Bouřlivé víno

Fuj fuj fuj a ještě jednou fuj. Takovouhle hnusnou socialistickou agitku aby člověk pohledal. Je to snad ještě horší než Major Zeman a Tři chlapi na cestách dohromady. Zhruba do půlky se to jenom hemží Národní frontou, KSČ a tak dále, je tu samozřejmě zlý emigrant, závidějící socialistickému lidu, že si žije (cituji) "jako prase v žitě", předseda JZD s pokrokovými názory, který má nakonec pravdu a tak vůbec. Od půlky je to "jen" rozvleklá a nevtipná ideologická komedie. Viděl jsem ten film poprvé až 30 let po jeho vzniku, ale jestli si nějaký starý film zaslouží čistokrevný odpad, je to přesně tenhle. Vorlíčkova největší ostuda! (14.11.2009)

Přestože celá vinařská trilogie byla natočena za totality, má v mnohém pravdu. Ti co film hodnotí jako odpad, asi nezažili celou plejádu šíbru a podvodníků, kteří se vyrojili před, ale hlavně po sametové revoluci. Z tohoto hlediska je film nadčasový a celkem věrně vykresluje často schizofrenií situaci našeho venkova před revolucí, která se ale po sametové revoluci namnoze zhoršila a naše zemědělství se dostalo do v neutěšitelné situace. Vynikající herecké výkony, zejména Vladimíra Menšíka a Božidary Turzonovové jenom podtrhují kvalitu snímku. Pokud budeme na taková díla hledět z ideologického hlediska, tak bychom museli jako odpad odsoudit všechny filmy vzniklé v letech 148 – 1989. Nechápu proto, proč někteří odsuzují tento snímek jako uměleckou degradaci scenáristy Miloše Macourka. Budiž jim odpuštěno, pokud nežili v té době. (04.03.2012)

První díl trilogie o víně a vesnici Pálavice se odehrává v roce 1968.Ukazuje naivitu tehdejších „podnikatelů“ a tzv.rozumnou politiku strany.Film je směrován tak,aby zvítězili ti dobří – komunisté.Pokud pominu tyto excesy,je to velmi dobrý film,hlavně v hereckém obsazení (Menšík,Janžurová,Vala atd).Myslím si,že vystihuje tehdejší život a představy lidí. (27.08.2009)

Snesu hodně a nevadí mi ani většina dílů Majora Zemana. Tohle je ale opravdu blábol, obviňující a dehonestující naprosto všechno, počínaje zlodějskými emigranty, katolíky a hrabivými vinaři konče. Jen poctiví komunisté to vidí správně a udrží v těch rozbouřených vodách směr. Zřejmě se všichni ti co šlápli vedle v dalších dílech poučí z krizového vývoje a chytí se za nos...40% Na druhou stranu je obdivuhodné, co ta propaganda dokázala vyplodit za blbiny... (27.12.2017)

Komedie o víně, která zas tak moc o víně není, ale je o totální komunistické propagandě, která už i na mě byla moc. V některých jiných snímcích to překousnu, ale tady je to tak do očí bijící, že to ani není možný. S chutí bych napálil odpad, ale vzhledem k bezchybnému výbornému hereckému obsazení to nejde. Co postava, to vynikající herec. Ale musel jsem jít ze čtyřbodového hodnocení dolů, protože film jsem viděl po dlouhé době a tenkrát mě to tak komunistický nepřipadalo. Ale ted, hrůza!!! Schůzování, ukazování "hodných" komunistů v čele s Vladimírem Menšíkem a vykreslování záškodníků v čele s Čestmírem Řandou a Jiřím Valou bylo vykonstruováno na zakázku tehdejšího režimu. Je vidět, že aji Menšík do toho natáčení moc nedal, ikdyž je samozřemě herecky bezchybnej. Film je navíc roztáhlej přes dvě hodiny a v některých schůzujících pasážích jsem už hodně vřel! Příběh je navíc situován do období květen až červen roku 1968, což ukazuje jisté uvolnění po Pražském jaru, že i na vesnicích mohou sedláci začít podnikat, mohou vyhlašovat ankety a demokraticky hlasovat, ale pravda byla později samozřejmě úplně jinde. Komické prvky v tomto propagandistickým maglajsu každopádně nechybí, ale že bych se u toho vyloženě bavil, to zase nee. Nejvíc se mě asi líbila ústřední melodie, od skladatele Svobody, která se ve filmu občas opakuje, ale jinak už tento komunistickej šlendrián nechci dlouho, možná už nikdy vidět. Vlastníte-li originál dvd, tak se dozvíte spoustu zajímavých a důležitých věcí v rozhovorech s režisérem Václavem Vorlíčkem a herci Vítězslavem Jandákem a Rudolfem Jelínkem. Ale rozhodně doporučuji lidem, kteří tento normalizační "klenot" ještě neviděli, aby si rozšířili obzor, jak se tehdy dala dělat komedie na zakázku totalitního režimu. Ono se tenkrát na zakázku nedělali jenom komedie, záleželo, z čeho si tenkrát režisér, který se potřeboval "vykoupit" za nějaký svůj prohřešek vůči režimu, mohl tu kterou látku vybrat. (17.02.2011)