Princezna zakletá v čase 2

První Princeznu zakletou v čase jsem si velmi užil a byl to svěží závan do českých pohádkových vod a proto jsem se na druhý díl velmi těšil.Opravdu velmi . Inu a zklamán jsem nebyl ,ale hezky popořádku.Druhý díl nás přímo vrhá do děje a soustředí se především na alchymistku Amélii ,která je tentokrát zakletá v čase a nikoliv princezna ,ale to vůbec nevadí . Na začátek chci říct ,že napsat ,protlačit ,zafinancovat a pustit se do takovéhle pohádky v českých vodách chtělo velké odhodlání ,hodně peněz a velké filmové srdce . Takže všichni a zejména Petr Kubík ,jako spoluscénárista a režisér mají můj velký obdiv.Výsledek je totiž plně a to opravdu srovnatelný se současnými světovými filmy žánru a to včetně Marvelovek a Hollywoodu . A to myslím mluví samo za sebe. Inspirace zejména Marvelovkami ,ale i třeba Pánem prstenů je tady zřejmá a jasná. Je to opravdu rozmáchlá fantasy podívaná se vším všudy.Děj navazuje na první díl a Amélie střeží runu času ,jednu ze základních a na všechny má samozřejmě zálusk pěkný padouch ,který už má být dávno mrtvý ,ale jak se ukáže ,není. Alchymistka za pomoci princezny a prince a spousta dalších se vydává do bájného města ,kde je poslední runa a tu svojí střeží a tají.Je to vzácná runa času získáná v prvním filmu a Amélie se snaží čas ovládnout a posunovat ,ale něco za něco a tak jí to začíná pomalu měnit. Ano podobnost s Frodem a nesení prstenu je zřejmá ,stejně jako podobnost s kameny nekonečna a co se týče obrazového a vizuálního zpracování ,musím všem vyseknout hlubokou poklonu ,protože každá scéna ve filmu vypadá fantasticky a skoro bych řekl ,že není záběr ,kde není použit nějaký speciální efekt .Autoři se tu opravdu velmi rozmáchli a tak nejen efekty ,ale i lokace a kamera a hudba působí opravdu fantasticky. I když by se mohlo zdát ,že jde o americkou fantasy v českých hradech a zámcích , ale není tomu tak.No a herci jsou skvělí a kdo má rád Elišku Křenkovou ,užije si jí dvojnásobně ,neb runa času nám jí ukazuje dvakrát a pokaždé jinou a často obě najednou.Humorné vsuvky většinou obstarává duo Písařík-Ouvín a musím říct že velmi příjemně a pohodově ,nikoliv trapné. Není to sice tak originální jako díl první ,ale je to daleko rozmáchlejší temná fantasy se vším všudy ,kde se malé děti možná budou trochu bát a kde i čarodějnice z prvního dílu bude mít poměrně velkou a důležitou roli. Přibyl nám tu příjemný Vojta Kotek a hlavní padouch v podání Jana Jackuliaka je opravdu démonický a patřičně chtivý moci.Možná bych malinko vytknul časté přeskakování v ději a mnoho záblesků ,i když je tu čas hlavním pánem ,myslím ,že méně je někdy více..Ale to je proti všemu opravdu v menšině.Prostě slušný scénář ,perfektní vizualizace ,zvuk a kamera ,k tomu vynikající herci a patřičná dávka napětí i humoru.Chvilku jsem zvažoval hodnocení vzhledem k prvnímu dílu a nakonec dávám plných pět a 90% .Je to opravdu nádherná podívaná a byl jsem více než spokojen .Ježíšku ,co to tu mám zase na té ruce pane Zachu? (18.11.2022)

