The Front Page
Na titulnej strane
Na titulnej stránke
The Front Page
The Front Page
The Front Page
Režie:
Billy WilderKamera:
Jordan CronenwethHrají:
Jack Lemmon, Walter Matthau, Susan Sarandon, Vincent Gardenia, David Wayne, Allen Garfield, Austin Pendleton, Charles Durning, Herb Edelman, Martin Gabel (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poprava nebo svatba? Jack Lemmon a Walter Matthau v hlavních rolích americké komedie o zlatých časech novinářského řemesla. Divadelní hra Bena Hechta a Charlese MacArthura Na titulní straně (1929) je známá i z našich jevišť a už několikrát byla předmětem filmového zpracování (Titulní stránka – 1931; Jeho dívka Pátek – 1940; nepodařená modernizace Přeladit na život – 1987). Známý hollywoodský tvůrce Billy Wilder (1906–2003) se k prověřené předloze obrátil v roce 1974 a v duchu tehdejší vlny retrofilmů (Podraz aj.) její děj ponechal ve dvacátých letech, tedy v době, kdy sám byl ještě aktivním novinářem. Příběh je velmi dobře známý. Přední reportér chicagského Examineru Hildy Johnson (Jack Lemmon) hodlá pověsit své řemeslo na hřebík a vzít si svoji vyvolenou Peggy (Susan Sarandonová). Jeho nelítostný šéf Walter Burns (Walter Matthau) má však o Hildyho budoucnosti zcela jiné představy a nehodlá svého nejlepšího koně jen tak nechat odejít. A jako na zavolanou se objeví případ, který nemůže popsat nikdo jiný než Hildy, protože patří právě na titulní stranu. Tím případem je chystaná poprava odsouzence Earla Williamse (Austin Pendleton), jejíž protagonista však s nechtěnou pomocí úředních osob uniká oprátce. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I.A.L. Diamondem udělali drobné úpravy v textu (především vzhledem k hereckému obsazení – Lemmon byl přece jen o dost starší než má být postava Hildyho), ale zachovali jednotu místa, a tak se většina akce odehrává v místnosti pro novináře v chicagské soudní budově. Vedle ústřední herecké dvojice, již Wilder společně využil už podruhé (předtím ve Štístkovi – 1966), se ve filmu objevuje plejáda předních charakterních herců, Vincent Gardenia jako šerif, Harold Gould jako starosta, Carol Burnettová jako prostitutka Mollie a v rolích novinářů Charles Durning, Herb Edelman a další. Lemmon a Matthau byli za své výkony nominováni na Zlatý glóbus. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (171)
Urcite jeden z horsich kousku Billyho Wildera, ktery je zde pomerne brutalne prehodnocen. Ne, ze by to byla vylozena katastrofa, ale lehce trapny scenar (ma to byt vtipne, ale neni), nesympaticti herci a celkova nezazivnost tomu vazne na kvalite nepridava. Pokud mate chut na seriozni novinarskou party s podobnym nahanenim zurnalisticke bomby, nemusite chodit prilis daleko a sahnout po starsim (a mnohem lepsim) kousku Billyho Wildera - Ace in the Hole. 4/10 ()
Jedna z nejpovedenějších komedií Billyho Wildera, která dodnes vyvolává záchvaty smíchu u mnoha diváků. Skvělé vtipy a fórky, a také úžasně vymýšlené schválnosti, které šéfredaktor dělá svému čerstvě ženatému novináři, jen aby jej udržel v branži. Pamatuju si zvláště docela drsný vtípek s exhibicionistickým pláštěm. :) ()
Velmistři remaku Diamond a Wilder se zachovali jako praví rabiáti a udělali zásadní změnu proti hře i ostatním filmovým verzím - z Hildy Jonesové udělali Hildyho Jonese. Tím zadupali do země romantickou linii příběhu (vztah Lemmona s Matthauem by asi nevyslal ty správné vibrace ;-) a soustředili se na satirickou rovinu. Ale prostoru pro humor je naštěstí dost. Ve vedlejších rolích excelují Burnettová, Pendleton a další dělníci komedie. Příběh má rychlý spád (je třeba stihnout popravu do novinové uzávěrky) a skoro si ani neuvědomíte, že tahle napínavá groteska se až na pár minut odehrává v jediném prostředí. 90 % ()
