Bitva o Anglii
Battle of Britain
Bitka o Britániu
Režie:
Guy HamiltonKamera:
Freddie YoungHudba:
Ron GoodwinHrají:
Harry Andrews, Michael Caine, Trevor Howard, Curd Jürgens, Ian McShane, Kenneth More, Laurence Olivier, Christopher Plummer, Michael Redgrave (více)Obsahy(1)
Film Bitva o Anglii režiséra Guye Hamiltona rekonstruuje proslulou kapitolu z dějin druhé světové války, v níž Velká Británie dokázala odolat německým leteckým útokům. Snímek se soustředí na různé britské vojenské osobnosti, řada z nich je inspirována skutečnými lidmi. V červenci roku 1940 německé vzdušné síly bombardují Anglii v rámci příprav na invazi. Když začne Německo, zřejmě nedopatřením, útočit na civilní oblasti v Londýně, Britové začnou v odvetě nečekaně iniciovat nálet na Berlín. Rozlícený Adolf Hitler nařídí Luftwaffe, aby své útoky spíše než na vojenské cíle zaměřila na Londýn a další velká města. Jeho špatný úsudek však umožní Britům obnovit zničené letecké základny. Statečný boj vyčerpaných anglických pilotů Královského letectva a odolnost britské veřejnosti nakonec dohnaly Německo k tomu, aby se vzdalo svých pokusů o invazi. (Cinemax)
(více)Recenze (214)
Oslava vlastního válečného vítězství. Obávám se, že jako malý národ nebudeme mít nikdy šanci úplně pochopit celý kontext takového díla. Zásadní výhodou je časová blízkost filmu k popisovaným událostem, dnes by takto již nevznikl. Vedle historické rekonstrukce událostí zaujme kontrast mezi kamarádskými vztahy mezi důstojníky a podřízenými v RAF, a proti tomu přepjatá soutěživost, řevnivost mezi sobě rovnými a arogance nadřízených k podřízených ve Flugwaffe. Zajímalo by mě, nakolik to odpovídá skutečnosti. Byl jsem překvapený, že třeba výstupy Goeringa, které mi ve filmu připadsly nevěrohodně přepjaté, se zakládají na realitě (obviňování vlastních jednotek ze zbabělisti). ()
Až moc velký důraz na realističnost filmu dost ubližuje, až se víc blíží spíš k nějakému hranému dokumentu, než válečnému dramatu. Postavy mi byly ukradený, bitvy byly možná v roce 1969 skvělý, ale jak mě dokážou starší filmy zaujmout, tady mi všechno bylo úplně jedno. ()
Ze všech válečných filmů, které jsem viděl, jsou v tomhle ty nejlepší letecké souboje. Tyhle skvěle natočené akční scény spolu s výbornými herci dělají z Bitvy o Británii jeden z nejlepších válečných filmů. ()
Skvělý válečný film s hvězdným obsazením a dokonale natočenými záběry letecké bitvy. Scéna "Battle in the Air" s Waltonovou hudbou se nedá zapomenout, nejlepší zobrazní války ve vzduchu co znám. ()
Z historického hlediska patrně jeden z nejvíce přínosných filmů, který popisuje události 2.světové války a snahu Německa podmanit si Velkou Británii mnohonásobnou přesilou ze vzduchu. Po filmařské stránce, zejména co se hereckých výkonu týče, tak i přes dobré herecké obsazení, to přeci jen trochu pokulhává. Některé vzdušné souboje však jsou úchvatné. ()
Povinnost pro všechny letecké fandy . Po čase jsem přehodnotil význam tohoto filmu v porovnání s akčními variantami nových válečných filmů a dal mu nejvyšší hodnocení. Jako zmínka slouží ke cti spolupráce Gallanda s britskými tvůrci. ()
Musí se hodně přihlédnout na to, že je to film starý skoro 50. let. Některý věci prostě vypadají trochu úsměvně, ale co. Když tohle přijmete, je to opravdu výborný válečný velkofilm, kterej si určitě zaslouží respekt. ()
Fakt nechápu tak vysoké hodnocení. Prkenné výkony mnohých hereckých "hvězd", u kterých si uvědomíte, proč je Lawrence Olivier taková hvězda, protože jako jeden z mála hraje naprosto civilně bez teatrálních divadelních manýrů. Minimálně dvě * filmu ubírám za katastrofální hudbu. Vždy, když začne hrát, ztrácím o film zájem. Jak tady někdo psal, solidní film a ne natolik, aby mu to diváka připíchlo k obrazovce. Úplně přesně to napsal Brumbrum. ()
Jeden z nejlepších válečných filmů, který ve mně dokázal probudit intenzivní zájem o letectví a letce na obou stranách tohoto konfliktu. Už jen čtení seznamu odborných poradců je jako číst si v kronice nesmrtelných hrdinů naší doby. A na svou dobu je na naprosto mimořádné technické úrovni. Famózní let... ()
Povinnost pro všechny milovníky válečných filmů a nutnost dát minimálně 4*. Nižší hodnocení nechápu. Military fanda bude vrnět blahem, u neválečných diváků vůbec nechápu, proč se na film dívali. ()
Velmi pěkný film o letecké bitvě o Británii. Jo, jo, jako kluk jsem lepil výhradně letadýlka z období druhé světové války... Hlavní náplní filmu jsou letecké souboje a musím uznat, že jsou udělané nádherně. Ovšem pro neznalé strojů jednotlivých stran je to chaos (přítelkyně mi to naznačila a protestně usnula;)). A s postupem času i lehká nuda (jakoby se některé záběry opakovaly?). Jak moc je film historicky přesný nedokážu 100% říct, ale dle toho co já vím, tak vývoj bitvy sleduje celkem věrně. Takže body dolů za dlouhou stopáž leteckých soubojů, dějovou linii s přemlouváním paní vojandy aby se nechala přeložit, komického Göringa a pár situací, které vyzněly nechtěně a nevhodně vtipně... Tři a půl. P.S. Viděl jsem film s dabingem - nic moc, obě strany mluví česky s výjimkou pár polských slov... V originálním znění je to ale v pořádku a všichni mluví jak jim zobák narostl, takže už se těším na druhé promítání, to bude jiný zážitek! ()
film mého dětství...a pořád dokola a dokola! ()
Tento film je jeden z mála, který je válečný, letecký a má něco do sebe. Já ráda letadla všeho druhu, ale nejradši vojenská. Výborné ztvárnění nacistů a angličanů. Nejlepší stejně byly hlášky stíhacích pilotů RAF, jako třeba ,, Z holuba jestřábem, snadno a rychle.'' Nebo ,, To dřív naučíš i opici lítat líp.'' Výborně zahrané a zrežírované. Takže i když jen 4 hvězdičky, tak ale právem. ()
Jeden z najlepších vojnových filmov aké som kedy videl. Doteraz mi nejde do hlavy ako sa im v 69-tom podarilo urobiť také dokonalé zábery bojových akcii vo vzduchu. ()
Hoci som fanúšikom vojnových filmov a vojnovej histórie vo všeobecnosti, "Battle of Britain" ma z veľkej časti nechala chladným. Podstatným dôvodom je hlavne dĺžka filmu, ktorý vzhľadom k deju mohol byť aj kratší, pretože vo filme úplne absentuje nejaký príbeh a nejaké dialógové pokusy medzi jedninou hlavnou ženskou postavou a jej manželom sa nedajú považovať ani za náznak príbehu. Tým pádom síce zostane dostatok času na bojové akcie, avšak jednotlivé súboje, hoc zručne natočené, dávajú vzniknúť čím ďalej tým väčšiemu stereotypu. Naviac mi trošku vadia niektoré technické nedostatky, napríklad pri streľbe nevidíme žiadne záblesky ani lietajúce strely, aťď., ale to je aj vecou kontextu danej doby, keď trikové vymoženosti ešte neboli na takej úrovni. Na druhej strane je potešujúci pohľad na prezentované udalosti z oboch stán barikády, teda nielen britskej, ale aj nacistickej. Len z nich zas nemuseli robiť takých neschopných amatérov. Množstvo známych tvárí film tiež veľmi nepozdvihne, keďže podstatná časť ich úlohy je len vysedávanie v kokpite. Ako pocta bojujúcim hrdinom či historická rekonštrukcia snímok funguje výborne, ale ako film so všetkým čo by mal mať je len polovičný. ()
Velkou výhodou tohoto snímku je velké množství použitých dobových letadel. Bojové scény jsou opravdu na vysoké úrovni a i po 45 letech dokážou zaujmout. ()
Už přece nemá smysl plkat o výtečném obsazení. Takovýto film ani jiné mít nemohl. Ovšem Laurence Olivier v roli sira H. Dowdinga je nejen skvělý, ale i neuvěřitelně podobný originálu. Když se film točil, byla to velká událost. A když se promítal, byla to událost ještě větší. Bohužel komunistická ČSSR usoudila, že u nás se tento opus promítat nebude, byť na vítězství nad Británií měli čeští piloti nemalý podíl. Což je ve filmu jen lehce naznačeno, na rozdíl od role polských pilotů. Ti jsou však vylíčeni velmi sympaticky. Fešácká a sebevědomá Luftwaffe je opravdu sugestivní ve své nejlepší formě, tedy na začátku bitvy. Relativně krátká doba po konci války umožnila, aby se na plátně objevily skutečné letouny a ne jejich počítačové simulace. Hlavní úlohy však sehrály spolehlivé hurricany, byť zde dominuji spitfiry. Neva. Letadla - i to je důvod, proč se na film podívat. ()
