Trois cavaliers pour fort Yuma
Per pochi dollari ancora
El hombre del Sur
For a Few Extra Dollars
The Rebel Lieutenant
Režie:
Giorgio FerroniKamera:
Rafael PachecoHudba:
Gianni FerrioHrají:
Giuliano Gemma, Dan Vadis, Jacques Sernas, Nello Pazzafini, Pierre Cressoy, José Calvo, Ángel del Pozo, Ettore Manni, Riccardo Pizzuti, Sophie Daumier (více)Obsahy(2)
Válka Severu proti Jihu se chýlí ke konci. Vše může zvrátit jediný dopis. Bude včas doručen do pevnosti Yuma? ... Na sklonku americké občanské války je uvězněný konfederační důstojník Gary Diamond (Giuliano Gemma) pod ochranou vyslán do pevnosti Yuma, aby varoval zdejší posádku před nájezdem povstalců. Chystaná akce však není ničím jiným než lstí darebáků ze Severu i Jihu, kteří se spolčili, aby si během nastalého zmatku přivlastnili zlato v pevnosti. Diamond se musí zbavit své proradné eskorty a misi dokončit sám... Originální, košatý příběh inspirovaný románem Julese Verna "Carův kurýr" byl natáčen ve španělské Almeríi, což filmu dodává sugestivní, vyprahlou atmosféru; planoucí slunce je tu dokonce jednou využito jako originální mučicí nástroj. (Česká televize)
(více)Recenze (15)
Veľmi chabý spaghetti-western dua Ferroni-Gemma. Všetko pripadá umelé a vyžehlené. ()
Vyžehlení vymydlení jižanští zajatci si dělají srandu ze Seveřanů, načež hned z kraje se z rebelů vyloupne jeden a ten vyrazí na jakousi zmatenou záchrannou misi, na které potká jednoho zlatokopa se zlatým srdcem a jednu lehkou děvu počestného charakteru, která hraje, jak kdyby dostala diplom na herecké škole Dřevo a šmíra. Ve zdejším ambsámblu se však hravě ztratí. Hraje se zde sice na harmoniku, ale každá Harmonika Leoneho nedělá. Tohle natočil nějaký Ferroni a evidentně to nebyl umělec, ale spíš řemeslník a to ještě spíše laciný a rychlý než poctivý. SHRNUTÍ: Dobrodružný film pro děti. Z 60.tých let. ()
Vlastně se mi to líbilo víc, než Jeden stříbrný dolar. Příběh o zradě vojáků za války a potřebě doručit dopis mi přišel zajímavější, než bratrovražda a touha usadit se v prvním filmu, ústřední melodie je mnohem lepší, hlavní hrdinka není tak pasivní, a záporák Dan Vadis charismatičtější, než Pierre Cressoy. Gemma už sice zase začíná machrovat, a obligátní rvačky nebo zpívání v saloonu už mi docela lezou krkem, ale ani jedno mi zase tak moc nevadilo. Nebudu tvrdit, že jsem úplně pochopil děj (scénář psalo 7 autorů, což se na logice asi dost podepsalo), ale zase na druhou stranu se pořád něco děje a šlape to jako hodinky. Film se tentokrát točil ve Španělsku, čili westernová a vůbec spaghetti atmosféra (podpořená i scénou mučení na slunci) je mnohem silnější. A jako bonus Nello Pazzafini snad poprvé a naposledy jako klaďák. ()
Strašlivě naivní western, jenž ale drží pohromadě díky svižně vyprávěnému dobrodružnému příběhu. Na zemi svého původu odkazuje snad jen skvělou scénou, v níž Gemma, vystavený napospas přímému slunečnímu světlu, málem přijde o zrak. Předchozí spolupráce Gemmy a Ferroniho (Un dollaro bucato) se mi sice líbila malinko víc, ale tenhle film svoje kouzlo rozhodně má. Ferriova ústřední melodie je opět skvělá. Sluší se ovšem dodat, že si tvůrci "vypůjčili" i z Morriconeho soundtracku ke staršímu filmu "I malamondo", což mělo dohru u soudu. ()
