve unikátní. Hlavní postava je občas kolaborant, občas odbojář, občas ve Francii, občas v Anglii, mísí se to zde všelijakými figurkami v uniformě, z nichž občas je obtížné poznat, kdo je na které straně a dějovými zvraty, kdy je obtížně poznat, o co jde. Jedná se o poměrně vyčerpávající veselohru z války, která se u mě ale pohybovala asi tak ve čtyřech fázích. Zpočátku jsem myslel, že půjde o nevybočující francouzskou komediální válečnou záležitost s prostou zápletkou o schovánání britského letce před němci. Pak se to začalo všelijak stupňovat a já si říkal, že půjde zřejmě o dost neuspořádanou záležitost, ale strávitelnou. A při docela velkém počtu postav, dialogů a motivů jsem se nedokázal výrazně nudit a poměrně se zaujetím film sledoval. Pak Bourvil shodou okolností odjel do té Anglie a jeho trampoty ve Velké Británii v čele se speciálním výcvikem mě konečně pobavily a dal se na nich postavit prakticky celý film. Pak přišel návrat do Francie a to teprve nastal bordel. Bourvia postava už nebyla nejenom chvíli odbojář, chvíli kolaborant ale chvíli roztomilý dobrák, pak hrubián. Ale vlastně už je o tom zbytečné psát, protože při tom závěrečném sledu honiček, otoček v chování apod. jsem se solidně ztratil, přestalo mě to nadobro bavit a už jsem spíše čekal na konec. A to radši ani nepřemýšlím nad tím kolik zápletek v první polovině se rázem tak nějak zametlo pod koberec. Závěrečná půlhodina dost špatná a film je celkově spíše fraška, kde tolik nezaujme ani Bourvil. Ale prvních 60 minut jsem se celkem dobře bavil a dokázal občas se snímkem najet i na stejnou notu. Asi v náladě na bláznivý komediální kousek, kterého se mi vlastně svým způsobem i dostalo. Jen ale silně průměrného, ke kterému se už opakovaně rozhodně vracet nebudu. ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Bohužel, opravdu bohužel, není Atlantský val zajímavý film. V konkurenci Sedmých rot, Stepující stonožky a zejména Velkého flámu (a několika dalších) opravdu nemůže obstát. Jenže by nejspíš neobstál ani bez nich. Bourvil to táhne, je ve formě, žádná nemoc na něm vůbec není znát, je prostě tradičně výborný, výtečný byl také Terry-Thomas (ačkoliv jen v malé roličce) a ani ostatní herci nebyli špatní. Zápletka filmu má rozhodně bezvadný potenciál, jenže ten zůstal naprosto nevyužit. Zmatený děj skáče sem a tam, chvíli jsme ve Francii, chvíli v Anglii (ve které jsme klidně mohli zůstat déle, protože anglická část je z filmu rozhodně nejlepší), odehrává se to během bůhvíkolika let, nejsou tam žádné zábavné scény ani zapamatovatelné hlášky, Němci jsou nezajímaví a celé je to prostě takové o ničem. Ale naštěstí to docela příjemně utíká a ten čas u toho nebyl úplně zabitý, tak špatné, jak to zní, to rozhodně není, prostě jen průměr, který sice úplně neurazí, ale rozhodně nenadchne. Nemá čím. A jeden Bourvil to bohužel nevytrhne. Inu, z čistě osobní zvědavosti jsem se podíval, ale že bych to musel vidět znovu, to rozhodně ne. To radši potisící všechny filmy, které jsem jmenoval na začátku. 60%, bez Bourvila by to nejspíš bylo o něco míň. ()