Když se na něco vydržím dívat 2 minuty, o něčem to svědčí asi.. Stará vykopávka, kterou z bahna nudy, nudy a částečné šedi nevytáhne ani Michael Caine :(( ()
Velmi kvalitní snímek z dílny režiséra Guya Hamiltona, pojednávajícího o jedné z nejvýznamnějších etap druhé světové války, tj. bitvy o Británii. Film je doslova napěchován řadou předních herců, z nichž mnozí později dosáhli vskutku velkého věhlasu - konkrétně zejména oscarový herec Michael Caine, Laurence Olivier, Christopher Plummer a mnoho dalších. Z mého pohledu je až téměř neuvěřitelné, jaká kvalitní filmová díla mohla v šedesátých letech vzniknout a dle mého soudu v drtivé většině případů po kvalitativní a estetické stránce dokážou bez problémů předčit ty filmy novější, či chcete-li remaky již dříve zfilmovaných děl. Nemluvím pochopitelně o všech, jistě najdeme světlé výjimky, ale dle mého názoru je spočítáme na prstech jedné ruky. ()
Související novinky
Zemřel Christopher Plummer
Z Ameriky přichází velmi smutná zpráva. Dnes ráno ve svém domě v Connecticutu zemřel legendární kanadský herec a držitel Zlatého glóbu i Ceny akademie, Christopher Plummer. Populárnímu tvůrci známému… (více)
Skvělý film pro všechny, kteří se zajímají o Druhou světovou válku a chtějí se poučit o Bitvě o Británii filmovou formou. Nechybí v něm skutečné historické postavy, pohled z obou válčících stran a také velice věrohodné letecké souboje. V červnu 1940 padá Francie a piloti RAF evakuují francouzské letiště před postupujícími Němci. Britští a francouzští piloti odlétají během těžkého německého útoku. Velitel RAF Hugh Dowding si uvědomuje, že hrozí invaze do Británie, a tak je třeba všechna letadla odvolat z Francie, aby mohla bránit ostrov. Francouzští civilisté mezitím jen smutně přihlížejí tomu, jak jejich zemí pochoduje konvoj německých jednotek. Pláže Dunkerque jsou opuštěné a BBC vysílá prohlášení premiéra Winstona Churchulla, že "bitva o Francii je u konce". Do Francie dorazí generální inspektor Luftwaffe polní maršál Milch, který si prohlíží velké letiště, které Němci ve Francii získali. Jsou kde stovky bombardérů Heinkel He 111 pod velením generála Luftwaffe Alberta Kesselringa. Führer však informuje velitele Luftwaffe, že Britové nejsou jejich "přirození nepřátelé" a chce se pokusit vyřešit konflikt diplomaticky. Chcimíři, nástup! Ve Švýcarsku navštěvuje německý velvyslanec Baron von Richter svého britského protějška sira Davida Kellyho a navrhuje mu podmínky míru s tím, že pokračovat v boji s "pány Evropy" je beznadějné. Kelly mu však statečně odpoví "Nevyhrožujte nám ani nám nediktujte, dokud nepochodujete po Whitehallu...a ani pak nebudeme poslouchat". Jeho žena však říká, že von Richter má nejspíše pravdu (chcimírka). Velitelé v Anglii využijí opoždění invaze k tomu, aby budovali obranu a vycvičovali nové piloty. Opoždění je však krátké, protože jednání ztroskotala a piloti Luftwaffe se přesouvají na frontu, kde se vojáci připravují na námořní invazi. Kampaň začíná ranním útokem Luftwaffe v "Den orla". Plán je jasný - zničit všechna letadla a zařízení RAF dříve, než vzlétnou stíhačky Spitfire a Hurricane. Piloti se obávají, že na ně nezbyde mnoho letadel, se kterými by bojovali ve vzduchu, ale velitel je uklidňuje, že se určitě nepovede zničit všech 600 britských stíhaček na zemi. Útok se ukazuje jako velmi úspěšný - britská radarová zařízení jsou ničena střemhlavými bombardéry Stuka. Dvě radarové stanice ve Ventronu a Doveru jsou zničená a řada britských letišť také, ale ztráty jsou přesto relativně malé. Pak následuje opotřebovávací bitva, při které utrpí útočník těžké ztráty, ale ty pořád nejsou tak kritické, aby se vzdal svých cílů. Dojde k sporu mezi velícími důstojníky 11. skupiny Keith Park a 12 skupiny Trafford Leigh-Mallory. 