Z westernové trilogie Ferroni & Gemma se mi tenhle kousek líbil kupodivu nejmíň. Chvílemi je to v pořádku, ale značnou část děje v tom vůbec nepoznávám pohádkový rukopis největšího pohádkáře špaget (on je taky jediný, komu se to dá tolerovat a ještě je to zábava) - Giorgia Ferroniho. Jižan Gemma se vydává po boku svých přátel i nepřátel ze severu předat důležitou zprávu. Dozvíme se tedy opět něco o politice občanské války (začátek, než ovšem dojde na mydlení Pizzutiho, vypadá skoro stejně jako jednička). Nepřítel je velmi odporný, zákeřný a zrádný. Gemma je vcelku čestný muž, přesto mi tu ale není vůbec sympatický. Na začátku, kdy to dá s kladným optimisticky naladěným Nellem Pazzafinim dohromady, je s hochy zábava, pak ale jeden z nich mizí prakticky ještě před rozvitím děje a místo něj se objevuje podivná ženská lehčích mravů, hrdinka to srdce toho druhého. Její zpěvy a tance, její zjev a celkově její postava je zvláštní (ačkoliv ve Wanted jim hrdinka ulítla asi ještě víc, ale zas se neprojevila), tím spíš, že to vůbec není Gemmův typický typ, ale její odhodlání je veliké a společně s José Calvem dovedou ještě věci... Nicméně, druhý partner na cestě za povinností, než se Giuliano trhnul, byl zrádce Ángel del Pozo, a ten má velmi odlišné plány! Záporáků je tu vůbec tolik a dalších postav ještě víc, že by se v tom nevyznal ani generál Lee, o Grantovi nemluvě. Gemmovi se tu dostává velmi naturalistického mučení, stejně jako celý film se mi zdál na Ferroniho překvapivě drsný. Poté, co ženskou zavřou do kůlny už nějak nevíme, kam to spěje, ale vynahradí to oslepený hrdina na farmě na pospas bandě zabijáků, kteří začínají postupně umírat za nejasných okolností – za tak hororovou atmosféru by se ani Hitchcock vůbec nemusel stydět. Hudba krásná, spojit Ennia a Ferria se nemusí zdát jako dobrý nápad, ale je to naprosto dokonalé, lokace krásné, ale ta pohádkovost zbylých dvou dílů, ta mi tu chyběla. ()
Druhý Ferroniho western s Gemmou (Gary Diamond) do jisté míry kopíruje díl první. Opět se odehrává na konci války Severu proti Jihu a Gemma je znovu v roli poraženého propouštěného konfederačního důstojníka. Samozřejmě hned dojde k přátelské výměně názorů Diamonda s unijními vojáky. Dostane se i na nečekané zvraty, zradu, mučení Gemmy a postupného likvidování banditů do jejichž středu se dostane. Kdo viděl Jeden stříbrný dolar, ten si snadno vybaví odpovídající si recyklované nápady. Největší rozdíl je v prostředí Almérie, tyto lokace jsou přece jen více westernové než italské kopce a film tak vypadá více jako klasický spaghetti western. Jistý posun je zřejmý v zobrazování násilí, památná je scéna drsného mučení na slunci, která měla přímo hororové parametry. Další kvalitní film s Gemmou, třebaže by mu slušel celistvější scénář a efektivnější konec. ()
N.Pazzafini a R.Pizzuti,dva fackovací panáci pro Bambina&Trinitiho&Simona&Mattea hned zkraje a už vim,že mě to pobaví. ()
I druhý western režiséra Giorgia Ferroniho s Giulianem Gemmou v hlavní roli jako by svým názvem odkazoval na slavnou spaghetti westernovou trilogii Sergia Leoneho, konkrétně na druhý film „Pro pár dolarů navíc“ (1965). Tento si, mimo jiných, nese název „Za pár dolarů navíc“. S filmem má co do činění také hudba Ennia Morriconeho, který ji dokonce řešil soudní žalobou. Inu, pozadí tohoto filmu je stejně dobrodružné jako film samotný. Giorgio Ferroni svůj film opět nasměroval spíše do hollywoodského stylu westernu než do typického spaghetti westernu, takže jeho atypičnost ho odlišuje od ostatních. Přesto je jako spaghetti western uváděn, a to s přirozeným vlivem Francie, Itálie a Španělska, coby