Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová, Bedřich Karen, Jan Pivec, Miroslav Doležal, Václav Voska, Jana Rybářová, Petr Haničinec, Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (135)
Nepřehlédnutelným motivem posledního dílu "husitské trilogie" je ideologické vypořádání se s "fanatickými" husitskými kazateli. Tento motiv snad poněkud překvapivě působí téměř jako hlavní téma filmu. Vedle praktických důvodů, jakými byla jistě nákladnost bojových scén, šlo nepochybně o výrazně ideologické rozhodnutí. Přestože v husitském hnutí skutečně vznikly a existovaly určité extrémní náboženské proudy, dokonce proudy, jejichž příslušníky Žižka vojensky potlačil, byl hlavní směr táborské teologie všeobecně přijímán a stal se také základem pozdější teologie Jednoty bratrské. Sto let před Lutherem zde byly formulovány základní důrazy protestantské teologie v podobě, která zůstává platná v podstatě dodnes. Náboženskou podstatu husitského hnutí pochopitelně potřebovali komunističtí ideologové v maximální možné míře zamlčet, takže se jim v zásadě okrajový jev náboženského extrémismu stal vhodným materiálem k vytvoření anachronického dojmu, že většina husitů "vlastně" neválčila pro náboženské přesvědčení, nýbrž pro onen nový spravedlivý řád, který byl dle marxistického výkladu v Táboře založen... A jak hodnotit ostatek filmu? Bojové scény opět impozantní, škoda, že jich není ve filmu víc než nějakých patnáct nebo snad dvacet minut... Celkový dojem: 55% ()
Završení historické trilogie. Husité odcházejí budovat vysněné město Tábor a pod vedením Jana Žižky se připravují na boj proti královskému vojsku ... Opět výborně natočený historický film s vynikajícími herci... Všem přítomným pochybovačům: Ano, celá trilogie je poněkud ideologicky zaměřena a se skutečnou historií toho má společného velmi málo. Husité ve skutečnosti nebyli žádní andílci, ale vem to čert. Nevadí mi to. Neznám totiž historický film, který by se věrně držel faktů. Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem jsou pro mě nejlepší historické české filmy. ()
Díky absenci ideologického tahouna z prvních dvou dílů dopadl ten závěrečný jednoznačně nejlépe. Je sice poněkud rozvleklejší, ale světe div se, živé obrazy se rozpohybovaly, stejně tak kamera a dojde dokonce na jakýsi vztah a emoce. Bitvy tentokrát opravdu stojí za to a režisérských nápadů je tu zdaleka nejvíc. Historie dostává sice opět na frak, ale prostor pro její ideologické prznění je tu zmenšen a rozmělněn. Jednoznačně největším přínosem tohohle gigantického projektu však zůstává podle mě to, že na určitou dobu odsál obrovské množství filmových zdrojů a prostředků (celkem 25mil. Kčs.-dnešních ca 500mil.) a znemožnil tak vznik daleko horších ideologických paskvilů a zbytečností. ()
Film plný patetických hereckých výkonů ale i vtipných postav (Jaroslav Vojta se sekerou a v transu celých 100 minut). Druhá půlka plná řeží je vyloženě dobrá. Děj je notoricky znám, chtěl bych jen vyzdvihnout krásnou jeptišku Janu Rybářovou, kterou můžeme vidět prakticky jen zde a v Krškově Stříbrném větru. Škoda! Nádhernou roli tu také ztvárnil Václav Voska, který, chtěje aby svět byl jeden velký grupen-sex z toho udělal odnož církve. Docela jsem mu fandil ale nepovedlo se to. Zajímalo by mě, co by na tuto krvežíznivou bandu s cepy řekl Jan Hus. Obávám se, že to byl jen farář, který chtěl reformovat církev a že jeho záměrem nebylo rozpoutat občanskou válku. ()
Husitské revoluční hnutí za náboženskou, národní a sociální svobodu českého národa tvoří nejslavnější stránku našich dějin. Význační čeští spisovatelé mu vzdali hold svým dílem. Nejšíře je husitské hnutí zachyceno v díle klasika naší historické prózy Aloise Jiráska. Již dříve dalo Jiráskovo dílo několik námětů českému filmu a nyní se stalo podkladem k Vávrově velkoryse koncipované husitské trilogii. Můžeme směle říci, že tato mohutná freska slavné epochy našich dějin nebude v československém filmu tak brzy překonána. Vávrově trilogii lze leccos vytýkat jak v celkovém pojetí, tak i v jednotlivostech. Jisté však je, že všechny tři filmy dovedly přiblížit dnešnímu filmovému diváku vzdálenou dobu české historie, ukázat na naši slavnou minulost, v níž naši občané neváhali obětovat v boji za pravdu a právo své jmění i své životy. A v tom vidíme největší význam Vávrovy husitské trilogie. Filmový přehled 30/1957 ()
Galerie (57)
Zajímavosti (14)
- Radovan Lukavský hral vo všetkých troch dieloch trilógie, ale vždy inú úlohu. V Jan Hus (1954) kaplana v Hornom Falcku, v Jan Žižka (1955) kňaza Bilinského a v Proti všem hejtmana z Hroznějovic. (Raccoon.city)
- Stanislav Neumann je v úvodních titulcích chybně uveden jako Stanislav Neuman. (bomber7)
- Otto Lackovič (Ondřej) dostal počas natáčania filmu telegram od brata, že jeho mama je vážne chorá a leží v nemocnici v Nitre. Nevedel, ako sa má zachovať a pomohla mu pomocná režisérka Věra Ženíšková, ktorá zobrala od neho telegram a zaniesla ho produkčnému, ktorým bol František Milič. Ten následne po dohovore s hercom mu objednal aerotaxi lietadlo a dostal dva dni voľno. Keď sa Lackovič vrátil naspäť na natáčanie, povedal produkčnému Miličovi, že z vďačnosti sa zrieka honoráru za filmy Jan Žižka (1955) a Proti všem a bude hrať zadarmo. František Milič mu nato odpovedal: "Otíku, prosim tě, komunisti mají peněz jako smetí." (Raccoon.city)
Reklama