Hodiny zoufalství

Bogart opäť nesklamal. Tentoraz ako hláškujúci chladnokrvný záporak. Aj keď úspech filmu v žiadnom prípade nestojí iba na ňom. Zaujímavý je hlavne skvelý námet, viac než fungujúci scenár a dobre budovaná atmosféra i napätie. Aspoň vzhľadom na svoju éru. Aj vďaka tomu utečie takmer dvojhodinová stopáž relatívne rýchlo. Ostatné postavy sú tiež dobre zahrané a dobre vykreslené sú aj ich charaktery. Páčil sa mi ten malý chlapčisko, ktorý chcel byť strašne statočný, vzhľadom na svoj vek ale neuvedomujúc si rizík. Dokonca i občasný humor a kuráž jednotlivých postáv mala čo-to do seba. Vybičovaný záver mal zasa bližšie k trileru než k dráme. (15.04.2019)

Uvod je masakrozne dobry a navnadi diviaka na vyborny film - fakt som si myslel, ze sa rozjede paradna podivana. Skoda, ze stred je jaxi utopeny v sedi a nevyraznom priemere - vyrazne sa ustupilo od krimi zapletky a do popredia sa dostali akesi pomaly az socialno -spolocenske peripetie obyvatelov domu. K tomu este kulisy nie su nic moc, uz som videl aj podstatne lepsie a dialogy casto sklznu do vatovo planych plkov. Wyler tymto trochu prestrelil. Ako jo, rezisersky je to na urovni, len filmu v strede akokeby doslo palivo /napady, invencia, tempo atd atd/. 65 % (18.02.2017)

Tři uprchlí trestanci s Bogartem v čele chtějí v domě spořádané rodiny Fredrica Marche přečkat dobu, než získají peníze k další fázi útěku... Film má výborný začátek. V elegantní zkratce představí všechny figury na výchozích pozicích šachovnice a navodí očekávání hitchcockovské kombinace melodramatu a krimi. Alfred Hitchcock by ale nikdy nedovolil, aby filmu v třetině došlo palivo a do konce se s tím deficitem potýkal, jako se to stalo Williamu Wylerovi. Nevím přesně, v kterém okamžiku, ale začal jsem mít dojem, že ten kriminální rámec není zdaleka tak zajímavý jako sociální konflikt, bublající pod povrchem. Humphrey Bogart a Fredric March teoreticky mohli jako děti sedět ve stejné školní lavici. Teď ale zosobňují dvě různé životní cesty, které z ní vedly. March se vydal tou "správnou", konvenční. Bogart vyrostl pro šibenici, což je snadné odsoudit, ale dobrodružný život ho naučil pohotovým reakcím a vytříbil jeho sociální inteligenci, kterou Marchova zlenivělá mysl postrádá. Momenty, kdy se ukazuje, že Bogart rozumí svým rukojmím lépe než jejich otec a manžel, měly IMHO větší dramatický potenciál než takové ty obligátní kriminální scény, které film upřednostňuje. Potenciál zpochybnit zdánlivě nenapadnutelně "správné" hodnoty, které obhajují pokrytectví a lhostejnost, prostřednictvím postavy, která o žádné hodnoty neusiluje. Ale nechci filmu podsouvat něco, o co mu snad ani nešlo. Chci jen vysvětlit mírnou rezervovanost svého hodnocení. Mezi chytrým začátkem a emotivním koncem (obé 100%) vidím pole problematické úrodnosti. 70% (01.03.2010)

YOU DON'T HAVE IT IN YA, POP. YES I DO. YOU PUT IT THERE!!! Bacha na spoilery! Rozhodně jsem fandil Glennovi než-li panu Hillardovi. Jen mohl být Bogart trošku přísnější, takhle ztratil autoritu a všichni si otevírali hubu. Kdyby je práskal po držkách hned od začátku, tak by se takhle nerozvášňovali. Škoda, že místo hodu pistolí proti světlu se na konci nerozhodl raději pro běh proti policejním samopalům s prázdnou zbraní. To by bylo více epické. (30.03.2016)

Na divadle to asi fungovalo (Griffina hrál Paul Newman, ale pro film byl moc malá hvězda, tehdy). Film bohužel kodrcá pomalu dopředu, a všechny ty dějové kličky a zápletky jsou až moc "na sílu". Wyler se snaží postavit pomník americké rodině s "taťkou" v čele a de-mytologizovat Bogartova romantického gangstera. Jenže je to docela nuda. Zajímavější je soudní rozhodnutí v procesu, ve kterém ta skutečná terorizovaná rodina žalovala časopis Time propagující pod rouškou skutečného příběhu tento film. (14.06.2020)