UhLee

(7/10). Sonic je i podruhé trefa do modrého. Kvalitní, příjemný rodinný film, který vás pohladí po duši. Určitě znáte ten pocit, když se v nějakém filmu vyskytne nějaká scéna, kterou máte následně tendenci všem ukazovat. Přesně taková scéna se vyskytovala i tady. Taneční PIVONKA scéna je ztělesněním čiré radosti. Celkově mi dělalo hroznou radost sledovat Sonica 2. Je to pro menší diváky, ale i starší si tady najdou to svoje. Hlavně kvalitních rodinných komedií je jako šafránu. Přidejte k tomu ještě skutečnost, že točit filmy podle videoher je dost delikátní záležitost. Máte na světě zázrak, že se druhý díl opět povedl. Největším tahounem je bezesporu stejně jako u prvního dílu geniální Jim Carrey. Ten chlap je ztělesnění humoru a lásky k filmu. Malinko mě mrzí to finále, které mě ničím neuchvátilo, ale to se dá tomu filmu v pohodě odpustit. Zůstávají ve mně pozitivní pocity a vzpomínky. Když film skončí a nic si z něj nepamatujete, tak to je o ničem. Sonic 2 naštěstí do této kategorie nepatří.

Čtvrtá série - (8,5/10). V první řadě bych chtěl smeknout před tvůrci, že se jim podařilo ukočírovat tento nadpřirozený kolos. Všichni víme, jak populární jsou Stranger Things a kolik fanoušků netrpělivě očekávalo čtvrtou sérii. Jsem nesmírně rád, že se tato série povedla. Celkově bych ji zařadil po první sérii na druhé místo celkově. Tvůrci dělají hrozně moc věcí dobře. Postavy se opět posouvají a jejich příběhové oblouky se pomalu a jistě uzavírají. Ten osmdesátkový nádech je prostě hrozně atraktivní a je to z toho cítit každým coulem. Další věcí, která Stranger Things řadí mezi špici je to, že určují trendy. Píseň Running Up That Hill se stala ze dne na den celosvětovým hitem jenom díky nim. Jak bych tedy ohodnotil předposlední sérii tohoto fenoménu? Hned od začátku jde poznat, že tvůrci dost přitvrdili. Je to děsivější a více explicitní než předchozí série. Seriál dospívá jako naši kamarádi představitelé. Hrozně se mi líbil hravý střih a dechberoucí záběry, které bych hned mohly konkurovat vysoko rozpočtovým bijákům. Kvalita jednotlivých dílů se držela na nadprůměrem, ale někdy jsem zůstal s otevřenou papulí. Hlavně u dílu prvního, který mě do toho opět vtáhnul (geniální střihy mezi D&D a basketem), potom samozřejmě emotivní čtvrtý díl a nakonec sedmý díl, který mi několika zvraty vyrazil dech. Takže ve výsledku fakt velká spokojenost a jsem rád, že to v páté sérii skončí v tom nejlepším. Je zbytečné něco tak dobrého a kvalitního šťavit do nekonečna a ještě dál. Nejlepší epizoda: Chapter Seven: The Massacre at Hawkins Lab (S04E07)

(8,5/10). Měl jsem v plánu se podívat na něco kvalitního, protože poslední filmy, které jsem viděl brousily hrany průměru. Dostal jsem vynikající film a hltal jsem jej plnými doušky. Dostal jsem perfektní válečný film, který mě okamžitě vtáhnul do děje. Sledujeme roztomilého Andrew Garfielda, který se na tuhle roli perfektně hodí. Jeho andělská nevinnost v očích krásně reflektuje povahu hlavní postavy. Hlavně mám hrozně rád filmy o hrdinech, které jsou navíc podle skutečné události. Film má překrásnou hudbu, která pohladí na duši. Atmosféra je neskutečná. Líbí se mi jak to je na bojišti špinavé a explicitní. Divák s hrůzou sleduje, jaké hrůzy se za války děly a může jenom děkovat Bohu, že už to nezažil. Obdivuhodné činy těchto hrdinů by se měly filmovat a navíc je válečných filmů proklatě málo. Naštěstí jsou tady ještě lidé, kteří se snaží propasírovat mezi komiksovými filmy také nějaké surové, kdy divákovi sviští kulky nad hlavami. Mel Gibson ukázal, že ještě nepatří do starého železa a naservíroval nám srdceryvnou podívanou z druhé světové války.

