Nastala chyba při přehrávání videa.
  • tomtomtoma
    *****

    Tímhle filmem mě Vávra příjemně překvapil. Vávra dokázal velmi vynikajícím způsobem přepisovat historická dramata. A toto patří k tomu nejlepšímu, co vytvořil. Úchvatné drama. Sociální, společenské, existencionální. Rozina (výborná Marie Glázrová) je díky svému původu a životním zkušenostem živelná a živočišná žena. A přesto čestná a počestná. Jen jednou podlehne mužským očím. Podléhá a povstává, aby padla ještě hlouběji do nejšpinavějšího bahna mravního, a především společenského. Další výraznou postavou je vlašský tovaryš Nikola (vynikající Ladislav Boháč). Nedokáže uznat své omyly a chyby. Touží uchvacovat a zahazovat. Touží po pomstě na těch, kteří mu v jeho mysli ubližují. Boří a lebedí si v díle svého zmaru a chaosu. Neodbytně se dožaduje svého výsostného práva. A rdousí. Z dalších rolí: přísný a laskavý převor kláštera Antonín (klasicky dobrý Zdeněk Štěpánek), stavitel, cechmistr a potupený mlsný kocour Karf (František Kreuzmann), všehoschopný a cynický Vlach Potměbílý (dobrý Jan Pivec), a Rozinina oddaná služka Manda (Marie Vášová). Život může být plný zvratů. Dokáže vynášet i srážet. Okouzlení může být zničující nejen pro vlastní aktéry, ale i pro všechny ostatní okolo. Láska a cit může být vražedná. Touha po pomstě devastující. Pokrytectví mučivé a zhoubné. A lůza dokáže pohltit vše s nebývale potměšilým výsměchem.(30.9.2014)

  • Karlas
    ****

    Trpký historický film o lásce a zradě z období před povstáním českých stavů. Zdeněk Štěpánek je nejhlubší postavou této balady, a jeho něžná a moudrá slova, vždy rozvážného a spravedlivého převora, mne chytla za srdce. Vávra a skvělý Srnka jsou dalším báječným duetem našeho filmu. Závěr tragického Rozinina příběhu mne pak zaujal zásahem staropražských bezpečnostních oddílů proti drancující mrzké lůze, jež je společensky výchovnou tečkou.(5.6.2016)

  • Sandiego
    ****

    Vávra tímto snímkem ještě více než Cechem panen kutnohorskách výrazně mění žánr historického snímku - již žádná uhlazenost, didaktická popisnost a vlastenecky pietní přístup, ale nelichotivý obraz pobělohorské Prahy plný špíny a stísněných koutů i jejích roztodivných obyvatel, kteří působí velmi živě. Rozina mezi ně zapadá, svým temperamentem vystupuje z věčně srocených davů a hned působí svou bezprostředností, která záhy začne přerůstat z pocitů zklamání a zbytečnosti až do zcela negativní role, jež musí být v pozoruhodném a působivém závěru vykoupena. Glázrová sice nijak herecky neexceluje, ale je výborným typem, který dobově zapadá a svou tváří zachraňuje co se dá, výborně k ní sedí Boháč jako ohnivý Ital. Z hereckých výkonů však na mě přeci jen více působila zajímavě obsazená Vášová a hlavně bezchybný Pivec. Navíc Vávra vykazuje opět kvalitní filmové řemeslo, často využívá táhlé prolínačky, což dobře navozuje atmosféru, Zázvorkovy stavby jsou úchvatné a ateliérovost v celkově stísněném a temném prostředí nikterak neruší. Rovněž Srnkova hudba skvěle navozuje dobu, hlavně když se ozvou rozverné píšťaly. Přesto se mi o něco víc líbil následující snímek Nezbedný bakalář, který je herecky daleko vyrovnanější a stavby a osvětlení vytvářejí kouzelnější, leč stylizovanější dojem.(3.1.2010)

  • NinadeL
    ***

    Obávám se, že s každou další reprízou se z Roziny stává stále horší a horší film. Postavy jsou jen prázdné šablony bez nejmenšího vývoje, rádoby opulentní výprava je ve skutečnosti jen jediným líbivým prostorem, skutečně zajímavých kostýmů je jen minimum. Glázrová, Boháč, Štěpánek, Pivec i Kreuzmann se utápějí v absurdních scénách, které by se za normálních okolností tak rády popasovaly s Cechem nebo s Pardubicemi, ale nedaří se. Respektive "normální" okolnosti už nenabízeli ani tzv. bezčasí Protektorátu, ale vše fungovalo jen a jen proto, aby se točilo dlouho a s co nejpočetnějším ansáblem. Z lidského hlediska to byl sympatický krok, z uměleckého hlediska se nezadařilo. Opakování zadní projekce s motivem řeky také nebylo šťastným nápadem, ale co skutečně nemohu přejít, je naivní líčení "Italů" a fakt, že Rozina po postřelení neměla krvavou skvrnu na šatech. Pakliže budu předpokládat, že se na výsledném filmu podepsal neuvážený střih, věřím, že jisté naděje na skutečně zajímavé historické drama tu byly. A pakliže bychom se dočkali možnosti dozvědět se více o motivacích jednajících postav, bylo by to téměř ideální. Takto mi z celku vychází nečekaně kladně pouze Vášová ve vedlejší roli.(23.2.2009)

  • Karlos80
    ****

    Parádní, téměř monumentální Štěpánek jako otec Antonín, převor kláštera, k nepoznání namaskovaný robustní Italský dobrodruh a šejdíř Nikolo alias Ladislav Boháč, ale hlavně ve filmu žensky krásná a půvabná Marie Glázrová jako Rozina-nalezenec ve své asi největší a možná i nejlepší vážné roli. Pěkný kostýmní historický snímek od Otakara Vávry (předtím třeba Filosofská historie nebo Cech panen Kutnohorských) zasazen do Prahy někdy na počátku 17. století. Scéna na konci ve zvonici v klášteře pamětihodná.. Film byl natáčen za okupace, ale dokončen po záměrném protahování byl až po válce, a to už jako snímek znárodněné kinematografie, poté po uvedení do distribuce byl ještě navíc zkrácen.(23.12.2007)

  • - Film byl natáčen převážně za okupace v roce 1944 v Lucernafilmu, dokončen byl až po válce. Při novém uvedení do distribuce byl film zkrácen. Zdroj: Český hraný film 1945-1960, NFA 2001. (NFA.cz)

  • - Kostýmy, které byly ve filmu použity, byly původně vyrobeny pro film Paracelsus (1943) a režisér Vávra si je vypůjčil ze skladů německé Ufy. (Tochal)

  • - Film byl natáčen převážně za okupace v roce 1944, dokončen byl až po válce. (lausik)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace