Kladivo na čarodějnice

Tak po letech jsem se podíval na ono slavné Kladivo... Herecké výkony byly na jedničku, hlavní hrdinové jsou velmi dobře ztvárnění a Bobliga budete opravdu nesnášet, stejné tak soucítit s děkanem Lautnerem. Hudba skvěle podtrhuje onu atmosféru byrokratické mašinérie, které jsme diváci. Bohu díky mám o podobných věcech dobré povědomí, zejména díky tomu, že si (asi na rozdíl od většiny lidí) hledám informace, ověřuji historická fakta a nenechávám se strhnout většinovými a jednoduchými názory, takže můžu směle tvrdit, že ačkoliv Kladivo může zobrazovat skutečnost, tak ne tu, kterou by církev schvalovala, neboť oficiální inkvizice v drtivé většině případů obžalované osvobodila (jak je i naznačeno v úvodu, kdy chtějí stařenu propustit jen s "trestem" dvaceti Otčenášů) a kniha Kladiva byla tehdejší církví okamžitě zakázána s odmítnutím spojitostí. I z filmu je silně patrné, že všechny podobné procesy se děly jen ze zvůle jednotlivců, kteří sledovali jen své vlastní cíle a zneužívali nečinnosti druhých, popřípadě se jednalo o nenávistné místní lynče, konané po rozšíření albigenského bludu (kterým není moc co vyčítat, stačí se podívat na nějaké diskuze u článků pod nějakou vraždou, a to jsme prosím o několik set let napřed...). Musím ale uznat, že jsem čekal víc "proticírkevní agitace", hlavně kvůli tomu, kdy byl film natočen, takhle film spíše hodně poukazuje na lidskou ubohost, když se dostane do byrokratické mašinérie a ubohost vůči sobě samému, když člověk mlčí, místo aby mluvil, a mluví, když by měl mlčet. (22.10.2012)

Hodně temný snímek s depresivním námětem a atmosférou na bodu mrazu. Působivé ztvárnění nelidsky krutých mechanismů ničím nekontrolované moci natočil roku 1969 režisér Otakar Vávra. Osobně se kladně přikláním k neobvyklému dramatu a troufám si říct, že film patří k nejlepším, co vůbec Vávra natočil. Hodně silný zážitek ***** (28.11.2012)

Nebudu ten film hodnotit, protože pokaždé, když z něj vidím byť jen kousek, jde mi mráz po zádech a dělá se mi špatně. Což vlastně mluví ve prospěch filmu, mě se ale trochu příčí dávat hvězdičky takové brutální podívané. (04.02.2013)

Viděl jsem to asi moc mlád, děsivá scéna, kde bába vypráví, jak musela svítit, mě neopustí nikdy. (20.02.2013)

Tenhle film je obecně o ovládání lidí. Je platný skrze celou historii a to, že platil i na komunisty, je pouze náhoda. Lidé se v průběhu historie příliš nemění a způsoby, kterými jednají, byly stejné v 17. jako jsou nyní v 21. století. Možná vás to napadne, až film uvidíte poté, co vás některý z vašich kolegů objektivně zkritizuje, dokáže vám, že vaše myšlení směřuje proti zájmům kolektivu, že nekomunikujete a že bude nejlepší, když odejte dohodou (to jen jako příklad). A nejlepší na tom je, že proti tomu neexistuje obrana. Neexistovala ve středověku, neexistovala za komunistů a neexistuje ani teď. Proto je tento film jedním z nejlepších, protože je obecně, a troufnu si říci i interkulturálně, platný. (08.04.2013)

Dost drsný film na socialismus, ani se nedivím, že byl dlouhá léta v trezoru, nevyjímaje scény z krutého mučení, ale i erotické záběry na nahá ženská těla. Jen mi trochu vadí, že má někdo potřebu do všeho zatahovat komunisty, jako kdyby za řádění inkvizice v 17.století mohli oni a neustále omlouvat katolickou církev, která se stala zejména po Bílé hoře spolu nástrojem útlaku českého národa a držela lidi v nevědomosti a tmářství. Jinak působivý a depresivní snímek o zneužívání moci, který je skutečně nadčasový, takže ač jinak černobílé filmy nemusím, zde musím hodnotit jak se sluší. A pro trollfjord: Já jen říkám, že na socialistickou kinematografii to byly dost odvážné záběry, ale toto není diskuzní forum, tak si nechme každý svůj názor. (03.07.2013)

