Kdo chce zabít Jessii?

Jeden z nejlepších českých filmů, vážně..Toliko vtipu na 80 minutách, to už se v dnešní době jen tak nevidí. Dana Medřická skvělá, Olga Schoberová se hravě vyrovná zahraničním sexbombám a vůbec celkově jsem byl nadšený..A protože je to film v jasné TOP 10 českých filmů, není co dodat, snad jen - plný počet.. (23.12.2009)

Škoda že sa tu s nápadom oživenia komiksových postáv a ich interakcie s reálnym svetom pracuje len ako so zápletkou, okolo ktorej sa to celé párkrát otočí (a potom skončí) a nie ako s témou, ktorú by iste šlo ešte o čosi viac rozvinúť, pohrať sa s ňou, ponúknuť jej prostredníctvom aj nejakú tú pridanú hodnotu. Na svoju dobu to ale napriek slabšiemu príbehu určite bolo desne zábavné. (13.09.2008)

Jak si tak čtu některé komentáře (Malarkey, EdaS), cítil jsem to podobně: skvělý nápad, sympatický (a unikátní) počin, ale trapně přihlouplý humor. Vedle vynikajících vyjímek patřily k nejlepším momentům fóry alespoň slušně průměrné, bohužel. S myšlenkovou přesvědčivostí si tvůrci hlavu taky příliš nelámali. Nicméně ten komixový nápad je proveden prďácky - Superman hadr. Všechny tři komiksové postavy jsou dokonalé, zvláště nekompromisně sexbobmbovské pojetí Jessie potěšilo a kupodivu můj vkus neurazilo. Vynikajícím prvkem, který možná zachraňuje celý film, jsou ty bubliny. Ale hlavně: na rozdíl od pozdějších českých sci-fi komedií tady nejde jen o taškařici. V druhém plánu, ovšem dosti zřetelně, se tam rozvíjí až překvapivě chytrá, tématicky neobvyklá politizující satira o tendencích vědecky řídit a "zdokonalovat" člověka (rozuměj vylepšovat jeho pracovní užitkovost), s ostrým protiideologickým bodcem. Kontrolovat jeho sny - Orwell hadr. Je to patrné už při diskusi po úspěšném experimentu se snící krávou. Vrcholem je pak scéna v soudní síni, kde je Sovák souzen za své sny (představy), potom snaha nepohodlné sny zničit. V průběhu celého filmu pak řada dvojsmyslných narážek. Přitom je pozoruhodné, jak aktuální - možná i více než tehdy - je tato myšlenková linie dnes. Rovněř pozoruhodný je posun postavy, kterou hraje Medřická. Posun možná překvapivý, ale nikterak nelogický, ústící až v závěr, kdy se tato fanatička ideologie vědeckého řízení a spořádanosti nechá sublimovat do (psího!) sna, aby honila hormony. "Snílek" Sovák právě naopak svému snu dává život. Ale ouha: jakmile se sen změnil v realitu (Jessie promluví), vše se zvrhává do vyjetých kolejí. Jessie, do té doby zcela svá a jako snivcův sen vůči němu autonomní, se mu náhle stává beznadějně tím, co měl doposud. Že bychom ani svými sny nedokázali překročit svůj stín? Nebo že by byl sen spolehlivě zničen právě svým "porealitštěním"? Tvůrcům se ve výsledku podařilo (mám ovšem podezření, že bezděky) vynikajícím způsobem skloubit velmi specifické motivy. (05.03.2011)

Přestože jsem v posledních letech hanebně a nepatriotsky opomíjel tuzemskou produkci (ať už hudební, filmovou či literární), tak mě koupě a důkladné prostudování monografie Káji Saudku přimělo ke snaze o získání jakéhosi podvědomí o jeho propagačně filmové tvorbě. Jeho nezaměnitelný kreslířský rukopis se však pořád ještě hňácal a tvaroval. Šrafuru ignoroval za okázalého ulíznutí patky a jeho linka měla do pevnosti ztopořeného velrybího údu daleko. Přesto dokázal své bravurní typografické schopnosti... Koho vlastně kurva zajímá nějaký Saudek? Tento snímek je v mnoha ohledech revoluční. Jak všichni víme, jako první u nás si píchl svým zažloutlým socialistickým ukazováčkem do oné zlotřilé západní chobotnice zvané superhrdinský komiks. Revoluční je rovněž použití bublin, jimiž komunikují postavičky vypadnuvší ze stránek komiksu... Blablablabla, proč prostě nedržím hubu? Protože teď přichází ten posraný verdikt! Přes všechny kultovní blemcáky, které se kolem toho za čtyři dekády nabalily, v tomto díle nespatřuji nic jiného, než hoďku a půl kyselého ošívání se za občasného narovnání zpocených varlat. Pardón. (03.03.2014)

Výborný námět a spousta skvělých nápadů při jeho realizaci. Bohužel, výsledný tvar je jaksi nemastný neslaný. Nejde přitom jenom o nedramatický a "pomalý" střih, ale také o určitou hereckou "cudnost". Jakoby herci pořádně nevěděli, že hrají v bláznivé komedii. Zvláště markantně to vynikne ve srovnání s jenom o čtyři roky mladším filmem "Pane vy jste vdova", kde už tohle všechno funguje naprosto bezchybně. K vymezení žánru "bláznivé komedie" se sluší doplnit ještě jednu drobnost, totiž poměrně velké množství přesných satirických šlehů namířených proti tehdy vládnoucímu komunistickému režimu a posunujících film z polohy nezávazného humoru k vymezení poněkud komplikovanějšímu. Tento dobově významný rys je charakteristický pro celou kinematografii druhé poloviny šedesátých let počínaje společenstokritickými dramty (Pasiáns, Ucho) přes komedie (Bílá Paní, Zločin v Šantánu) až po filmové pohádky (Šíleně smutná princezna). (24.05.2008)