Reklama

Georgex 

všechny recenze uživatele

Bourvil si po Velkém flámu švihl ještě jednu válečnou komedii, která se bohužel nedá s první jmenovanou nikterak srovnávat a jestli jejím účelem mělo být pobavit, tak se to panu režisérovi Marcelovi Camusovi hrubě nepovedlo, což je vzhledem k obsazení takřka nepochopitelné. Na druhou stranu, je Atlantský val krásným příkladem toho, že když je špatný scénář, tak film nespasí ani velká osobnost komediálního žánru, jakou Bourvil rozhodně byl. Moje hodnocení 40%. ()

bloom 

všechny recenze uživatele

Bourvil, Terry-Thomas a sestřelení britští letci? To už tu přece jenou bylo. Tentokrát ovšem ne v tak precizní formě. Po celkém úsměvném anglickém úvodu se seznamujeme s Bourvilem, majitelem hospůdky v okupované francouzské vesničce, který je nucen okolnostmi kličkovat mezi odbojařením a spoluprací s Němci. Jak už to v daném žánru chodí, dochází ke spoustě náhod, které mají vést ke komickým situacím. Jenže v Atlantském valu byly některé vedlejší motivy a postavy úplně zbytečné a já se začal v těch náhodách a posléze v celém ději ztrácet. Což o to, pár vtipných míst se tu najde, ale nejsou tak dokonale zakomponovány do děje jako např. v Sedmé rotě, do bláznivosti Haló, haló má film taky daleko. Mě nejvíce bavily dialogy v částech filmu odehrávajících se v Anglii, několik perliček se mezi nimi našlo. Obdiv si zaslouží také tehdy už těžce nemocný představitel hlavní role, který musel podstoupit natáčení několika fyzicky náročnějších scén. Tvůrci se evidentně chtěli přiblížit k vrcholové metě Velkého flámu (scénář mimochodem napsal jeho spoluautor), zůstali od ní však ještě daleko. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film Atlantský val je ztřeštěnější komedií, ohlížející se s rozvernějším nadhledem na trudné časy nacistické rozpínavosti. Marcel Camus vede humor řízně, odhodlaně, a karikuje, rozdává rány a jízlivosti, nikoho příliš nešetří, nezbedně poskakuje kolem mely toho všeho lidského běsnění. Přesto v celé záplavě francouzských válečných komedií nepatří k těm nejcharismatičtějším a nezapomenutelným. Hvězdou zábavy je Léon Duchemin (velmi příjemný Bourvil), normanský restauratér. Touží pouze po poklidném životě, ale jeho smolně šťastný strážný anděl ho vysílá v dobrodružství, svobodné vůli navzdory. Druhým hrdinou, zlehčující válečnou zběsilost, je poručík Jeff (příjemný Peter McEnery), britský letec, vášnivý ragbista, sebevědomý milovník. Armádní povinnost se plní s nasazením, stejně tak i nalezení osobního štěstí. Hlavní ženskou postavou je Juliette Duchemin (příjemná Sara Franchetti), Léonova dcerka, romantické vzplanutí a nedočkavé mládí, půvabné, energické a bezprostřední. K výraznějším postavám skotačení patří také Léonova sestra Maria (příjemná Sophie Desmarets), ve zdánlivé kolaboraci nápaditě pracující vůdčí odbojář Armand (dobrý Jean Poiret), a bodrý násoska a Rommelův osobní řidič, poručík Friedrich (příjemný Pino Caruso). Z dalších rolí: nešťastník s dosti častými úrazy hlavy, poručík Heinrich Jakobus Steinbichler (Reinhard Kolldehoff), zásadně nedůvěřivý britský major Perry (Terry-Thomas), německý plukovník Muller s osudovou ztrátou tajných dokumentů (Jean-Pierre Zola), Léonův londýnský anděl Sybil (Annabel Leventon), Jeffův otec a anglikánský biskup (William Mervyn), vůdce odbojářů Hippolyte (Georges Staquet), párek četníků - odbojářů (Jacques Balutin a Roger Mailles), či cíl akce polní maršál Erwin Rommel (Johannes Eppler). Film Atlantský val je bláznivou komedií, zlehčující trudnou okupační minulost. Má pobavit, což se také neurvalým způsobem podaří. ale mezi úchvatnější zážitky se stejně nezařadí.. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Johannes Eppler (1914–1999), představitel polního maršála Erwina Rommela ve filmu, byl během druhé světové války špiónem Abwehru a za bojů v severní Africe pracoval přímo pro Rommela. (tomtomtoma)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v Londýne a v Saint-Vaast-la-Hougue a Barfleur vo Francúzskej Normandii. (dyfur)

Reklama

Reklama