Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba

Film oscilujúci medzi drámou hovoriacou o právnych dôsledkoch vraždy mladej ženy a lyrickým pohľadom na zvykové právo i morálne hodnoty cigánskeho etnika. Rozhodne nie špatný nápad (ale ani originálny), avšak formálna stránka snímku je pomerne netradičná a pre diváka náročná na sledovanie (lyricko-epická stránka). Oceňujem však snahu D. Vihanovej pridŕžať sa presných reálií (napr. liturgia, cigánsky slovník, právne poučky a pod.). V konečnom dôsledku ma ale film veľmi neoslovil. Podobne sociálne ladený film o cigánoch je napr. Cigán (2011) alebo Marian (1996). (26.10.2013)

Velké téma, které je bohužel scénáristicky rozpracované velmi průměrně. To, že chybí rozvinutí vedlejších postav, by se ještě dalo vysvětlit zaměřením na hlavní linii, ale bohužel i obsah a vedení dialogů jsou hodně neumělé a vedení herců má značné rezervy. Právní rovina je hodně skicovitě školometská. K pozitivům patří herecký typ Jastrabana, dávající celku svěžest, a syrová romská hudba bez kudrlinek. 2-3* (07.12.2016)

Konflikt moderního psaného práva s právem zvykovým není špatný námět. Ale ani nový. Právní věda, etika, etnografie a další vědy se problémem běžně zabývají, a každý studentík daných oborů si rychle osvojí kromě základních znalostí i terminologii, která se v odborné literatuře a diskusích na dané téma používá. V tomto filmu ji nezná ani univerzitní profesor teorie práva. To fakt bolí. --- Podobně tvůrci filmu dopadají, když zobrazují práci policie a justice. Neznalost a amatérismus jsou evidentní. A stejnou úroveň mají jak odkazy na křesťanskou etiku, tak úsudky a postřehy o problémech romského etnika - chybí jak odborný základ, tak vyzrálost získaná životní zkušeností. --- Historie nám jasně říká tři věci: Za prvé, mladí intelektuálové odhalují nové obzory a myslí si, že na něco přišli. Za druhé, jejich objevy jsou součástí jejich osobního růstu, nikoli růstu poznání jako takového. Za třetí, něco špatného je v každé společnosti, která rozumy mladých intelektuálů bere vážně. --- Jurodivý student umění Jakub je modelovým příkladem. Není nikoho, koho by nebyl ochoten coby blbce poslať do rici. Sám se však jasně vyjádřil jen jednou, a to filmovou koláží nejkrvavějších a nejnechutnějších záběrů, jaké se daly sehnat. Jak objevné! Jak pronikavé! Hraje-li taková osoba ve filmu zásadní roli, dokonce má snad představovat jakýsi klíč k pochopení „něčeho“, podává velmi nelichotivé svědectví o intelektuální a mravní úrovni režisérky. --- Bohužel žijeme v době, kdy je jakákoli slátanina o Romech pokládána za přínosnou a patří k dobrému tónu o ní hovořit moudře a pochvalně. Přesto si dovolím optimisticky doufat, že s odstupem pár let budou i samotní tvůrci filmu vděční, že jim Zpráva o zmateném putování sedmdesátileté studentky Vihanové nebude připomínána a upadne v milosrdné zapomnění. (18.08.2010)

Trochu mě překvapilo zdejší nízké hodnocení tohoto filmu. Já považuji podobné polemiky v současnosti za poměrně smysluplné, protože je vždy důležité respektovat kulturu jiných etnik. A umění určitě mnohokrát sloužilo a bude vždy sloužit i k vyjádření se k současným společenským problémům a otázkám. Byť šlo právě téma "Romové a my" zpracovat filmařsky o něco lépe, nemohu si 4* odpustit za zajímavý podnět směřující k hlubšímu diváckému zamyšlení. (15.08.2005)

Film který v hledání pravdy u přímnosti je zcela směšný. Vihanová pokládá mravní a etické otázky, tak tryskně amatérským způsobem, až to vypadá, že to je její debut. A vůbec se jí nedaří na ně odpovídat, ikdyž to možná ani nebyl její umělecký záměr. Co však bije do očí, je silná romantizace romského problému. V jejím podání jsou to svobodné bytosti, podléhající jiným (vyšším) zákonům. Což je opravdu idiotské. Nejsem rasista, vidím toto etnikum však zcela pravdivě. Romové jsou společenským probleme a tento film ho zcela obrací hlavou dolů a nohama na horu. a místo aby ukazoval čistou pravdu, tak jej zaznaménává růřovým balastem (28.06.2007)