(6/10). Pokud jsem do něčeho letos vkládal veškeré své naděje, tak to byl právě premiérový čtvrtý superhrdinský film od Marvelu. S ohledem na to, že ve mně Druhý Strange zanechal rozporuplné pocity, tak kdo jiný by to měl napravit, než právě božský Thor s andělskou prdelí Chrise Hemswortha? Se zlomeným srdcem jsem musel sledovat, jak ubližují jednomu z mých nejoblíbenějších hrdinů a dělají z něj totálního trotla. Taika Waititi je šikovný tvůrce, ale udělal z Thora, něco, co už trochu hraničí s karikaturou. Chápu, že diváci na humor slyší, ale tady toho je až příliš. Ze začátku jsem se opravdu bavil, ale postupně to omrzelo. Vtipy se opakovaly a začaly být trochu otravné. Hlavně teda ty kozy. Navíc se to celou dobu bije s hrozně náročnými tématy jako je ztráta blízkých, nebo třeba rakovina. Film potom působí hrozně rozpolceně a nedrží pohromadě. Kde se poděla chemie mezi Thorem a Jane? Na druhou stranu takový Christian Bale jako vždy předvedl geniální výkon. Bez něj a jeho planety bez barev by film už opravdu neměl prakticky co nabídnout. Tím, že Marvel solí jeden film za druhým, tak je těžší a těžší něčím zaujmout a filmy nemají potřebnou péči, kterou si zaslouží. Thor: Průser jako Hrom je tak dalším letošním zklamáním na mainstream korálcích jménem Marvel. Dny, kdy jsem odcházel nadšený z kina, nebo jásal po potitulkové scéně, jsou nenávratně pryč a už mě to začíná unavovat. Jestli mě zklamou i třetí Strážci Galaxie, tak nad Marvelem definitivně lámu hůl. Raději utratím za něco, co si mé peníze zaslouží.

(5,5/10). Spiderhead vypadal na první pohled jako zajímavý projekt. Pod svá křídla si jej vzal Joseph Kosinski, který se navíc trefil těsně před premiérou do černého s druhým Top Gunem. Ovšem po prvních dojmech jsem docela rychle vystřízlivěl. Takže bude to další z těch filmů od NETFLIXU, které vypadají na první pohled nadějně, ale pak se všechno pokazí? Bohužel ano. Mrzí mě to hlavně kvůli již zmiňovanému režisérovi, kterému Spiderhead pokazil červený koberec v jeho filmografii. Je to jeho první film, který skončil v modrých číslech a navíc tak hluboko. Nevím, co mu NETFLIX dal, aby do toho šel. To samé platí o ústřední hvězdě a taky rozhodně největším lákadlem Chrisu Hemsworthovi. Co je vlastně hlavním problémem celého filmu? Asi to, že se na první pohled tváří hrozně chytře a prezentuje se jako potencionální pokračování seriálu Black Mirror. Ve výsledku se však jedná o hrozně rozháranou a nesourodou skupinu obrazů, které jsou nedotažené a předvídatelné. Hlavně ten konec je jak špatný sen. Disponuje to krásným vizuálem, který lahodí oku a celkový nápad je fakt zajímavý. Taktéž se to hodně snaží zachránit. Bohužel divákovi neuvíznou v hlavě ani názvy léků, které se tady hojně vyskytovaly a vypovídá to o celkové hodnotě filmu.

Třetí série - (7/10). Seriál The Umbrella Academy pro mě nepředstavuje srdcovou záležitost. Jedná se spíš o odpočinkový seriál. Člověk u toho může docela relaxovat, ale žádnou hitparádu neočekává. O to víc ho pak překvapí nečekané zvraty. První epizoda mě příjemně překvapila a přinesla asi nejlepší scénu z celé série. Legendární taneček celé skvadry mi zůstane v paměti ještě hodně dlouho. Celkově se mi hrozně líbí, jaké tvůrci vybírají nostalgické hity. Něco jako třeba u Stranger Things, tak to i tady funguje náramně. Ostatní epizody se pak nesly po podobném tempu, kdy mě to bavilo sledovat, ale že by to byla nějaká nezapomenutelná série, to se říct určitě nedá. Myslím si, že The Umrella Academy nejvíce trpí kvůli neoriginalitě zápletky. Konec světa je tady už potřetí zvoleno jako hlavní pilíř celé zápletky a působí už to docela setrvačně. Tento seriál má výborně zmáknuté vývoje charakterů. Ani třetí série není výjimkou a dostáváme hromadu kvalitních dialogů a posunů osobnosti. Co se týče Sparrow Academy, tak se mi samozřejmě nejlépe koukalo na Sloane a Luthera. Ostatní mě už tak nebrali. Ve výsledku se jedná o jedná stejně kvalitní a zábavnou sérii jako dvě předešlé. Konec slibuje pokračování a potencionální změnu tónu seriálu. Já pevně doufám, že dostaneme konečně něco jiného než odvrácení apokalypsy. Nejlepší epizoda: Kugelblitz (S03E04) 