I když to obvykle nedělám, musím ve svém hodnocení reagovat hlavně na komentář Lojzíka. Kladivo na čarodějnice neobsahovalo žádné erotické záběry. Ta nahá těla neměla s erotikou nic společného. A ten film byl opravdu alegorii i na komunistický systém. Kladivo je jeden z nejlepších filmů, jaký se v ČSSR natočil a určitě nejlepší film Otakara Vávry. (04.07.2013)

Černobílý historický film Otakara Vávry je nejen šokujícím vyobrazením čarodějnických procesů na Šumpersku v 2. polovině 17. století, ale primárně demonstrací bezohledné svévole. Pod zástěrkou očištění kraje od čarodějnictví může divák sledovat vykonstruované procesy v režii ‚homo rapax' – inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu, který pomocí nekalých praktik zničí životy mnoha nevinných lidí s jediným cílem - zbavit se nepohodlných odpůrců a získat jejich majetek, což se mu nakonec podaří. Na filmu lze kromě skvělých hereckých výkonů také ocenit úžasnou atmosféru vyvolávající čistou a nefalšovanou hrůzu – důkaz toho, že není třeba barvitých scén s motorovou pilou a uřezanými hlavami, aby se člověk třásl. (13.08.2013)

Kdyby O. Vávra už nikdy nic jiného nenatočil a i kdyby pracoval za nevímjakého režimu, tímhle dílem se u mě řadí mezi nejlepší domácí filmové tvůrce všech dob. Atmosféra, herecké výkony, výprava, černobílý obraz, šílený komentář Václava Lohniského i nadčasovost příběhu a trvalá vypovídací hodnota o zrůdnosti moci, ať už se zrodila v kterékoli době, to jsou vše jasné známky geniality celého díla. Komáři dobře věděli, proč si dát na tenhle film velký pozor... Doporučuju všemi deseti, jeden z nejlepších českých filmů všech dob!!! (25.09.2013)

nebylo mi z toho prijemne (11.03.2014)

Někteří jedinci tvrdí, že Otakar Vávra byl poplatný každému režimu, aby mohl točit filmy. právě tento ovšem velmi jasně ukazuje, že tomu tak nebylo! Za Kladivo na čarodějnice mu totiž zcela reálně hrozil zákaz činnosti. Přesto do toho šel a vytvořil dílo, které patří v československé kinematografii mezi stěžejní. (11.03.2014)

Jednu ne-podstatnú vec filmu vytknem. Neviem prečo všetky filmy z historického prostredia natočené v 60-tych rokoch musia používať doplnky, účesy a hlavne makeup z doby keď boli natočené. Pôsobí to trochu rušivo, keď farárova kuchárka v 17. storočí má namalované oči ako Briggite Bardott.. alebo inkvizičné súdnictvo nosí okuliare s hrubým čiernym rámom.. napokon, možno aj pri súčasných historických filmoch bude spoznateľný rok natočenia.. (12.03.2014)

Vynikající film při kterém je vám až fyzicky zle při představě neomezené církevní moci, která zaštitující se bohem páchá zvěrstva horší než samotný ďábel. Výborně zfilmováno a podáno tak syrovým způsobem, že při některých scénách vám běhá mráz po zádech a ruce se vám zároveň zatinají v pěst. Pro mne osobně jeden z pěti nejlepších filmů České produkce. (17.09.2014)

"A vždycky to tak bude, buď úplně klidný." (10.11.2014)

Inkvizitor zvedá svůj kříž, horší, než mor - inkvizitor. YEEEEEEEAAAAAHHHHH!!!!!! (refrén skladby "Kladivo na čarodějnice" pražské kapely Törr). Nevím, jak se to stalo, ale poprvé jsem tenhle film viděl v květnu 1989, ještě před pádem komunismu, takže oficiálně zakázán, a to na vojně v kině!!!! Potom se mnou dlouho nebyla řeč. Něco tak absolutně temného a hnusného jsem do té doby neviděl. Odpudivé, hrůzostrašné, deprimující... Strašně moc si vážím pana Kemra a jeho dokonalé herectví a nezaměnitelný hlas absolutně miluju. Ovšem tady???!!!! Tady jsem ho doslova nenáviděl a v tom je naprostá síla jeho dokonalého herectví! Vůbec mi nejde na mysl, že v té době točil tohle a (možná současně s tím, protože je to plus/minus ze stejné doby) seriál Chalupáři, kde hraje tak hodnýho strejdu, že ho naopak člověk zbožňuje :-D Temné a dokonalé veledílo!!! (15.11.2014)

