Bouřlivé víno

Rozhodl jsem se nehodnotit, protože v tomto případě prostě nedokáži oddělit film a jeho politické vyznění. Z toho druhého hlediska jde o otřesný humus. Kam se na to hrabe všech Třicet případů majora Zemana. Neuvěřitelně nechutné překroucení událostí konce 60. let, zaobalené do komedie, aby to prostý lid sežral. (11.03.2010)

Na komunistickou propagandu zábavný film, což by člověk od týmu Vorlíček-Macourek a spolčených herců očekával. Pánové dostali za úkol spáchat komunistické dílko, aby mohli dál točit svoje šílené komedie a zvládli to na oboje strany. Opatrně napsaný chytrý scénář, který se musel vypořádat s čerstvou pamětí občanů na rok 1968 spojený s hereckými elitami a atraktivním prostředím zabral u diváků výborně a vznikla ještě dvě pokračování. Zábavná společnost chamtivých Čecháčků, vyčuraných emigrantů a ujetých vesnických figurek se řadí mezi vydařená politická dílka (např. Major Zeman) na které se rádi podíváte, zasmějete se propagandě, ale užijete si dobré filmařiny Za speciální zmínku určitě stojí Janžurová ve své vedlejší roli suverénně hláškující celým filmem. (26.09.2009)

Povedená vinařská komedie s výtečným hereckým obsazením a příjemnými melodiemi. No co, že je z toho cítit silně politický podtext a všude se to hemží oslovením "soudruhu". Film je to i tak dobrý a člověka příjemně naladí.....navíc, když v hlavní roli předsedy exceluje mistr Vladimír Menšík , tak je vám ta komunistická stopa volná a vůbec vám nevadí. Vorlíček s Macourkem prostě uměli -- dokázali vytvořit krásné dílo, které ukazuje tu čistou lidskost a přenádherné obrazy krajiny, vinic, přírody a všeho možnýho....spojené s kamerou a skvělou hudbou, panejo ! (05.12.2007)

V době vzniku měl film asi opravdu plnit osvětovou činnost v rámci tzv. "Poučení z krizového vývoje" z let před rokem 1968 a během roku 1968, než nás okupovala nevítaná sovětská armáda, jak zde píše Marci. Já ovšem dnes, i když jsem film viděl i krátce po jeho vzniku, nevidím ve filmu pouze jen tu tehdejší socialistickou kritiku soudruhy zavrhnutého počínajícího obecně tržního hospodářství v šedesátém osmém roku, ale také výsměch hlouposti, řekněme "pomatených" lidí po politickém převratu. Vidina velkých peněz a moci prostě dělá z některých lidí zaslepené hlupáky. Ostatně, tato hloupost některých z nás se opět opakovala i po osmdesátém devátém roku (po tzv. sametové revoluci) a s údivem jsem hleděl, jak někteří doslova znovu naletěli na "vyčůranost" některých "podvodnikatelů", kteří si mysleli, že podnikání je vlastně podvádění těch druhých. Proto dnes s odstupem času, na rozdíl od toho prvního zhlédnutí kdysi v letech před rokem osmdesát (kdy jsem to chápal pouze jako nevkusnou agitku v utužujícím normalizačním procesu), chápu tento film opravdu už jen jako komedii, i když dosti nahořklou a je mi při něm stydno za ty vyčuránky i za ty podvedené trouby. :-) Podváděni a manipulováni byli všichni. Nejenom v oblasti byznysu, ale také machinacemi a intrikami v oblasti politiky. Tenkrát, jako i dnes. Lidé se nepoučí a budou stále krást, podvádět, lézt do zadků jiným, lhát, ty druhé manipulovat atd. atd. ... a na druhé straně ti naivní a poctiví na to budou zase jen doplácet. Dobře nám tak. :-) A tento film by nám to měl stále připomínat a otvírat oči. /obdobným filmem, který se snažil formou komedie ukázat naivitu a hloupost některých lidí po roce 1989 (tedy opět po politickém zvratu) je film "Trhala fialky dynamitem" s Helenou Růžičkovou v hlavní roli. Tento film nám jako na dlani předkládá opět naši vlastní hloupost a možná právě proto, že se v něm tak dobře vidíme, jsme dotčeni a následně jej hodnotíme málo body nebo ho dokonce považujeme za odpad. Stejně, jako v případě tohoto Bouřlivého vína, které dozrávalo v politicky bouřlivé době roku 1968/ (29.03.2009)

Burčák mám, na rozdíl od tohoto filmu, rád. Ne že bych schvaloval podnikání po česku (i zde je útrpně i sebekritikcy podvodník stejně čech), tahle zemička je celá nakřivo a jediný rozdíl mezi námi a afrikou je v tom, že se tu nestřílí, ale okrádá a podplácí s úsměvem..Ten montérkovsko strukturovaný společenský systém zalezl i do filmového projevu, všude je to jen o kolektivním myšlení, kolektivním přístupu, kolektivní sebekritice, kurva to byla doba...i ty hajzly stavěli jako boxy bez dveří, abychom srali kolektivně. Takže dobří herci, zbytek ideologická příručka KSČ, lezlo mi to na nervy tehdy, teď se na to dívám s úsměvem a divím se, co jsem tu vlastně v té době pohledával. (02.03.2009)