Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dr.fish
    *****

    V tomto případě nemám žádných výtek ani námitek. Vávra dokázal v roce 1945 natočit film, jež svou propracovaností předběhl dobu alespoň o dvacet let (u nás). Táhne si diváka dějem, představuje mu jednotlivé postavy s nimiž divák srůstá, aby se z nich pak stali padouši a divák zůstal rozerván. Na to nebyl v té době nikdo zvyklý! Svět filmu byl charakterově černobílý a Vávra na Barrandov vnesl svěží vítr. On to nevynalezl, ale skvěle použil. Navíc oceňuji alespoň zčásti ctít realitu 16. století, i když je na pozadí příběhu v podstatě nedůležitá. Jedním slovem skvělý film ze zlatého fondu naší kinematografie...100%(5.8.2012)

  • liquido26
    ***

    Na začátku jsem se zamiloval do Roziny, ale v průběhu filmu mi začala lízt na nervy a přestala mi být úplně sympatická. Stejně tak mě lezl na nervy Nikolo. A prostě, když člověk necítí žádný sympatie s hlavníma postavama, tak se na film těžko kouká. Jediný, kdo stojí za zmínku byl Štěpánkův převor, ten byl dobrej, ale bohužel tam skoro nebyl. Atmosféra skvělá, natočený taky moc pěkně, konec velice působivý, ale jinak bohužel příběh nic moc, místy hodně velká nuda.(5.11.2010)

  • Marthos
    *****

    Historickou filmovou fresku podle románu rakovnického gymnaziálního profesora Zikmunda Wintera (1846 - 1912) můžeme považovat za poslední vrcholné dílo zlatého věku československé kinematografie. Režisér Otakar Vávra, inspirován mnohými soudobými zahraničními vzory, vytvořil ve své době moderní velkofilm, který v divácích vyvolával silné emotivní vzrušení, umocňované také mimořádným hudebním dílem Jiřího Srnky. Pozoruhodná byla kromě jiného i drsná syrovost obrazu, usilující o dokonalé vyjádření středověkého způsobu života. Herecké obsazení bylo nadmíru exkluzivní. Marie Glázrová vložila do Roziny velkou citovou hloubku a erotický půvab, kterým dokonale zúročila všechno to, co se na jevišti i před kamerou dosud naučila. Štěpánek, Kreuzmann, Boháč, Pivec i Saša Rašilov vytvořili velkolepé lidské portréty mužů, vyhledávajících z různých důvodů společnost temperamentní Roziny. Vávra osudovým filmem o nalezené krásce položil v době plné lidských a politických nejistot pevný základ k pozdějším historickým velkofilmům, charakterizujícím podstatnou část jeho poválečné tvorby. Uskutečnění pozdní, poválečné premiéry bylo záměrně zinscenováno jak tvůrci, tak především vedením Lucernafilmu v čele s Milošem Havlem, pro kterého natáčení Vávrova filmu znamenalo poslední uměleckou spolupráci s českou kinematografií. Nejdůležitější motivem pro všechny zúčastněné, spolehlivě uchráněné před totálním nasazením, byla potom šťastná a radostná premiéra v osvobozené republice.(5.10.2008)

  • sportovec
    ****

    Zřejmě film, který nejvýrazněji předjal svým pojetím pozdější Vávrovy velkofilmy padesátých a sedmdesátých let. Komponován více ve wintrevském než v jiráskovském stylu pojednává ve více tradiční než soudobé filmové řeči soudobé nosné sociální téma jako hlavní myšlenku (v pozadí jako bychom tušili Hugův CHRÁM MATKY BOŽÍ) díla, jehož výpravě a vlastně i scénáři nelze nic vytknout. Poučné a pro někoho i burcující.(27.8.2007)

  • Karlas
    ****

    Trpký historický film o lásce a zradě z období před povstáním českých stavů. Zdeněk Štěpánek je nejhlubší postavou této balady, a jeho něžná a moudrá slova, vždy rozvážného a spravedlivého převora, mne chytla za srdce. Vávra a skvělý Srnka jsou dalším báječným duetem našeho filmu. Závěr tragického Rozinina příběhu mne pak zaujal zásahem staropražských bezpečnostních oddílů proti drancující mrzké lůze, jež je společensky výchovnou tečkou.(5.6.2016)

  • - Kostýmy, které byly ve filmu použity, byly původně vyrobeny pro film Paracelsus (1943) a režisér Vávra si je vypůjčil ze skladů německé Ufy. (Tochal)

  • - V létě 1944 byly náklady odhadnuty na 13 milionu korun, film dostal bezúročnou půjčku 6 milionů korun. v zimě 1944 Miloš Havel informoval ministerstvo financí, že náklady přesáhly 22 milionů korun, nakonec film stál 25 milionů korun. (marhan)

  • - Film byl uveden do kin v prosinci roku 1945 a byl první československou premiérou po znárodnění kinematografie. (Alcest)