Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Tanečnica v tme
Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Robby MüllerHudba:
BjörkHrají:
Björk, Catherine Deneuve, David Morse, Peter Stormare, Joel Grey, Cara Seymour, Jean-Marc Barr, Vincent Paterson, Siobhan Fallon Hogan, Željko Ivanek (více)Obsahy(1)
Svérázné československé emigrantce Selmě Ježkové hrozí brzká slepota. Sama emigrovala do Spojených států 60. let, aby tu zajistila oční operaci synovi postiženému dědičnou chorobou. Přestože Selmu obklopují dobří lidé, zůstává ve svém údělu sama. Potíže překonává zejména díky vášni k muzikálům. Trierovský dokumentární způsob snímání pomocí ruční digitální kamery tvoří zvláštní a často diskutovaný kontrast k žánru melodramatu a muzikálu. Závěrečnému snímku Trierovy “trilogie zlatého srdce” dominuje islandská zpěvačky Björk, která se zde se svou výjimečnou rolí zcela identifikovala bez dalších ambicí na filmovou kariéru. Za svůj výkon si odvezla hereckou cenu z Cannes, kde byl film oceněn i cenu nejvyšší, Zlatou palmou. (Aerofilms)
(více)Recenze (399)
Je to prvá dráma, pri ktorej som mal pocit normálneho ľudského života. Lars von Trier s Bjork odovzdali geniálny výkon. Nebyť muzikálových vložiek, tak sa tento film zaradí medzi moje najobľúbenejšie. Aj keď musím uznať, že aj to skvele zapadalo do filmu, lenže ja muzikálové vložky proste nemám rád. ()
Von Trier posunul hranice muzikálu trochu jinam, ale na jeho brilantní kousky to nemá ani náhodou. Herci nic moc, ovšem choreograife úžasná a vlaková scéna mě posadila prdel, tam to byl ten pravý Lars. :-) ()
Před shlédnutím tohoto snímku jsem měl velké obavy, aby u mě Lars neztratil svou auru dokonalosti. Nestalo se tak. Ačkoliv Selma (úžasný eskymácký diblík - či snad cvalík? - Björk) svou povahou zapadá do Trierovy Zlaté trilogie, zbytek filmu však spíše retroaktivně uzavírá "dvojdílnou trilogii" americkou. Díky své čisté (romantické? naivní?) duši se nechá postupně semlít většinou svých "přátel" a konečně i americkým systémem "lidové" spravedlnosti. Ač by se to z popisu filmu nezdálo, je místy nesmírně hravý: našince především zaujmou vcelku trefně (v porovnání se všemi ostatními odkazy, které nám kdy nějaký tvůrce ve filmu zanechal - holt ono není moc důvodů, proč nás nějak více obejvovat...) používané čechismy (výše zmíněný "cvalík" s anglickou výslovností je obzvláště úsměvná perla). Dále je zde část, které jsem se nejvíce obával, a to muzikální čísla: nemůžu se rozhodnout, zda k jejich grotesknosti dospěl režisér z pozitivního přístupu k americkým "stepovačkám" (a reprezentují tedy záblesky naděje), a nebo jimi (pro mě velmi pochopitelně) pohrdá - a symbolizují tedy absurditu celé americké happy společnosti. Co se týče obsazení, tak Björk kromě občasného pokukování do kamery (pokud to teda není nějaké to Dogma!) rozhodně nezklamala a je taková...velmi osobitým způsobem roztomilá. Z dalších je to především Catherine Denevue a Peter Stormare, no a nesmí se zapomenout i na tradiční mistrovy spolupracovníky v epizodních rolích. A kdyby na konci alespoň na okamžik nevykoukly slzy, tak by to nebyl ten správný ryzí Lars! (Když už jsem u toho: kde je tu jaké tlačení na pilu? Zajímalo by mě, co by tak dle zdejších představ měl člověk v popisovaných posledních okamžících dělat. Asi stát jak Pierce Brosnan...) ()
You can't see... (...) I'll see you at three. Na úvod ublíženě uvádím, že Tanec v temnotách z edice Hyper DVD je vůbec nejzmršenější titul v mé videotéce. Kvalitu obrazu má do značné míry na svědomí už Trier, opájející se anti-estetickými možnostmi digitálu, ale titulky s vadným kódováním ('K' místo 'ž' apod.) , které ujedou zhruba v polovině filmu úplně mimo děj, to jsem ještě nežral. Kam se hrabou TV-Ripy od Řitka Video. Více filmu vytknout nelze. Trier připravil film jako past na dojímající se, zábavychtivé diváky. Příběh 'Češky' Selmy má být dle Trierových slov 'melodrama' inspirované operou (v opozici k obvyklým 'lehkým' muzikálovým námětům), ale jde spíš o kalkulovaný sociální