Prvotní strach

,,ALE JÁ JSEM TO NEUDĚLAL. MUSÍTE MI VĚŘIT.“ ,, NEMUSÍM TI VĚŘIT. MĚ JE TO JEDNO. JSEM TVŮJ OBHÁJCE, COŽ ZNAMENÁ, ŽE JSEM TVÁ MATKA, OTEC, NEJLEPŠÍ PŘÍTEL I KNĚZ“ ....... /// Skautík s odznakem ,,řezbářský dovednosti“, kterej kdyby nebyl plachej, tak řve ,,JÁ JSEM NEVINNEJ!“ a právník s fazónou do večerních zpráv a na titulní stránky časopisů, kterej kdyby se nestyděl, tak řve ,,TO VŠICHNI MOJI KLIENTI!“. Soudní drama, který má všechno, co dobrej film z právního prostředí mít má. Včetně špičkovýho obžalovanýho (skvělej start kariéry E.Nortona) a super pointy! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu od Williama Diehla ,,Primární strach“ číst nebudu. 2.) Chci se odvolat na ,,Pátý dodatek“. 3.) Zjistím, jak nejjednodušeji vymítat Ďábla. 4.) Thx za titule ,,darnold“ a ,, BasarMilesTeg“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (22.08.2011)

Tématicky zdánlivě nezáživná, avšak ve finále solidně natočená jednohubka z typické devadesátková produkce. Tj. doby, kdy byl Richard Gere ještě nehorázný švihák a elegán a nehrál utrápené policajty a morálně rozervané muže s krizí středního věku na krku. Navíc snad poprvé se na scéně objevuje také Edward Norton, který svůj part zahrál fenomenálně, leč celý scénář, který stavěl především na jeho výkonu a roli, byl ve finále lehce předvídatelný. To ovšem nic nemění na tom, že za vidění film určitě stojí, kdo má rád právníky a soudy, zde je několik excelentních scén s touto tématikou. (17.10.2010)

Mě se tento film velice zamlouval co do obsahu i konečné scény s ústředním psychopatem, který hrál velice vysokou hru a vyhrál nad příliš úzkoprsým a panovačným právníkem, jež viděl ve svém klientovi jediné, další případ, který musí vyhrát a vyhrál, žel v tomto případě k neprospěchu společnosti!!! Jedná se o velice inteligentní zápletku, která spočívá v morálních zásadách advokátů, jejich ochotě říkat pravdu a jejich přístupu k spravedlnosti, měl by shlédnout každý začínající právník.....a zamyslet se! Mravní kodex by měl existovat nejen u lékařů!!!! (29.07.2007)

Ilúziu o nevyhnutnosti zastupovania obhajcom v prípade súdneho procesu vytvoril mocenský systém. Rovnaký systém, ktorého záujmy obhajujú advokáti vlastníkov a hráčov filmového priemyslu, prináša do kín filmy, utvrdzujúce divákov o potrebe presne takéhoto fungovania súdnictva. Vďaka nemu dobrý a dostatočne drahý advokát zvíťazí vždy. Stačí mať tie správne precedensy, špicľovské zázemie a výrečnosť! Prvotný strach prináša atraktívny príbeh, kde sa zmiešavajú otázky advokátskej cti, vzťahové problémy s otázkou duševne chorých páchateľov. Je postavený na šikovnom hereckom výkone obvineného v kontraste so sivo nezaujímavými (avšak potrebnými!) advokátmi, sudcami a prokurátormi. Prekvapivé vyústenie smeruje k interesantnej poučke: "Nikomu never! Ani sebe samému.". Systém predražených ohýbačov paragrafov, umožňujúci vždy iný výklad zdanlivo jednoznačného pravidla však ostáva nespochybnený. Dôkazom toho je vo filme vyvolaná debata právnikov o tom, že v priebehu procesu nie je možné meniť raz začatý smer obhajoby. Ani v prípade, ak je to žiadúce, pretože sa v priebehu procesu objavili nové dôkazy. Mašinéria pravidiel vedenia súdneho pojednávania nepustí - je možné robiť kadejaké iné lotroviny (ako sa aj v priebehu procesu ukáže), ale toto v žiadnom prípade nie! Rezultát: dejovo pozerateľná súdnička nespochybňujúca systém. (03.04.2014)

Jesti na Prvotním strachu je něco dokonalé a zaslouží pětihvězdičkové ocenění, je to určitě výkon Edwarda Nortona v roli muže obžalovaného z vraždy celebrity. Ve své prvotině ukázal obrovské možnosti svého talentu a kritika i filmoví diváci z něj byli paf. Určitě se poprávu zařadil mezi nejvýznamnější tváře své herecké generace. Nemám nejmenší problém ani s Richardem Gerem v hlavní mužské roli, který je sice o dvě třídy horší než Norton, ale pořád to stačí na lepší herecký průměr a především Gere tady byl typově přesně obsazený do pozice, kterou dokonale ovládá a má v zobrazování podobných sebejistých elegánů praxi. Co mi ale vadí, je scénář, takový ten typický hollywoodský konstrukt, který se snaží maximálně efektně diváka manipulovat a připraví mu "šokující" zvrat na samotný závěr. Tedy přesně to, co mnohé filmové fanoušky naopak potěší. Nejde mi o to, že pachatel zločinu počítá 20 tahů dopředu, to konec konců dělá každý špičkový šachista, jde mi spíš o to, že ten brilantní plán počítá s reakcí spousty zúčastněných, které se ve skutečnosti nedají odhadovat a kdyby se jejich reakce jen nepatrně odklonily od předpokladů, skončí pachatel velice rychle na elektrickém křesle. Nehledě na to, že podle mých zprostředkovaných znalostí takhle americká justice doopravdy nefunguje. Celkový dojem: 65 %. (16.06.2010)