12. skupina má za úkol chránit letiště 11. skupiny, zatímco 11. skupina bojuje s nepřítelem, ale během náletu nejsou letadla 12. skupiny nikde vidět. Leigh-Mallory vysvětluje Dowdingovi, že taktika "Big Wing" vyžaduje čas, než se vyvine, zatímco Park rovnou říká, že tato taktika nefunguje. Dowding končí debatu se slovy, že nemají dostatek pilotů a poznamenává, že "Bojujeme o přežití a prohráváme". Ano, začátek bitvy o Británii se vyvíjel ve prospěch nacistického Německa. Nastává ovšem zlom. Letka německých bombardérů se v noci za špatného počasí ztratí a omylem bombarduje Londýn, a tak RAF v odvetě bombarduje Berlín. Následuje veřejný projev rozzuřeného Hitlera, který navrhuje odpovědět mnohonásobně silnějším bombardováním Londýna. Do Francie dorazí tlustý maršál Hermann Göring, který osobně velí útoku. Je přesvědčen o tom, že konec bitvy o Británii se blíží. První útok obchází letiště RAF a bombarduje Londýn bez sebemenšího odporu, a tak následují noční útoky, po kterých Londýn hoří. Těmto útoků se začne říkat Blitz. Následuje velice dojemná scéna s podpůrným stíhacím pilotem Andym Moorem, kterému zemře celá rodina v kostele při náletu. RAF potřebuje doplnit stavy pilotů, a tak zařadí do výcviku zahraniční piloty, především z Polska a z Československa. Ti ovšem mají problém s neznalostí jazyka. Během cvičného letu letka svobodného polského letectva náhodou narazí na nedoprovázený let německých bombardérů. Mají sice rozkaz se vrátit na základnu, ale oni to ignorují, komunikují spolu polsky a díky neortodoxní agresivní taktice sestřelí několik bombardérů. Park je nejdříve seřve za to, že používají rádiovou komunikaci k polským tajným tlachám, ale pak je odmění tím, že jim udělí operační status. Dowding udělá to samé s kanadskou a československou perutí. Park a Dowding zkoumají změnu německé taktiky a Park poznamenává, že bude schopen opravit letiště a přivést své eskadry zpět do boje. Dowding dodává, že 12. skupina severně od Londýna je nyní v doletu od hlavního města, zatímco německé stíhačky jsou severně od Londýna na extrémním okraji vlastního doletu. Závěr je jasný - "změna taktické orientace Luftwaffe na Londýn by mohla být největší chybou Němců". Další německý denní nálet se setkává se zuřivým odporem, velitel křídla Willoughby, který sleduje, jak se jeho formace hromadí v operační místnosti 11. skupiny ironicky prohlašuje, že "tohle by jim mohlo dát něco k zamyšlení". Stíhači RAF se hromadí do velkých skupin a hromadně útočí na německé bombardéry, a tím jim způsobují obrovské ztráty. Göring je pěkně nasraný a nařizuje stíhačům, aby zůstávali u bombardérů, ale piloti mu odporují s tím, že on sám byl přece stíhač a že je to okrádá o mobilitu potřebnou k tomu, aby držely britské perutě mimo německé bombardéry. Na obou stranách narůstají ztráty a pořád to nevypadá na vítězství ani jedné strany. A přichází vrcholná letecká bitva dne 15.9.1940, které se účastní také Winston Churchill v operační místnosti 11. skupiny. Letecká bitva na obloze nad Londýnem je tak zmatečná, že Dowding situaci nekomentuje. Další den RAF očekává nálet, ale ten nepřichází, stejně jako další rozkazy pro Luftwaffe. Francouzské přístavy zejí prázdnotou a tlustý maršál opouští frontu se slovy o zradě svých velitelů. Jo, dopadlo to dobře! Na konec se objevují slova Winstona Churchilla: „Nikdy v historii lidských konfliktů nevděčilo tak mnoho, tak málu, za tak mnoho.“ Tento film se skládá z pohledů do plánovacích štábů Luftwaffe a RAF, je plný historických reálií, je v něm několik výrazných postav Bitvy o Británii (třeba jeden letec, který dvakrát po sobě havaruje a vyplave z moře na pláž) a hlavně je natřískaný leteckými bojovými akcemi, které se fakt povedly. Jako bonus dostane divák užitečnou radu od kanadského velitele skvadry Colina Harveye: "Nikdy se nežeň". () (méně) (více)