Občan Kane

Name: Občan Kane
Released: 1941
Duration: 119 min
Rating: 82.81660658216072
Cast: Orson Welles, Joseph Cotten, Dorothy Comingore, Agnes Moorehead, Ruth Warrick

Citizen Kane (více)
Občan Kane
Citizen Kane
Citizen Kane
Citizen Kane
Citizen Kane (méně)

83%

688. nejlepší

Drama / Mysteriózní

USA, 1941, 119 min

(další profese)

VOD (3)

Apple TV+

Rakuten.tv

Google Play

Obsahy(1)

Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků. (oficiální text distributora)

(více)

Zajímavosti (141)

Sídlo Xanadu bylo postaveno podle domu amerického vydavatele novin Williama Randolpha Hearsta v San Simeonu a Mont St Michel ve Francii. (džanik)

Aby zpravodajské záběry v úvodním týdeníků vypadaly náležitě zrnitě, přišel střihač Robert Wise s nápadem přejet s filmovým materiálem po kamenné podlaze a po fáčovině s pískem. Jeho úsilí nebylo v některých kruzích úplně doceněno. Jeden z distributorů kontaktoval studio RKO se stížností na špatnou kvalitu obrazu a požadoval náhradní kopii. (džanik)

Orson Welles v rozhovorech tvrdil, že když měl představovat starého Kanea, nemuseli ho líčit tak, jako když hrál mladého. Makeup, styling vlasů a kamerové triky zařídily, že vypadal lépe než ve skutečnosti (i když mu v době natáčení bylo 25 let). (džanik)

Orson Welles se inspiroval režijními technikami Johna Forda v jeho známém filmu Přepadení (1939), který viděl během natáčení zhruba čtyřicetkrát. Naučil se z něj např., že má důležité postavy točit z podhledu a méně důležité z nadhledu. (džanik)

Scéna, ve které Kane (Orson Welles) ničí Susanin pokoj poté, co ho opustila, byla natočena napoprvé. Režisér a hlavní představitel Orson Welles měl po ní krvavé ruce a řekl: "Opravdu jsem to tak prožíval." (džanik)

Wellesova vlastní 156tistránková kopie scénáře byla v roce 2007 prodána za 97 tisíc amerických dolarů. (džanik)

Existuje kontroverze o tom, kdo je skutečným autorem scénáře. Původní scénář napsal Mankiewicz podle vlastního a Wellesova nápadu a Welles poté scénář údajně značně upravil. (džanik)

Scenárista Herman J. Mankiewicz dopisoval scénář na nemocničním lůžku. (džanik)

Natáčení začalo koncem června 1940 a skončilo 23. října. V únoru 1941 už byl film připraven k uvedení do kin. Kontroverze, které ho provázely, nicméně vedly k odložení premiéry až na 1. května 1941. (džanik)

Smlouva Orsona Wellese se společností RKO mu poskytla nebývalou svobodu na to, že byl začínající filmový režisér. Pro studio měl napsat scénář, produkovat, režírovat a hrát ve dvou filmech, přičemž měl naprostou autonomii při najímání herců, techniků a při konečném střihu. Šéf studia George Schaefer mohl vetovat jakoukoli žádost o dodatečné finance nad rámec skromného rozpočtu 500 000 dolarů (který byl nakonec překročen o 200 000 dolarů), ale nikdo jiný než Welles nesměl vidět denní práce. (džanik)

Byl to šéf studia RKO George Schaefer, kdo navrhl změnu názvu z American na Občan Kane. Orson Welles zvažoval i název John Q. (džanik)

Křestní jméno pana Bernsteina (Everett Sloane) není ve filmu nikdy odhaleno. (Kulmon)

Kaneova (Orson Welles) věta "Nevěřte všemu, co slyšíte v rádiu" je možná narážka na Wellesovo kontroverzní rozhlasovou adaptaci "Války světů" H.G. Wellse, které někteří vyděšení posluchači považovali za zpravodajskou reportáž. (Kulmon)

Welles měl kvůli scénám, kdy hrál starého Kanea, nástup na natáčení už v půl třetí ráno. Nanášení latexového makeupu totiž trvalo tři a půl hodiny. Součástí proměny byly i pomůcky, které měly zestařit Wellesova ramena, hrudník a břicho. (Kulmon)

Během natáčení scény, kdy Kane (Orson Welles) pronásleduje Gettyse (Ray Collins) po schodech dolů, Welles zakopnul, zlomil si kotník a dva týdny musel režírovat z invalidního vozíku. Když se měl na plátně postavit, nosil kovové ortézy. (Kulmon)

Vydavatele Williama Randolpha Hearsta film, zjevně založený na jeho životě, velmi rozzuřil. Podle eseje, kterou pro New York Review of Books napsal Gore Vidal, byl "Rosebud" přezdívkou pro klitoris Hearstovy dlouholeté milenky Marion Daviesové. Jiné zdroje tvrdí, že scenárista Herman J. Mankiewicz jméno převzal po jízdním kole, které vlastnil jako dítě. Diskuze o původu jména "Rosebud" se rozvířily až dlouho po premiéře, neboť dříve panovaly obavy z Hearstovy pomsty (spousta jeho příznivců z tohoto tématu udělala tabu i po jeho smrti). (Kulmon)

Podhľady kamery, príznačné pre film, boli v určitých scénach pre Wellesa nedostatočné, a tak bol štáb nútený v ateliéroch vyhĺbiť priestor, aby mohla byť kamera uložená nižšie. (Biopler)

Film končí návštevou reportérov Kaneovho (Orson Welles) skladišťa. Xanadu neznie ozvenou ako na sklonku Kaneovho života, lebo reportéri prostredie zaplnia prekrývajúcimi sa hlasmi, ktoré boli typické pre scény z redakcie Inquirer. Snímka prepája reportérov a miesto, v ktorom Kane žil po prehrách vo verejnom živote. Welles týmto vytvára paralelu kontrastov podčiarkujúcu Kaneovu premenu. (Biopler)

Prechod medzi Kaneovým (Orson Welles) životom na vrchole až po jeho samotu v Xanadu symbolizujú už scény z redakcie. Sochy, starožitnosti plnia Kaneovu kanceláriu. To predpovedá, že jeho ambície vzrastajú, ale vytráca sa interes ohľadom novinárčiny. Začiatok úpadku je v scéne hádky s Lelandom (Joseph Cotten). Redakcia je využitá na politické účely. Stoly sú odsunuté na okraj, kolegovia už odišli a priestor tak vyzerá rozľahlý a prázdnejší ako v scénach predtým. Náramne pripomína neskoršie scény rozhovorov v obrovských priestoroch Xanadu. (Biopler)

Orson Welles zvýraznil kontrasty Kaneovho života na vrchole v redakcii Inquirer a Kaneovho pádu a stiahnutia sa do ústrania v sídle Xanadu skrz zvukový mix. Scény z redakcie, hlavne Kaneov prvý vstup a neskôr návrat z Európy, sú sprevádzané hutným mixom dialógov a prekrývajúcimi sa hlasmi postáv. Preplnený priestor signalizuje absenciu ozveny. Naopak v Xanadu Kane (Orson Welles) a Susan (Dorothy Comingore) hovoria pomaly, ich reč je málo dynamická, a ich hlasy sa ozývajú v ozvene čo spolu s obrovským priestorom a temnejším osvetlením vytvára dojem prázdna. (Biopler)