Harold and Maude
Harold a Maude
Harold and Maude
Režie:
Hal AshbyScénář:
Colin HigginsKamera:
John A. AlonzoHrají:
Ruth Gordon, Bud Cort, Vivian Pickles, Cyril Cusack, Charles Tyner, Ellen Geer, Eric Christmas, G. Wood, Tom Skerritt, Hal Ashby, William Lucking, Ray K. Goman (více)Obsahy(1)
Život, láska a smrt v kultovním americkém filmu... Americký scenárista a režisér Colin Higgins (1941–1988) absolvoval filmovou fakultu Kalifornské univerzity (UCLA) scénářem, který nazval Harold a Maude. Dílo mladého autora zakoupila společnost Paramount, která ovšem nevyhověla Higginsově požadavku snímek také režírovat a angažovala přece jen o něco zkušenějšího Hala Ashbyho, jenž byl renomovaným střihačem (Oscar za V žáru noci) a měl už také za sebou první režijní zkušenost (Pan domácí, 1970). Křehký příběh zasmušilého mladíka Harolda (Bud Cort), který tráví většinu času na cizích pohřbech, a života plné osmdesátnice Maude (Ruth Gordonová) byl na hony vzdálen běžné hollywoodské představě o diváckém filmu, což se samozřejmě projevilo v jeho nedostatečném marketingu, když byl před Vánoci 1971 uveden do kin. Film divácky propadl a příliš vlídně se k němu nezachovala ani odborná kritika, která ho většinou nepochopila. Např. recenzent známého týdeníku Variety ho označil za nevkusnou komedii a svůj článek zahájil slovy: „Harold a Maude má v sobě rozvernost hořícího sirotčince.“ Žánrově těžko zařaditelný snímek, který osciluje mezi černou komedií, sociální satirou a milostným příběhem, si své diváky našel až s časovým odstupem díky jevištní dramatizaci (která se hrála i u nás) a uvedení v televizi. Režisér Hal Ashby (1929–1988), jehož počtem nepříliš rozsáhlé dílo (dvanáct filmů pro kina a jeden pro televizi) obsahuje takové klenoty jako Poslední eskorta (1973), Šampón (1975), Cesta ke slávě (1976), Návrat domů (1978) nebo Byl jsem při tom (1979), do titulních rolí obsadil Buda Corta (představitel titulního hrdiny z Altmanova Brewstera McClouda) a Ruth Gordonovou (laureátka Oscara za vedlejší roli sousedky v Polanského hororu Rosemary má děťátko), kteří podávají životní herecké výkony. Film, který vznikal pod zřetelným vlivem bouřlivých dobových událostí (vietnamská válka, masakr na univerzitě Kent State), v sobě obsahuje značný odpor vůči autoritám, zejména těm v uniformě (postavy strýčka–vojáka či policisty na motorce), a stejně jako např. Bezstarostná jízda je především příběhem o svobodě. Atmosféru snímku působivě dokreslují písně Cata Stevense. (Česká televize)
(více)Recenze (379)
Naprosté překvapení - byl jsem tímto filmem Hala Ashbyho naprosto pohlcen. Herecké představení Buda 'Harolda' Corta a Ruth 'Maude' Gordon nabízí tak nevšední podívanou, že si ani nedokáži představit, jak na něj museli reagovat kritici a obecenstvo v roce 1971. Bravo! ()
To snáď ani nie je film, ale pokus o prekonanie nejakého ďalšieho tabu, či o zápis do Guinessovej knihy rekordov. Nie som vhodnou cieľovou skupinou pre tento film a necítim potrebu vidieť ho opätovne. Napriek tomu uznávam, že to bolo dobre napísané a ešte lepšie zahrané. ()
Kouzelně zábavný film o smutných věcech a báječných možnostech života. Zábavný, místy s téměř montyphonskou aurou absurdity, přesto současně dojemný, excentrický přesto místy až melancholický, ovšem bez onoho typicky podlézavého hollywoodského patosu. Maud je neuvěřitelná ranařka, její životní elán by dokázal energií zásobovat krajské město střední velikosti a nedivím se, že Harold, žijící ve světě plném studených čumáků a magorů, z ní byl u vytržení. To vše s plnou výbavou bizarních vedlejších postav, skvělých dialogů a zábavných momentů. Ať už jsou to skvělé scény s policistou a silniční kontrolou nebo matčiny pokusy seznámit Harolda za účelem sňatku s panoptikem svobodných dívek. ()
ako hovoria ceski susedia, krásná podívaná ()
Výborná černá komedie s velmi neobvyklým ústředním párem, skvělými písničkami a navzdory vší té mobiditě laskavým humorem a pozitivním poselstvím. Svého druhu unikát! ()
Hoch, na kterého se vydržím okouzleně dívat celý film. Jeho matka je taky skvělá, ale nemá si s ní co říct. První autoritu proto potkává Harold v Maude. A tak se mezi nimi odehrává pěkný vztah, kterému fandím, těší mě. Bohužel vše jednou končí, vždy jeden odchází a druhý musí žít dál. ()
