Odloučení

Originální seriálová korporátní dystopie vizuálně velmi zajímavě pojatá - zaměstnanci korporátu coby laboratorní myši v labyrintu...korporát substituující moderní formu otroctví... Dílo výrazně komorní, až minimalistické, s úspornou výpravou, rozdělené na dvě vizuálně odlišená pásma - pásmo zaměstnání charakterizované studeným umělým světlem a jakousi korporátní estetikou a designem s prostředím až sterilním a pásmo civilní charakterizované nedostatkem světla, odehrávající se většinou za šera v přítmí... Jak už jsem psal dříve u jeho předchozích režijních projektů - Ben Stiller je mnohem lepší režisér než herec a osobně bych ho v budoucnu raději viděl už jen na režisérské stoličce než před kamerou...Odloučení sice není takový seriálový masterpiece jako Stillerovo předchozí Útěk z vězení v Dannemoře, ale i tak jde o seriál vysoko čnějící nad běžnou seriálovou produkcí... (08.04.2022)

Musel jsem se z počátku ( vlastně celou první půlku ) obrnět velkou dávkou trpělivosti, někdy i nucenou, ale naštěstí má vše svůj důvod i své pevné místo a s ohlédnutím se zpět... Opravdu nic není navíc a nic není vata. Ben Stiller si sice velmi umě hraje na režisérské židličce, ale dost často ( právě v první půli ) zbytečně natahuje a místy velmi pomalu, až únavně, buduje celkovou expozici. Za trpělivost nedůvěřivým a pozornost zaháčkovaným se ale Severance odmění vrchovatě. Závěr první série je přesně takový jak to u seriálu mohu jen z celého srdce nenávidět a stejně nabízí naprosto uspokojující pocit, jaký jsem už dlouho neměl. Jak to? Už je to nějaký pátek co jsem byl po skončení čehokoli tak vyveden krásně z míry a to především proto, že jsem “na cestě” mnohokrát zapochyboval. Všechno tady ve svém celku šlape jak švýcarský hodinky a může za to především režijně i dramaturgicky zmáknutá ("top class") našlapaná závěrečná epizoda. (08.04.2022)

Asi začnu tím, že Severance je jeden z nejzajímavějších seriálů, které jsem za poslední dobu viděl. A rozhodně ho budu doporučovat, kudy chodím. Žánrově je to sci-fi a má to nápad, který si dovedu představit jako součást Black Mirror. Má to výbornou atmosféru, která se naprosto skvěle postupně buduje a je jasné, že se chystá něco velkého. Hudba navodí pocit deprese, který dokreslují prázdné kanceláře, sníh a minimum postav. Rozdělení vnitřního a vnějšího světa je dokonalé a vážně chytré. Sledování pochybností, které se podstupně dostávají pod kůži Markovi S. (vnějšímu i vnitřnímu) funguje na výbornou. Každá postava má své kouzlo a jedinečnou osobnost a ty, které začnete nesnášet, ty nesnášíte naplno v každé scéně, kde se objeví. A každá scéna má co říct a něco znamená. Je to znepokojivé, ale závěr každého dílu vás prostě nutí k dalšímu sledování. A já se nemůžu dočkat, co dál se bude dít. (03.03.2024)

Od Severance jsem podle ohlasů čekal naprosto fantastickou scifi bombu, která ještě neměla obdoby, ale za mě se zas tak převratný zázrak nekoná a ačkoliv jsem si seriál celkem užil, mé očekávání byly vyšší. První dva díly jsou excelentní, svým hlavním tématem, budovanou atmosférou, postavami i vývojem děje diváka dost šikovně namotají a stejně tak poslední dva díly jsou nabité zvraty, dějem, u kterého nabíhá husí kůže a zastavuje se dech, i solidním cliffhangerem do další série. Trochu problém mám však s pěti díly mezi začátkem a koncem.  Nemůžu říct, že by byly vyloženě špatné, ale tak nějak než abych se těšil na každý další díl, tak jsem seriálem spíše proplouval a jen netrpělivě čekal, kdy konečně nám tvůrci začnou odhalovat děsivou pravdu a vůdčího mistra loutkaře - a ono to ne a ne všech pět dílů přijít. V konečném důsledku to pak působí místy dost natahovaně a ne až tak šokujícně a zajímavě, jak bychom všichni doufali, no naštěstí byl seriál v posledním dvoudíle zachráněn od zkázy a i přesto, že můžou výše zmíněné výtky působit negativním dojmem, jsem se Severance ve výsledku spokojen. Originalita, sociální a filozofický přesah a tvůrčí kvalita i peníze ze seriálu doslova tryskají, a tak jednoduše není nouze o pořádnou dávku dobré filmařiny, a to je už samo o sobě jeden obrovský plus. (28.04.2022)

První dva díly mi šlo hlavou jestli to nevzdat a že by se pravděpodobně celá série vešla do jednoho filmu a tím by se stala sledovatelnější, ale zvědavost, jaké bude asi rozuzlení téhle nekonečné schizofrenie, zafungovala a s jemným posouváním nekonečných úkonů jsem to dorazila. Asi na konci osmého dílu jsem si na to nekonečné tempo dokonce zvykla. Už dávno není tajemstvím, že v betonových městech a v králíkárnách bez kousku zeleně nebo stromů potřebují lidé víc psychiatrů, málo platné člověk patří do přírody. No ale úplný odpad to není, pár námětů k zamyšlení se tam objeví. Člověk ani nemusí mít čip v hlavě, aby nevěděl kdo je, kam patří, odkud přišel a kam jde. Toto jsou věci, které většině populace nic neříkají a to zdaleka žádné čipy ještě nemají, takže čím to asi bude, že? Druhou sérii už ale  dobrovolně nedám. (31.12.2022)