Filmová výzva griph - film č.5 - (7,5/10). Sedm let v Tibetu jsem měl v hledáčku už pěknou dávku let. Právě výzva od uživatele griph pomohla tomuto filmu konečně zmizet z mého nekonečného Watchlistu. Musím hned na začátku říct, že jsem s filmem velmi spokojený. Na začátku se ocitneme na počátku 2. světové války a je nám jasné, že tento film nebude jednat v rukavičkách. Líbí se mi, že se tady objevily i záběry z horolezecké výpravy, protože filmy tohoto ražení mám velmi rád. Klidně bych ve filmu snesl víc takových scén. Brad Pitt se tady již od začátku prezentuje jako sebestředný mladík a divákovi je tak trochu jasné, že budeme sledovat jeho postupnou proměnu. Největším pilířem na kterém celý film stojí jsou právě obyvatelé Tibetu a jejich kultura. Tito lidé jsou mírumilovní a nechtějí žádné spory, proto je srdcervoucí vidět, čeho jsou čínští vůdci schopni, aby si uzmuli ještě větší území. Jakoby toho neměli už dost. Interakce Dalajlámy s Bradem Pittem je kouzelná oba představitelé mají své kouzlo. Kdyby bylo tempo snímku údernější, tak bych sahal po ještě vyšším hodnocení. Když se ale zamyslím, tak to tempo sedí vzhledem k celému charakteru snímku. Jako poslední bych chtěl vyzdvihnout soundtrack legendárního Johna Williamse, který byl opět znamenitý.

Filmová výzva griph - film č.4 - (6/10). Woody Allen je ve filmovém průmyslu opravdu zvučné jméno. Proto mě dost překvapilo, když jsem zjistil že jsem neviděl zatím žádný z jeho filmů. Musím říct, že rozumím jeho kvalitám, ale mě osobně moc neuchvátily. Příběh je to zajímavý a hezky odvyprávěn. Mrzí mě, že jsem nebyl vůbec vtažený do děje a osudy postav mi byly lhostejné. Taktéž děj byl velmi předvídatelný. Co se mi ovšem hodně líbilo, tak to byly herecké výkony a jejich charakteristika. John Cusack vystihl uměleckého exota naprosto přesně a Dianne Wiest mu sekundovala v podobě umělecké múzy. Celkově byl casting trefou do černého. Gangterům jste věřili, že vás každou chvíli oddělají a protivná Jennifer Tilly vám jejím protivným hlasem pila krev. Pupkatý Jim Broadbent byl už jenom třešničkou na tomto castingovém dortu. Podobně laděný film se čtením scénáře bylo loňské Drive My Car, a to se mi líbilo třeba více než tento kousek. Věřím, že spoustu lidí může tento film fungovat daleko lépe, ale mě to bohužel minulo.

První série - (6/10). Obi - Wan Kenobi pro řadu fanoušků představoval ohromně vyhlížený projekt. Sliboval návrat Ewana McGregora do jeho ikonické role a navíc neuveřitelný návrat Haydena Christensena do role Dartha Vadera. První díly se mi to hodně líbilo. Zobrazovalo to zlomeného Obi - Wana kvůli následkům z epizody III. Potom se to ovšem začalo tvůrcům začalo rozpadat pod rukama. Nevyužitý potenciál byl cítit z každé druhé scény a ta zkratkovitost byla opravdu iritující. Navíc to bylo tak hloupé. Naštěstí se tvůrci dokázali z těchto světelných sraček vyhrabat a poslední dvě epizody mi vrátily nějakou naději v Disney + seriály. Jde z toho vidět, že to chtělo daleko větší péči a čas. Kvůli pitomé politice, kterou mají v Disney nastavenou fanouškům zůstala pouze hořká pachuť v ústech než pořádný fanservice. Já jsem na Star Wars nevyrostl, takže to pro mě nepředstavuje až tak srdcovou záležitost. Mám to rád, ale že bych to nějak žral, tak to se říct nedá. Je mi však hrozně líto zarytých ortodoxních fandů Obi - Wana, kteří tady museli hrozně trpět a pokud jim zůstaly ještě nějaké vlasy na hlavě, tak bych to považoval za úspěch. Od hudby Natalie Holt jsem si taky sliboval daleko více, ale přesto se tady našly krásné tóny. Obi - Wan bude patřit rozhodně k největším zklamáním letošního roku. Nejlepší epizoda: Part VI (E06)

Filmová výzva griph - film č.3 - (6,5/10). Zpočátku jsem se chytal za hlavu a proklínal jsem gripha, co mi to doporučil za film. Po pár replikách si mě film však dokázal získat. Důmyslné zakomponování Vivaldiho čtyř ročních období mě pohladilo na srdci. Líbilo se mi, že každé roční období, které tady bylo prezentováno, přineslo mezi partu kamarádů plno radosti, ale taky strastí. Každé období bylo unikátní a otevíralo novou kapitolu jejich přátelství. Škoda, že Alan Alda nemá až tak pevnou ruku v režii. Celkově se však jedná o velmi povedený film, který je krásně rozdělený na 4 kapitoly. Postavy vám během nich přirostou k srdci a chcete prozkoumávat další zákoutí jejich životů. Líbí se mi, jak je každý z nich v něčem jiný. Taky má film velký přesah a ukazuje, že si občas ani nejlepší přátelé nemohou přijít na jméno, ale pokud je potřeba, tak se dokážou semknout neskutečným způsobem. Odpočinkové, melancholické a ve výsledku hrozně příjemné.