Věra Galatíková

Herečka Věra Galatíková se narodila 19. srpna 1938 ve Zlíně. Vyrůstala na samotě v Pasekách, a od svých rodičů (matka byla nadšená ochotnice) zdědila lásku k divadlu. Na přání rodičů vystudovala pedagogické gymnázium a rok učila na základní škole ve Vracově u Kyjova. Zvítězila však touha po herectví a odešla na brněnskou JAMU, kterou v letech 1958 – 1962 úspěšně absolvovala.

První angažmá získala ve Východočeském divadle v Pardubicích (1962 – 1967). Následně prošla již jen pražskými divadly Činoherního klubu (1967 – 1972), Divadla S. K. Neumanna (1972 – 1979), Městských divadel pražských (1979 – 1993) a také Národního divadla (1. leden 1993 – 15. listopad 2005), z něhož odešla na zasloužený odpočinek. Hostovala rovněž v Labyrintu a ve Švandově divadle.

Na rozdíl od svých hereckých souputnic nikdy nehrála milovnické úlohy. Okamžitě získávala dramatické a charakterní příležitosti. Svou přirozenou oduševnělostí, krásným temperamentem, hereckým rejstříkem a způsobem ztvárňování postav se nejlépe hodila do rolí psychologicky složitých antických, realistických a čechovských hrdinek a žen.

Hereckých partů se svěže zhostila v inscenacích „Královna Kristina", „Mnoho povyku pro nic", „Stenotypisté", „Višňový sad", „Na ostří nože", „Candid", „Platonov", „Smutek sluší Elektře", „Chuť medu", „Achterloo", „Přelet nad hnízdem kukačky", „Julie, ty jsi kouzelná", „Smrt obchodního cestujícího", „Podivní ptáci", „A nezbývá než se smát", „Pašije", „John Gabriel Borkman", „Maryša", „Paličova dcera", „Pokoušení", „Prvotřídní ženy" a zejména „Pokořitelé Tróje".

Poprvé se do naší kinematografie zapsala ještě jako studentka JAMU v úloze venkovské dívky Jolany ve slovenském dramatu HAVRANIA CESTA (1962) Martina Hollého. Po pětileté přestávce si ji František Vláčil vybral pro hlavní ženskou roli zemanky Lenory do středověkého dramatu ÚDOLÍ VČEL (1967).

Další významné a velké postavy ztělesnila jako žena sedláka Františka (Radoslav Brzobohatý) v epopeji VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI (1968), svazačka v Menzelově tragikomedii SKŘIVÁNCI NA NITI (1969), vnitřně smutná a prahnoucí po dítěti učitelka Pavla Kodetová v dramatu DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ (1976) Františka Vláčila, vdavekchtivá venkovanka Halina Vašicová v Hanibalově příběhu LÁSKA S VŮNÍ PRYSKYŘICE (1984) či Bůžková v dramatu SKALPEL, PROSÍM! (1985) Jiřího Svobody.

Jinak za svoji kariéru si ještě zahrála malé úlohy ve snímcích OHLÉDNUTÍ (zpěvačka Helena), VELKÁ NEZNÁMÁ (sekretářka), RODEO (Chaloupecká), ZRCADLO PRO KRISTÝNU (matka), TOBĚ HRANA ZVONIT NEBUDE (lékařka), LÉTO S KOVBOJEM (kosmetička), JAKUB (třídní učitelka), ZRCADLENÍ (oční lékařka), STÍN LÉTAJÍCÍHO PTÁČKA (Sochorová), SÓLO PRO STAROU DÁMU (Lhotáková), PÍSEŇ O STROMU A RŮŽI (listonoška), KAM NIKDO NESMÍ (Boženka), JULEK (sudička), PÍSEŇ MILOVANÉHO (paní de Kostrowitzky), STÍN KAPRADINY (Sochorová), HAVÁRIE (Kamilova matka), ČLOVĚK PROTI ZKÁZE (Helena Čapková), NÁVRAT ZTRACENÉHO RÁJE (Františkova vdova), KYTICE (matka), KRAJINKA (Marienka Šimová) a ANDĚL EXIT (vrchní sestra).

Významně spolupracovala s rozhlasem, televizí (inscenace POZDNÍ LÉTO, POČÍTÁNÍ OVEČEK, SMRT KRÁLE VÁCLAVA IV., JAKO KNÍŽE ROHAN, NEVĚSTA, TCHYNĚ, GAMBIT či HADÍ TANEC i seriály SANITKA, VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE, MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNÍ, STROM POHÁDEK, NA LAVICI OBŽALOVANÝCH JUSTICE nebo ČETNICKÉ HUMORESKY) a zejména dabingem, kde proslula jako výtečná interpretka francouzské herečky Annie Girardot (například JEDEN HOT A DRUHÝ ČEHÝ, NĚŽNÉ KUŘE, UKRADLI TORZO JUPITERA). S manželem, hercem Ladislavem Frejem (*1941) měla potomky, herce Kristýnu Frejovou (*1971) a Ladislava Freje ml. (*1973).

Mladé herce vyučovala od roku 1993 jako docentka na DAMU. Za královnu Hakabé („Pokořitelé Tróje") se stala nositelkou Ceny Thálie (1994). Obdržela Zlatého krokodýla (1984), titul Zasloužilé umělkyně (1988), za dabing Cenu diváků (1995), Cenu Františka Filipovského (2000) za celoživotní mistrovství v dabingu a za přednes poezie Křišťálovou růži (2000). Její osudy přibližuje knížka „Věra Galatíková: obrazy ženského údělu" (1997). Věra Galatíková zemřela po dlouhém boji se zhoubnou rakovinou 21. prosince 2007 v kladenské nemocnici ve věku šedesáti devíti let.

Jaroslav "krib" Lopour