Většina předností jedničky zmizela, Natalia Germani už hraje jen druhou vagínu. Čarodějnice Simony Zmrzlé také ustoupila do pozadí. Navíc pokračování nese nesmyslný název Princezna zakletá v čase. Princezna se do časové kletby a smyčky už napodruhé nedostala. Tvůrčí tým, který od minula nedostál změn, se rozhodl ve dvojce pro větší invenčnost. Divák má tedy před sebou složitější děj a do popředí se dostává mladá alchymistka Amélie (Eliška Křenková). Ta nyní získala zakázanou schopnost částečně ovlivňovat tok času, což má za následek její rozštěpení v čase, v praxi to znamená, že Amélie ze současnosti se setkává s Amélií z minulosti. A na scénu vypochoduje Pán run Jan Jackuliak se slovenským přízvukem, který touží získat vládu nad veškerou magií. Vypravíme se na dobrodružnou výpravu do města jménem Ayra, kde sídlí alchymisté, co mají na starost chránit magii. Pod vedením alchymistky, kde ji doprovází prkenný Marek Lambora, Natali Germani, u které můžeme jen přemítat, jestli má pod šaty spodní prádlo, Martin Písařík, který zastupuje spolu s liliputánem komické postavy. Zjeví se i Vojta Kotek. A jeden se diví, jak to je to celé neakční a upovídané. Nějaká akce v podstatě nastupuje až v samotném závěru. Chybí jí velkolepost, ostatně absence nějaké rozmáchlé a spektakulární scény provází celé tohle pokračování. Dokonce mně nejednou celé to ne až tak funkční počínání přišlo nemálo směšné. Kostýmy, triky a scenérie jsou téměř katastrofa. I jednička tím trpěla, dařilo se jí ale svěžími režijními postupy tyto nedostatky maskovat. Tady už není co by je maskovalo. Výpravně se film většinou odehrává v interiérech nebo v lepším případě na jakémsi nádvoří. A čiré zoufalství představuje Tereza Mašková, která zazpívá se středověkou kapelou. Dvojka ukazuje, jak je na tom česká tvorba s žánrem fantasy. Do filmu by se muselo nalít mnohem více finančních prostředků, aby vypadal patřičně dobře, herce by musel někdo naučit hrát, aby to nevyznělo jako parodie, a režisér Petr Kubík by měl krotit vášně i ambice, neboť režijně v této oblasti příliš nevynikl. A tak za tu tvůrčí odvahu a pokusy o scenáristickou invenci se na ten průměr dostaneme. 5/10 (23.05.2023)

Hodně se mi líbila už jednička, a dvojka byla stejně skvělá. Chvílema jsem si musela připomínat, že je to pohádka a že to tedy skončí určitým způsobem, tak to připomínalo napínavý fantasy film. Ani mi nevadila délka, nebyla tam hluchá místa. Za jediné mínus považuju naprosto trapné fórky těch jejich strážců. (28.12.2022)

Tam kde jednička překvapila, tak tady naopak ubírá. Předat dětem myšlenku o cestování času fungovala dobře. Tady se z opakování jednoho dne úplně sejde. Základní děj je průhledný a místy to šustí papírem až moc. Vydělané peníze se tvůrci nejspíš rozhodli nacpat do CGI, než do komornějších scén jako v jedničce. Takže začátek a konec je přeplácaný CGI, které není vůbec hezké a místy úplně zbytečné (viz. záběr na zem s gryfy, nápisy na obchodech nebo létající kameny a fontána kolem runy elementů). Škoda, jednička fungovala krásně a i tech dvacet minut je cítit. K těm lepším věcem bych přičetl střed filmu, který byl aspoň trošku komornější, hlavní postavu a občasné dobré pokusy o pobavení díky duu Martina Písaříka a Jakuba Ouvína. (19.11.2022)

Nevyrovnanost. Naši tvůrci již ovládli řemeslnnou zručnost, zatím však mají problém vytvořit kompaktní počin. Výborné záběry a scény střídá levnost. Přitom myšlenku Princezna zakletá v čase 2 má (čert vem, že okoukanou ze zahraničí). Schází jen to režisérsky udržet v rukou a necpat zbytečně do děje momenty a postavy hrající na přízemní humor. (11.06.2023)