Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň

U Narnie jsou klíčová dvě slova: pohádka - Disney. Je to stále ten starý Disney, se všemi klišé a šablonami, které známe, které ale na druhou stranu spousta zejména amerických rodičů očekává. Film mohou bez problémů zhlédnout ti nejmenší, ale vám zůstane na tváři nejeden trpký úsměv. A to především i díky zpracování. Jestliže je knižní předloha (kterou bohužel neznám) přirovnávána k dětskému Pánu prstenů, tak o filmu to neplatí ani omylem. Pro kinoformát je někdy až trestuhodně televizní a daleko blíž má svým pojetím k něčemu jako seriály "Herkules" či "Xena". Triky značně nevyrovnané, hudba průměrná (na trailerovou pecku ukradenou z "The Children of Dune" zapomeňte). Herecky suverénně kraluje Tida Swinton coby Bílá čarodějka, sympatie k dětským charakterům klesá s tím jak stoupá věk od malé Lucy až k novodobému Mirku Dušínovi a většina digitálních zvířátek je vesměs strčí do kapsy. Tvůrci se ani jednou nepokusili o nějaký nápad, či atmosféru, která by vás vtáhla do příběhu a ani "exotické" exteriéry Českosaského Švýcarska, kam jezdím každé léto na vandr, tomu příliš nepomohly. Značně promarněný potenciál, který výrazně spoléhá na znalost předlohy, ale vaše dítka si ho nejspíš dosyta užijí. Jestli se to tvůrcům podaří napravit, uvidíme podle tržeb, knižních pokračování zbývá šest a vrátka jsou otevřená jak dopředu tak dozadu. (14.12.2005)

Cesta do nebe je strastiplná s nejistým výsledkem. Cesta po pekel byla dlážděna dobrým úmyslem vzít do kina mladšího sourozence a trvala 125 minut,při nichž se mozek přehříval,vnitřnosti protestovaly a končetiny samovolně cukaly. Na otravné dětičky si člověk vytvoří protilátky, ale na mluvící bobry, pana Tumnuse a lva Aslana na jedné ploše zatím žádné antibiotikum nevynalezli...A to miluji pohádky a Lewise jsem jako malá hltala. Ta druhá hvězdička je paradoxně za první část filmu, než se sourozenci dostanou do země Narnie. Adamsone, Adamsone, tys to tedy vymňoukl! (26.04.2007)

Jasně, bejt mi takovejch 12 let, tak jim to všechno sežeru i z navijákem a bezvadně se u toho bavím. Jenže mně už 12 není, takže jim to zas tolik nežeru. Jasně pro děti je to ideální pohádka, jenže pro ostatní je to přece jenom trochu míň záživné a ještě ke všemu docela dlouhé. No co, pro jednou se to dá přežít a závěrečná bitva byla docela dost dobrá, takže jako nenaročná blbinka na jedno podívání je to ok. (23.08.2006)

Pověst mixu Harryho Pottera a Pána prstenů je absolutně nesmyslná. Cílová trefa do dětského diváka v kombinaci s řádně fungujícím světem fantasy funguje leda tak v hodně širokých motivech. Andrew Adamson možná umí sedět u počítače a společně se svým týmem tvořit animovaná dobrodružství jednoho zlobra, jenomže základ nové fantasy ságy se mu nepodařilo položit ani omylem. Adamson se opírá pouze o výpravu (v mnoha případech dosti lacinou) a absolutně kašle na nějaké budování životnosti celé Narnie jakožto světa, který by si měl diváka připoutat. Maximálně zdlouhavá první půle se snaží být vykompenzována akčněji vygradovanější druhou, jenomže jakýkoliv drajv vychází vniveč díky nulově nabývanému hrdinství dětských postav, ze kterých se stávají zachránci Narnie víceméně díky pár střihům mezi několika odfláknutými dialogy. Navíc Adamsonovi chybí cit pro detaily – jak moc jsem si přál, aby kamera při prvním Petrově vytasení meče pomalu zabrala lesknoucí se kov v celé jeho kráse. Kameraman se naprosto nepochopitelně krotil, čímž se velkolepost závěrečné bitvy vytrácí úplně do ztracena a celek je tak neúměrně dlouhou pohádkou, kterou bych si vychutnal leda tak poté, co bych na dortu sfouknul maximálně osmou svíčku (03.04.2006)

Kdyby byl ten film natočen tak v 50. nejpozději v 60. letech, byl by dodnes určitě uznáván jako velice povedená fantasy-pohádka pro děti. Ale dnes už máme trochu jiná léta a tohle absolutně neobstojí. A přitom jde o materiál, do kterého kdyby se někdo nebál pořádně zasáhnout, dalo by se z něj vytěžit myslím opravdu hodně. Kdyby se tvůrci nechali trochu poučit od Jacksona. Ale oni ne (i když třeba já jsem to hodně očekával). Tohle všechno se přece dalo zpracovat v daleko svižnějším stylu. Ale někdo se tu řídil podle hesla co se vleče neuteče. A nic neuteklo. Ani těm co si tenhle snímek nechali ujít... O tom že zde neukápne ani kapka krve už se napovídalo dost, a neomlouvá to ani známý argument "je to přece film pro děti". Neříkám, že se tu nenajdou silné scény, a že jsem se v průběhu jenom nudil. Pokud si ale myslím, že je na tom filmu něco špatně, určitě se mnou nesdílí názor ty spokojené davy diváků po celém světě. A tady se dostáváme k hlavnímu problému. Úspěch Narnie totiž vůbec není dobrým znamením pro budoucnost fantasy filmů. Je to znamení, že se vyplatí investovat do neškodné, na děti orientované fantasy produkce, a tím pádem (pokud někdo rychle nenatočí úspěšný fantasy krvák) to půjde s tímhle žánrem zase pěkně z kopce. A to už tu jednou bylo. Po úspěchu kvalitních filmů, jako Excalibur nebo Barbar Conan na začátku 80. let paradoxně nastal úpadek žánru, způsobený záplavou laciných napodobenin. Teď, po zázračném oživení způsobeným Jacksonovou trilogií, hrozí opětovné vyšumnění v podobě hezkých, nudných a skrz naskrz politicky korektních pohádek pro spokojené masy... Po tak velkém úspěchu první zfilmované knihy o Narnii, budou asi natáčet i ty další. Na ty už ale do kina nepůjdu. (17.01.2006)