Dogville

Mám rád experimentování s filmem, mám rád divadlo a navíc jsem věděl, že ač jsem se ze žádným z filmů Larse von Triera nesetkal, mám čekat neočekávané. A přesto si ten zmatek v hlavě, který mi tam Dogville rozpoutal, nedokážu urovnat ani pár dní po jeho shlédnutí. Rozhodně se o něm nedá říct, že je to divný film, to ne. Ale zvláštní zvláštní, to pravda je. Von Trier chtěl dosáhnout absolutního vítězství obsahu nad formou, jenomže tím filmu vytvořil jeho hlavní Achillovu patu. A nebo snad chce někdo namítnou něco proti tomu, že divák se bude plně soustředit na příběh a bude mu úplně putna, že herci se pohybují v obrovském studiu, kde stojí kulisy, nad kterým by si i divadlo uplivlo, že iluze dne a noci, stejně tak i ročních období je umem skvělého týmu osvětlovačů a že většina zvuků, včetně otvírání dveří a zpěvu ptáků byla přidána až v postprodukci? Můžeme si odpovědět, že ano, ale pouze za předpokladu, že Dogville bude mít příběh opravdu silný, což bohužel (ne)má. Fotografie pod závěrečnými titulky mě položily na vážky, zda-li je Von Trierův scénář podle skutečné události nebo ne, ale i kdyby (ne)byl, nelze mu upřít jistá působivost. Zároveň s ní je zde však i jakási chladnost a koneckonců i předvídatelnost a to je podle mě hlavní důvod mého „nízkého“ hodnocení, které bych velmi rád zvednul výš, už jenom kvůli hercům, kteří hrají jako o život. Nicole Kidman přímo září a vzájemná nesourodost s Paulem Bettanym je výborná. Dogville je film, který se hned tak nevidí, ale když už se vidí, mohl by alespoň stát za to. Ne, nejsem náročný, jenom mi vadí, když v tom něco skřípe a tady to skřípe až moc. (07.07.2005)

Triér ma doposiaľ uchvátil len v dvoch prípadoch (Melancholia, Antichrist). Tento spôsob takmer divadelného spravovania ma teda veľmi nezaujal. Myslím že "Dogville" vďačí za svoje vysoké hodnotenie najmä "umelcom", ktorí "žerú" všetko čo vyzerá inak ako klasická tvorba. Pre mňa bol tento snímok stratou času, ktorý nedokázal napriek skvelému hereckému obsadeniu vyvolať žiadne z očakávaných pocitov. (15.12.2014)

Nádherně brutální kladivo na emoce (hlavně při prvním zhlédnutí) & genialitka, která o lidech vypovídá tolik pravdivě znepokojivého. Herci jsou skvostně autentičtí (v čele s výbornou Nicol a ještě o kus lepším /a samozřejmě hezčím/ Paulem) - a aby taky ne, Mistr Lars jim jistě dával co proto a já před ním a jeho úžasně specifickým "přístupem k věci" jako obvykle smekám. Ať už v kině, a nebo třeba na kapesním počítači, Dogville je neskutečně silný film, který bych doporučila opravdu KAŽDÉMU! Jen ať se oddělí zrno od plev... (04.01.2008)

Dogville je skvěle herecky obsazený, kdy i nejmenší roličky hrají herci, kteří by si v jiném filmu zasloužili zahrát hlavní roli, a celému ansámblu vévodí hvězda první velikosti Nicole Kidman, která toužila, poté, co si naplnila kasičku, získat renomé velké herečky a o honorář se s Larsem von Trierem určitě nehádala. Snímek se může opřít o myšlenkově silný emotivní příběh s opravdu ďábelskou rafinovanou pointou, která je satisfakcí nejen pro ponižovanou hrdinku, ale i pro diváky. Odplata je nemilosrdná a absolutní. Jenže co naplat, problém Dogville spočívá v tom, že vlastně nejde o film. Nepoužívá specifické filmové výrazové prostředky a obvyklý filmový jazyk. Mnohem spíš je to alternativní divadelní představení zaznamenané na filmovém pásu. Experimentální divadlo s minimem kulis a rekvizit. Někoho to uspokojí a vystačí si s emocemi a komorním herectvím, někdo se může cítit ošizený. Lars von Trier je filmař, který rád útočí na hranice dosud možného a akceptovaného, a tím je mi osobně sympatický. Na druhou stranu, kdyby se kinematografie měla vyvíjet tímto směrem, byl by to asi průšvih, protože každý není tak dobrý vypravěč a každý herec nemá tak dobrý rejstřík jako účastníci tohoto experimentu. Celkový dojem: 90 %. (03.01.2008)

Zhlédnuta DC (178 minut) verze. K mému překvapení mi nevadila délka tohoto filmu, které jsem se docela upřímně bál, ani to, že tam nejsou žádné kulisy a že herci (doslova) vše předstírají. Nevadilo mi vlastně nic. Dogville je film, na kterém bych neměnil ani jeden frame. Schválně si zkuste představit, že by se tento silný příběh odehrál v normálních kulisách… ano, pořád by tam ten příběh byl a pořád by to s námi asi zamávalo, ale to prostředí, bez jakýchkoliv kulis, k tomu neskutečně sedělo. Speciálně k tématu tohoto příběhu, který je o lidech, kteří nevidí, jací opravdu jsou - slabí, pokrytečtí a špatní - a kteří předstírají, že nevidí, jak postupně mučí Grace (vynikající Nicole Kidman!) a tak ji přecházejí, někteří vědomě, někteří nevědomě, ji využívají, až do chvíle, kdy se to prolomí a všichni ji doslova zneužívají. Trier zde prozkoumává hodně temné kouty lidské duše/mysli, která si dokáže ospravedlnit prakticky vše či být slepá k jistým věcem. A to ve mně vyvolalo pěknou řádku otázek a hlavně touhu tento film vidět znovu. Hodně silný zážitek s parádním obsazením. 100 %. (06.01.2015)