Neviditelný muž

Zlatá klasika, která na tehdejší dobu má slušné efekty, ale hlavně příběh. ----- Čtvrtý disk z kolekce černobílých hororů Universalu vychází z předlohy H. G. Wellse a dalšího méně známého románu jiného a dnes již zapomenutého spisovatele. Neviditelného muže režíroval opět James Whale a režíroval ho napříč žánry. Zpočátku máme dojem, že půjde o tragédii, když tajuplný muž v sněhové vánici vpadne do vesnické hospody, posléze se příběh zvrhne v komedii, když svou neviditelností „trestá“ hloupé vesničany. Pak se příběh přesune do tragické polohy a přemítání o zneužití moci, aby nakonec skončil jako typický thriller nebo jeden díl seriálu Akta X.   Příběh vypráví o vědci, který sice přijde na to, jak se stát neviditelným, ale již neví, jak tento proces obrátit zpět. Přípravek neviditelnosti má navíc vedlejší účinky – posiluje agresivitu a touhu po moci. Kolega vědec i jeho dívka se pokoušejí také pomoci, ale stávají se posléze jen objekty nenávisti šíleného neviditelného muže, toužícího ovládnout svět.   Obraz opět máme černobílý, ve formátu 1,33:1 (4:3) a zvuk v Dolby Digital 2.0. O komentář pod filmem se postaral filmový historik Rudy Behlmer a nezůstává své pověsti vtipného komentátora nic dlužen. Např. vypráví, jak se natáčel nějaký trik a nějaká scéna, a najednou si dovolí utrousit poznámku, kterou všechno shodí. Například do pokoje neviditelného vtrhne vesnická policie. Neviditelný si začne sundávat obvazy z tváře, košili – v té chvíli Rudy Behlmer popisuje, jak se celý ten trik natáčel, a jaká to byla fuška – a najednou, když si neviditelný sundá kalhoty, suše Rudy Behlmer pronese: „Jak se zdá, neviditelný nenosí spodní prádlo.“ A podobných příkladů je mnohem více. Navíc dá do souvislosti i „neviditelné“ předchůdce tohoto snímku.   Půlhodinový dokument, či spíše jakýsi film o filmu Neviditelný muž odhalen, uvádí opět Rudy Behlmer (připomínám jen, že já jsem sice také Rudy, ale Kovanda), takže je postaráno nejen o zajímavá fakta, ale i odlehčení. Dozvíme se vše, co by nás mohlo zajímat o hercích, tricích, Wellsově románu, dalších filmech s neviditelnými a také se objeví různé historky některých současných herců nebo potomků herců a tvůrců tehdejších.   A na závěr čeká tradiční galerie fotografií z filmu a plakátů. (05.12.2009)

Můžeme dělat co budeme chtít. Můžeme vládnout světu, občas nějaká ta vražda, můžeme vykolejit vlak! Rozkošná amorální uchylárnička s neuvěřitelným tahem na branku a triky (fakt rok 1933?) Navíc neviditelný muž pronáší neskutečný hlášky. Jeden z filmů u kterýho mě mrzelo, že už skončil. Fakt mi vyrazil dech.95% (29.03.2016)

Výborný výkon Clauda Rainsa, aj keď bol vlastne celý čas neviditeľný, jeho hlas bol nezameniteľný. Čo sa týka efektov neveril som vlastným očiam, na ten rok je to fakt nadčasová záležitosť. Atmosférou to na Whalových Frankensteinov nemá, zato som sa narozdiel od nich necítil, že pozerám tak starý film, tento scenár by sa kľudne uchytil aj v dnešnej produkcii. (27.09.2014)

Četl jsem knihu H. G. Wellse a musím říct, že není co vytknout. Hlavní myšlenku knihy si film dokázal udržet a na svou dobu představuje skvělou atmosféru i triky. Nemám v oblibě sledování starých amerických filmů, ale kdyby všechny byly takto kvalitní, nebyl bych vůbec proti. Právě když opomenu dobu vzniku tak jde o skvělý film, který s odstupem let ztratil trochu ze svého lesku. (31.12.2008)

Kromě neuvěřitelně úžasných triků (nejen neviditelnost, ale i scéna vykolejení vlaku nebo pád auta ze srázu) má film skvělou režii Jamese Whalea, výborný scénář R. C. Sherriffa a výtečného Clauda Rainse, který není vidět, ale dokonale hraje hlasem a jeho proslov o neviditelnosti a ovládnutí světa je naprosto perfektní. Z dalších herců stojí za pozornost především William Harrigan (Dr. Kemp) a Gloria Stuart (Flora Cranley) Film má strhující tempo a velmi dobrou hudbu a kameru. Nejlepší horror 30. let. (27.12.2008)