The Best Years of Our Lives
Najlepšie roky nášho života
Režie:
William WylerScénář:
Robert E. SherwoodKamera:
Gregg TolandHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
Myrna Loy, Fredric March, Dana Andrews, Teresa Wright, Virginia Mayo, Cathy O'Donnell, Hoagy Carmichael, Gladys George, Harold Russell, Steve Cochran (více)Obsahy(2)
Tři vojáci – seržant, kapitán a námořník – bývalí příslušníci válečné mašinerie, představují reprezentativní vzorek americké armády. Po skončení II. války se znovu vracejí do všedního života, který jim náhle připadá neskutečný. Seržant pracuje jako bankéř, kapitán nastoupí jako prodavač v obchodním domě a námořník postižený zraněním hledá práci nejobtížněji. Podaří se jim v blahobytu a bezpečí nalézt vnitřní klid a spokojenost? Snímek z roku 1946 patří k nejslavnějším dílům americké kinematografie všech dob. Byl oceněn sedmi Oscary. Kromě jiných písní ve filmu zazní i česká Škoda lásky. Režisér Wiliam Wyler často zpracovával literární či divadelní předlohy a byl znám svým perfekcionismem. Jednotlivé sekvence inscenoval v dlouhých záběrech s maximálním využitím hloubky filmového pole. Na svém režijním kontě má úctyhodných čtyřicet pět celovečerních snímků, z nichž připomeňme takové klasiky, jako Na Větrné hůrce, Lištičky, Prázdniny v Římě či Ben Hur. (Česká televize)
(více)Recenze (108)
Skvěle drsná sebereflexe Američanů po II. světové válce, kterou sice jako národ vyhráli, ale jedinci na ni často dost tvrdě doplatili. Z technického hlediska nemůžu vytknout vůbec nic a i scénář byl bezvadný, ale co zase kurva ty tři hodiny? Proč se to vždycky posere na stopáži? A přitom to mělo takový náběh! 60% ()
Nejlepší léta našeho života, kouzlo tohoto filmu je nevyčerpatelným pramenem filmového mistrovství, pro diváka, který vyžaduje u filmu přemyšlení, nic není tak mocné jako obyčejný příběh lidí ze života návratu po II světové válce vracejících se domů, do míst kde mají rodiny a začít normální života po hrůzách z právě prožité války, byl to příběh přesně podle mé představy, který i dnes má co říct. ()
Skutečně velmi dojemný, trýznivý a zároveň vtipný a optimistický zážitek. ALE. Jen když je na plátně Harold Russel. Vždy, když se objeví tento muž s háky místo rukou, muž, který nemůže svoji přítelkyni pohladit po vlasech a kterému když se zabouchnou dveře, nedostane se z pokoje, diváka překvapí, jak odvážný a silný snímek byl o veteránech už rok po válce natočen. Bohužel ale když z plátna Homer sleze (a to se stává poměrně často), zůstane zde trochu banální a rozvleklý příběh nemanželské lásky (otec nechce dovolit své dceři, aby si něco začala s nešťastně ženatým mužem, jeho kolegou z války). Takový příběh se ale mohl stát kdekoli a kdykoli, neřeší válečné trauma a trochu odbíhá někam k romantickému melodramatu. Linka s Homerem, je nemilosrdná, psychologicky přesná, jde k jádru věci - chlapi se v ní třeba poperou v hospodě s chlápkem, který jim říká "vidíte, taková oběť.. a k ničemu!" Linka bez Homera používá všechna klišé hollywoodského studiového filmu - oči zalité slzami, nekonečné polibky, tklivá smyčcová hudba, happy end... Vzhledem k oscarové smršti a neustálému zařazování snímku mezi nejlepší filmy všech dob to asi může být každému jedno, ale pro mě z dnešního pohledu spíš průměrný snímek. A kdyby byl o hodinu kratší, taky by se nic nestalo. ()
Já ty filmy klasického Hollywoodu, Zlatého věku, prostě žeru. Tyhle velkobijáky jsou sice lehce uniformované, ale většinou tak nádherně zahrané, natočené a odvyprávěné, že jim dnešní produkce nesahá ani po kotníky. Wylerova Nejlepší léta našeho života obsahují všechno, co obsahovat mají - dokonce i ten sladký polibek na závěr. Parádajs po všech stránkách. ()
Ono to jde, když film netočí rodilý Američan, aby byl hrdý, patriotický, a přitom nebyl nacionalistický. Příběhy 3 navrátilců z války jsou vyprávěny velmi civilně a sympaticky. Snad jen jednou film odskočí, to když se nevyhne melodramatickému intermezzu, když Peggy vypráví svým rodičům o své lásce k Fredovi. Ale to je jen taková malá piha na kráse jinak bezvadného snímku. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (16)
- Jedná se o první poválečný film Williama Wylera. (ČSFD)
- Háky, které nosí Harold Russell (Homer Parrish) ve filmu, jsou pravé. Harold totiž opravdu přišel během druhé světové války o obě ruce poté, co mu výbušnina známa jako TNT explodovala v rukách. Obdržel háky, naučil se s nimi zacházet a dostal roli ve výcvikovém filmu pro armádu s názvem Diary of a Sergeant. Právě zde jej viděl režisér William Wyler a okamžitě jej obsadil do tohoto filmu. Harold za tuto roli jako jediný herec dostal dva Oscary – první za nejlepšího herce ve vedlejší roli a druhého Oscara dostal za to, že se stal inspirací pro všechny vojáky, kteří se vraceli domů z války. To ho dělá jediným člověkem v historii, který za jednu roli dostal dva Oscary. (viperblade)
- Režisér William Wyler byl velmi rozčílený, když se dozvěděl, že produkční společnost poslala neherce (skutečného válečného veterána) Harolda Russella (Homer Parrish) na hodiny herectví. Více se mu líbil jeho netrénovaný, přirozený projev. (Morien)
Reklama