Skvěle natočený film, z něhož mi běhal mráz po zádech. Geniálně ukazuje, kam až je schopen člověk zajít pro získání majetku a financí a kam až může sahat fanatismus jedinců vysoce postavených, kteří se nebojí rozjet největší čarodějnický proces naší historie. 98% (02.01.2015)

S výnimkou oscarového Obchodu na korze, Kladivo je bezkonkurenčne najlepší česko-slovenský snímok zo 60-tych rokov. Vávra zvládol scenár aj réžiu na výbornú. Tento film je skvelým príkladom toho, že kvantita nerozhoduje o kvalite filmu- neboli potrebné miliónové náklady, zelené interiéry či počítačových efekty, čo však nemôžeme povedať o veľkofilmoch dnešku. Fascinuje ma jeho minimalizmus a jednoduché, akoby prvotné prevedenie, čo mu absolútne neuberá na kvalite. Čierno-biela kamera pridáva filmu svoje čaro a mystickosť a v tomto prípade aj symbolizuje čierno-biely pohľad na svet v stredoveku, resp. raného novoveku. Utajovaný vzťah medzi kultivovaným, pravdymilovným kňazom a jeho mladou slúžkou dodáva filmu isté svetlo, ktorého obsah je inak veľmi temný, plný zla zo strany pomýlenej cirkvi a jedincov, ktorí majú v rukách moc a osud poddaných. Film však neodsudzuje cirkev ako celok (Elo Romančík v úlohe spravodlivého kňaza bol od začiatku do konca najpozitívnejším charakterom), a hoci zobrazuje surovosť súdnych procesov cirkvi s takrečenými bosorkami, je skôr všeobecným odrazom skutočnosti neustáleho zneužívania postavenia a moci. Skvelý Josef Kemr alias sudcov posluhovač, je ako sadistický manipulátor zo všetkých postáv v skutku najodpornejší. Ďalším plusom filmu je trocha atypický záver, ktorý sa končí veľmi tragicky, ale neodhalí nám osud ďalších postáv, ako sudca a jeho pucák, čo pôsobí možno nedokončene, no na druhej strane nechávajúc to na našu fantáziu. Nie menej ako za všetkých päť. (24.02.2015)

Myslím, že Kladivo na čarodějnice z hlavy jen tak nedostanu. Neuvěřitelné, jak se někomu v roce 69 mohlo podařit natočit film s tak neskutečně tísnivou atmosférou. Film, který neděsí hektolitry krve, ale svou absolutní syrovostí. Pokud se vám v poslední době zdají až moc idylické sny, vřele doporučuji. (13.06.2015)

Film je skvěle natočený, ale je to opravdu horor. Při pomyšlení na čarodějnické procesy (a politické procesy 50. let, což je stejná kategorie) mnou vždycky cloumá vztek, jak se něco takového mohlo stát, jaktože se nikdo nevzepřel, jaktože se všichni nečinně dívali na hořící hranici. A pochybnost, jak bych se zachovala já - jak v kůži těch vyslýchaných a mučených, tak těch, co se dívali. (05.07.2015)

Film, pri ktorom ľutujem američanov a iné národy, že nepoznajú ČS kinematografiu. Žiaden film na mňa neurobil taký dojem ako práve Kladivo na čarodejnice. Fantastické herecké výkony, obzvlášť koncert Vladimíra Šmerala. Temné a kruté. Zúfalstvo, bezmocnosť a celkovo ohromná pachuť nespravodlivosti sú tým čo vyviera z tohto filmu. Čarodejnice zo Salemu sú tiež vydarené, ale v porovnaní s týmto filmom je to stále len ranný čaj. Spolu s Markétou Lazarovou absolútny vrchol ČS filmovej tvorby. (12.07.2015)