Zatím ojediněle jsem tu zachytil poznání, že TITULNÍ STRÁNKA je zdařilým remakem Hawksova filmu JEHO DÍVKA PÁTEK. Pochopit Wilderův film tedy znamená oživit si feministického ducha originálu z pozdních třicátých let, který vznikl v době, kdy v Evropě již naplno zuřila druhá světová válka, jenž ale ještě hluboko tkví v iluzích amerického předpearlharborovského izolacionismu. Zatímco originál je viditelně poznamenán sladkým snovým oparem tehdejšího Hollywoodu, remake se plně soustředí na důslednější prokreslení prostředí, viditelně naráží na maccarthyovské třeštění padesátých let, které originál nezná, a Matthauův Burns postrádá šarm a boj o srdce milované ženy, které naopak charakterizuje Grantovo pojetí. Zřejmě fiktivní jsou životopisné dodatky, které provázejí závěr STRÁNKY; myšlenka, že v roce 1940 by se hlavním hrdinou filmu mohly stát živé chicagské noviny, je krajně nepravděpodobná, i když zcela vyloučit ji nelze. Je jen pochopitelné, že za těchto okolností důsledné dodržení zřejmě výchozího divadelního tvaru-předlohy dnes ruší stejně tak jako důsledně divadelně pojaté Mathauovy a Lemmonovy kreace. Ale i tak je nutno zdůraznit skutečnost, že TITULNÍ STRANA, začínající skvělým dynamickým motivem zrodu novinového čísla od prvního pohybu sazečovy ruky pracující na hlavním titulku titulní strany až po kontrolu lavinovitě přibývajících čerstvých hotových výtisků přímo z rotačky, je víc než důstojným a funkčním posunem svého originálu, který právě tak ční z tehdejší americké filmové produkce a rovněž patří do tehdejší soudobé špičky světového hraného filmu. Pieta, která je u Wildera patrná, mu nebrání v tvůrčím rozvíjení vlastních pohledů (akcenty tehdy počínající aféry Watergate tu rovněž nelze přehlédnout; v tomto ohledu je TITULNÍ STRÁNKA filmem žhavě aktuálním). Chuť, kterou tvůrci nabízejí svému divákovi, je sice navenek prostá, ale je to prostota, která nejenže má daleko do dilentatismu, ale naopak je výsledkem velkého, mimořádného filmového umění. Umění téměř nehollywoodského, které připomene svým rukopisem i pojetím o téměř dvě desetiletí starší geniální další retrokomedii NĚKDO TO RÁD HORKÉ. ()
Úsměvný příběh novinářské dvojice, kdy jeden se chce oženit a konečně vypadnout ze zmateného koloběhu životního zaměstnání, zatímco ten druhý, jeho šéf, dělá vše pro to, aby ho jeho nejlepší novinář neopustil. Čekal jsem to více konverzační a více Matthaua, od druhé třetiny to tak trochu naplnilo očekávání, do té doby slaboučké. Zápletka také nic moc, lepší průměr. Music Adaptation: Billy May ()
Galerie (76)
Zajímavosti (10)
- Carol Burnettová, která ve filmu hraje Mollie Malloyovou, byla se svým výkonem ve filmu značně nespokojená, stejně jako kritici. Povídá se, že při jednom letu byl cestujícím puštěn právě tento film a Carol Burnettová byla přítomna. Na konci filmu pak vstala a cestujícím se omluvila za to, čeho byli svědky. (Vampireman)
- Podle Austina Pendletona, Jacka Lemmona, Waltera Matthaua a Billyho Wildera nevyšlo natáčení podle jejich představ a pronesli, že společně již na žádném filmu spolupracovat nebudou. Sešli však během natáčení snímku Kamaráde, kamaráde (1981). (mi-ib)
- Na začátku filmu se Hildy (Jack Lemmon) zmíní, že byl mimo město kvůli reportáži z opičího procesu. V roce 1999 si Jack Lemmon zahrál v televizním filmu Kdo seje vítr (1999), jež je založený právě na procesu státu Tennessee vs. Scope, lépe známý jako tzv. „Opičí proces“. (mi-ib)
Reklama