horor, který může lehčím povahám ošklivě ublížit. Adekvátní reakcí na Tanec je - posrat se; nic méně. Český divák má v Tanci bonus v podobě velmi surreálných českých souvislostí, hlavní hrdinka deklaruje svůj původ in Czechoslovakia. Björk a Udo Kier dokonce pronesou cosi česky (Dopry fečer phane toktore...), k soudu se dostaví údajný Selmin otec, 'tanečník a stepař' Oldrich Novy z paralelního vesmíru (děj se odehrává cca 9 let po Hudbě z Marsu, v době, kdy český originál natáčel za Železnou oponou Alibi na vodě a Úplně vyřízeného chlapa). Selma si nakonec přitíží též neamerickou činností, neboť komunistické zřízení označuje jako ne úplně zavrženíhodné, byť připouští, že americké muzikály jsou lepší. Češka Selma oslovuje postavu Catherine Deneuve 'Kvalda' s 'K' (míní 'cvladu') A pak je tu Björk a její muzikálová čísla. Je dobře, že se nenechala svést Trierem k tradičnějším muzikálovým kompozicím ve střihu It's Oh So Quiet, která po ní údajně nevybíravě požadoval. Kontrast mezi hrůznou realitou Selminy situace a hudebními čísly je tak extrémní, že mě nenapadá odpovídající filmová paralela. Přechod mezi otravnou směnou v továrně na plechové pekáče, nejistou cestou po kolejích domů či scénou násilného zločinu a nástupem hudby je velmi rychlý nebo vůbec žádný: khaki zabarvení prokvete barvami, nejistá ruční kamera vyklízí pole stovkám prostřihů mezi stovkami digitálních stativů. Písně jako I've Seen It All či Scatterheart, kořeněná výkony ne-zpěváků jako nepravděpodobný dobráka Petera Stormarea, ohlašují nedostižnou formu následujícího alba Vespertine (2001). Z nádhery, která v podobě hudebních čísel prosvětlují dny ztýrané Selmy, se tají dech. You just did what you had to do. ()
Björk upřímně miluju, takže nemohu jinak:) ()
Tak tenhle film me dostal, Björk v nem je skvela. No a ta hudba je perfektni. Proste se mi to strasne libilo. ()
Nečekal jsem tady tak rozporuplné názory,ale co už. Nechci tento film vychválit do nebes,určitě není bezchybný.Ale Bjork si me proste získala. Navíc na konci se mi stalo to,co jestě u žádného jiného filmu. Nebyl jsem schopen se pohnout, prostě vstát a odejít z kina. Nehybně jsem seděl zařezaný v křesle a ... nevím nad čím jsem přemýšlel či co,byl jsem v šoku. Až uvaděčka mě musela upozornit,že už je na čase odejít. A pane Lima a jiní - o slzách to nebylo!!! ()
Po prvních minutách jsem měl nutkání odejít, ale naštěstí jsem vydržel. Film vás dostane do výšin a pak skopne nemilosrdně k zemi, kde si vás ještě chvíli podává. Závěrečná scéna vše korunuje. Tenhle sugestivní zážitek jsem si dal v kině dvakrát. ()
Nemusím mít všechny filmy Larse Von Triera, ale Tanec v temnotách ano. Připadá mi úžasná kombinace muzikálu a syrového příběhu, který člověku, nebo alespoň mně, osobě ženského pohlaví, obrací vnitřnosti na ruby svou bezútěšností. Toto nezvyklé naroubování v mých očích efekt filmu ještě umocnilo. Skladby Bjorg jsou úžasné stejně jako její herecký výkon. Při počítání kroků k šibenici se jen těžko daří polykat slzy. ()
Bylo to nádherné a smutné zároveň. Uzavřenost ve vlastním světě a střádání peněz na operaci svého dítěte bylo vyčerpávající. Björk tak trochu doplatila na své hrdinství a tajnůstkářství. Sice se rvala jak samice o své mládě, ale během soudního procesu byla bezbranná a maličká. Důvěra je opravdu někdy slepá. Moment, kdy čekala na svůj ortel, byl okázale opravdový. Björk se do všeho položila na jedničku. ()
Film, který ani náhoou nesplnuje očekávání která jsem do něj vkládal. Filmu nejvíce ubližuje dokumentární kamera. Další věc je že při muzikálových scénách se kamera stává jakousi televizní a ten přechod je dost násiný a oči bijící. Možná, že dvě hvězdy nejsou pro tento film odpovídající, ale je dát musim protože ten film si už nikdy nepustim. ()