koproducentů. Vzhledem k době svého vzniku, kdy byla na vrcholu zejména zmíněná „dolarová“ spaghetti westernová trilogie, neměl tento druhý film zrovna na růžích ustláno. Námět je inspirován verneovkou „Carův kurýr“, ovšem s poměrně obsáhlou naivitou. Ano, nelogičností je v některých oblastech vývoje děje příběhu více než dost, a to je největší kámen úrazu. Sice také natočeno s poměrně skromným obsazením, ale s důrazem na kostýmy a lokace. Typologie postav je plná energie a sympatií, ale když jim scénář podráží nohy, nic věhlasného z toho prostě vzejít nemohlo. A je to škoda. Vzhledem k tomu, že spaghetti western byl zrovna středem diváckého zájmu, byla by škoda toho nevyužít. Zde se tvůrci onoho žánrového věhlasu jen otřeli, a tak není divu, že film upadl spíše v zapomnění. Na druhou stranu je ale fakt, že v tomto žánru existují z této éry mnohem horší filmy. ()
Pokud si potrpíte na originalitu a košatost příběhu, tak se vám tenhle špageťák bude nejspíš líbit. Střižené po americku, ovšem s některým upocenými italskými tvářemi. Gemma je klasický, vydrží desítky ran a rychlost regenerace jeho očí je vskutku pozoruhodná. Záporáků je hodně, ale žádný z nich není výrazný. V druhé půlce jsem to už sledoval tak na půl oka, čekal jsem cynický závěrečný masakr, jestli k němu došlo, čtenáři poznají z tónu komentáře. Dva a půl, ale že jsou ty Satanoce... ()
Tampeko není překvapivě zase tak špatný film. Děj se zaměřuje na probíhající válku Severu proti Jihu a je v něm dost akce i přestřelek na to, aby mohl být divák zabaven po celou délku. Díky Almeríi, kde se natáčel nejeden western, je atmosféra opravdu skvělá. Na druhé straně hlavní hrdina přežije dokonce i mučení sluncem a přitom neoslepne. Jak se mu to podařilo, kdo ví. Nakonec, on toho zvládne mnohem víc. Jako by pocházel z díla Ivana Olbrachta a kulky se mu vyhýbaly. Své napětí, drama a krásnou dívku to ale má. Závěrem dodám zajímavost, že pro scénáristu Leonarda Martína se jedná o jediný film, v kterém si zahrál, naopak Augusto Finocchi napsal tento scénář jako jeden z prvních. ()
Italowestern, který se drží svého inspiračního zdroje - Vernova Carova kurýra - tam, kde to není vhodné, a opouští jej tehdy, kdy by mohl být plně využit. Trapná záležitost. ()
Úbohý až nepozerateľný western. Absolútne mimo mňa, niekedy naivné mi to pripadalo, niekedy som sa vôbec nechcel ani dívať. Nakoniec som sa úplne prestal dívať. ()
Celkom dobrý špagety western s trocha mätúcim talianskym názvom "Pre hrsť dolárov". Zápletka sa točí okolo zrady počas vojny juhu proti severu. Stredobodom príbehu je šikovný a odvážny poručík Gary Hammond, ktorý sa podujme varovať obe strany pred zradou a zabrániť tak zbytočnému krviprelievaniu. Okrem zradcov však proti nemu stojí aj Riggs, ktorý je majetným šéfom bandy lupičov. Produkcia je dobrá a postavy sú stvárnené celkom uveriteľne. Giuliano Gemma nie je žiadny nováčik a okrem Angeliky má na konte niekoľko westernov a aj účinkovanie v Benovi Hurovi. Takže hoci sa tu nájde pár naivných scén, dej ubieha hladko a divák sa nemá čas nudiť. Hudba sa stará o správnu westernovú atmosfére nič nechýba a dokonca je tu ešte pred filmom "Vtedy na západe" použitá harmonika hlavného hrdinu ako hudobná predzvesť smrti ďalšieho zlosyna. 70% ()
"Žiadne holky, žiadna whisky, žiadna muzika..." ()
Nemám rád tak naivní a přímo hloupé filmy, tady bylo tolik nemyslů, že ten film jimi doslova prošpikován. Takže ode mne 30 %. ()