Výborná industriální hudba. Trier je prostě mistr na zápletky. Neznám lepšího. A nechápu, proč jsem tento film tak dlouho odkládala, když miluju Triera i Björk. Asi mě odrazovalo, že je to hodnoceno jako hodně těžký film. Ale tak strašné to není. Prolomit vlny je tisíckrát horší. Jen mi vadilo, že Selma byla tak 100% pořád na všechny hodná, i když se jí děly psycho věci a že neřekla pravdu, i když podle mě mohla. Ale bez toho by nebyla ta zápletka tak dobrá. Ta scéna s vraždou a ten konec byly prostě husté. Vždy když koukám na nějaký film od Triera, sama sebe se ptám, proč? Asi nějaký autosadismus?:)) Ale pak si vždy vzpomenu proč, Trier je génius... ()
Další z řady podařených Trierových filmů. Nečekejte žádné filosofické úvahy, ale realistické ztvárnění boje téměř slepé matky za lepší budoucnost svého syna. Muzikálové vložky mi nepřišly nijak rušivé, spíše naopak. A hlavně si díky nim divák může poslechnout výkony fantastické Björk. Závěrečná část mi na rozdíl od většiny ostatních přišla zajímavá svojí originalitou.. No sama nevím, jak bych se v obdobné situaci zachovala. ()
Snáď okrem La La Landu jediný špičkový muzikál za posledných 40 rokov. Muzikál je predsa len hlavne o hudbe a to Tanečnica v tme, na rozdiel od ostatných tiež-muzikálov, spĺňa v plnej miere. Napokon niet divu, keď za hudbou stojí taká skvelá umelkyňa, akou je Björk. To, že je výborná speváčka a skladateľka, som vedel už dávno, ale že navyše dokáže byť aj veľmi presvedčivou herečkou, to bolo pre mňa veľmi príjemným prekvapením (speváčky predstierajúce, že sú herečky, u mňa takmer vždy pohoria). Najúžasnejšie na filme boli pre mňa veľmi originálne prechody z hraných pasáží (skľučujúca realita) do pasáží spievaných (hravá a optimistická fantázia), keď impulzom na prepnutie medzi týmito dvoma svetmi je vždy nejaký rytmický rámus. Jedným z mála šrámov na kráse filmu a treba povedať, že úplne zbytočným, je roztrasená ručná kamera. A ešte to dokážu režiséri marketingovo šikovne prezentovať ako nejaké pozitívum (Dogma 95). Ale tu sa ešte na takúto kameru dalo zvyknúť (ako kontrast k statickej kamere v muzikálových číslach), v iných filmoch mi vadí ďaleko viac. ()
Jsou filmy, které mě donutí dýchat rychleji a více nahlas. Tanec v temnotách je film, který mě rozbrečel. Bohužel je (i z místních komentářů) cítit obrovský vliv Bjork na celkové hodnocení. Je to tak logické, ale nevím, jestli správné. Pokud vám Bjork nevadí a chcete si poplakat a trošku si rozdrásat psychiku, koukněte na Tanec v temnotách. ()
6/10 ()
Bjork je jednoznačne skvelá speváčka a má pekný hlas tu dokazuje že vie dokonca aj hrať , ale aj tak mi príde smiešna tak ako to na začiatku povie ten režisér v tom muzikali že jej hlas je smiešny.každopádne silný príbeh , ktorý ma dostal a páčil sa mi.Škoda že sa tam spieva a tancuje to nie je môj štýl pretože nie som fanúšik muzikálov! ()
Otrasná, roztrasená "documentary style" kamera, nesympatická hlavná hrdinka a podivné muzikálové čísla chvalabohu nič nemenia na výpovednej hodnote, jedná sa o výbornú drámu s prekvapivo sa vyvíjajúcim príbehom a koniec, aj keď trochu nasilu, ma dostal. ()
Hrůza, příběh nezajímavý roztahaný, režie a Bjork jsou naprosto hrozní. Nejhorší naprosto příšerná je kamera, jako ze studentského filmu nebo dokumentu, kdyby ji postavili na jedno místo a nehýbali s ní, bylo by to o 100% lepší. Pokus o šok, který se nekoná, Trier by si měl uvědomit že šokovat tématem na celou kariéru nestačí. ()
Tento příběh je velmi hutný, i když než jsem se napojila na tu správnou strunu, musela uběhnout 1/3 filmu. Syrovost nelze přehlédnout už jen díky té "všudypřítomné" kameře, která povinně dotváří pocity, které chtěl pan Lars von Trier, aby divák měl. Nápad prokreslenosti a apel na barevnost představ v hrdinčině hlavě a formou muzikálu, bylo nejen odlehčením tragické skutečnosti, ale také jakousi samozřejmostí pro Björk alias hlavní představitelku. Nedovedla bych si ji, a ani snad nechtěla, představit jako herečku, která by si nemohla zapět. Ovšem tací, kteří její vokál nemohou překousnout, by měli tento muzikál raději obejít obloukem, jelikož zpěvu je tu dost. Nicméně ani herecké výkony nejsou opominuty, zkrátka Björk dokazuje, že má na to hrát i ve filmu. Dále paní Catherine Deneuve nebo Peter Stormare hrají nadmíru dobře. ()