Tento film patří k těm, které ve své době narušily jedno z mnoha společenských tabu ve víru partnerských vztahů, což bude zřejmě tím hlavním důvodem, proč je zpětně tolik oslavován. Nenudil jsem se, čas mi u Harolda a Maude celkem slušně utekl, ale o nadšení zdaleka taky mluvit nemohu. Líbí se mi ústřední myšlenka smyslu života i oslavy jakéhosi štěstí a lásky bez bariér, ale ze samotného provedení jsem zůstal poněkud rozpačitý. Chvílemi se film díky kameře tváří jako realismus, snaží se hrát na tematicky důležité drama a daří se mu vytvářet pěkná atmosféra i díky hudbě. Vedle toho sklouzává nejednou do absurdní černohumorné stylizace (což by mi nevadilo, spočátku mě Haroldovy experimenty s inscenovanými sebevraždami bavily), občas mu nejsou cizí ani různé úchylné momenty (což mi nesedlo, viz. třeba milostnou scénu s probodáváním se nožem, ač dokážu se částečně přes to přenést). Zároveň však tvůrci dokážou mezi tím vygradovat vztah mezi čerstvě dospělým klukem a vitální babičkou do fraškovitých situací, které jakoby vypadly spíše z nějaké Troškovy crazy komedie. Sorry, ale scéna s 80-tiletou bábou v akci na ukradené policejní motorce už byl i pro mě děsný bizár... Velké splynutí dvou vzájemně zcela odlišných duší má tady leccos do sebe, byť na můj vkus jde o až příliš extrémní a těžce uvěřitelný vztah, ale humor kolem něj mi tady ne vždy zcela seděl a výsledek mi připadá mimo herecké výkony trochu průměrný a nevyrovnaný. [60%] ()
Nemám důvod se nepřiznat: nepochopil jsem myšlenku. Přehlédnu-li gerontofilní lásku a vyargumentuji jí takzvanými a samozvanými hodnotami a speciálním návodem, jak se ten život má teda žít, tak stejně se nedostávám k jádru filmu s jasným pochopením. ()
Trefa. Po delší době naskočil správný pocit od první vteřiny. Samotná postava Maude vystihuje film lépe než cokoliv vyřčeného. Bez ohledu na své stáří - čerstvé a originální, až k ukroucení hlavy. ()
Trošku trhlá, vitálna osemdesiatnička, ktorá má za sebou ťažké veci, a ktorá aj napriek tomu je plná života. Smutný dvadsiatnik, ktorý len potrebuje trochu pozornosti, predovšetkým od svojej matky. Dvojka, ktorá si pomohla na svojej ceste životom. Maude Haroldovi možno o kúsok viac. Ten čas, ktorý s nimi strávite vás bude baviť. Veľmi pekný film, s výbornou muzikou a posolstvom. ()
Nezapomenutelný film se skvělou hudbou a nezapomenutelnými hlavními postavami. Na Haroldovi fingované sebevraždy a na půjčování cizích aut babičkou Maude nikdy nezapomenu. ()
Právem kult. Tak skvěle zahraný film se jen tak nevidí. Harold a jeho fingované sebevraždy mě dostali opravdu téměř do kolen. Nenapadný světový snímek. Děkuju projektu 100, že jsem měl možnost ho vidět na plátně. Tohle je zlatý fond světové kinematografie. [ Projekt 100 r. 2010 ] ()
42nd KVIFF 2007 - NEW HOLLYWOOD - Nový Hollywood ()
Neobvyklá a chvílemi poměrně odvážná romance o mladíkovi, který se baví inscenováním vlastních sebevražd a chozením na pohřby a jedné bohémské babče, kteří k sobě i přes značný věkový rozdíl najdou zálíbění, které později přeroste v lásku. Vynikající herecké duo, skvělý výběr písní a několik opravdu vtipných scén určitě potěší všechny, kteří jsou přejedeni nudnými a kýčovitými romancemi. ()
Viděno 2 x. Podruhé jsem film Harold a Maude zhlédla v rámci přehlídky Projekt 100 2010. I tentokrát to pro mě byla velmi osvěžující podívaná. Přesto po objektivní úvaze nakonec srážím původní hodnocení o jeden stupínek níž. Lehce jsem se sklouzla po povrchu na druhý pokus, přiznávám. Na oba hlavní hrdiny jsem nazírala z nadhledu a udržovala si od nich dostatečný odstup. Poprvé tomu tak nebylo. Vzpomínám si, že před lety mě okouzlila především postava podivínského samorosta Harolda, dvacetiletého mladíka, který ze všeho nejraději navštěvuje cizí pohřby a natruc před svou matkou předstírá sebevraždy. Přitahován smrtí. Mrtvý živý. Omezován v životě nesmyslnými pravidly, předsudky, tradicemi a konvencemi, zakonzervován ve svém malém ponurém světě, uzavřen do sebe. Harold sám ví, že ve skutečnosti nežije. Vše se změní ve chvíli, kdy ho osud svede dohromady s extrovertní a živelnou Maude, dámou, která i přes pokročilý věk inklinuje ke všemu živému, barevnému a hlavně zakázanému. Kouzelná milostná tragikomedie s dobře pasujícím hudebním doprovodem, v němž vyčnívají především písně anglického písničkáře Cata Stevense. ()
Aj keby nič iné v tomto filme nestálo za reč (čo vonkoncom neplatí), tak fingované Haroldove samovraždy a mrzačenia si zapamätám asi navždy, genialita!:) Zdanlivo nenápadný film, s fantastickým čiernym humorom a iróniou, miernou (a zároveň poriadnou) dekadenciou a obrovským srdcom, myšlienkou...Môžem namietať, že postava Maude mi spočiatku bola tak trochu proti srsti, (určite nie svojou životnou filozofiou, skôr počiatočným prehrávaním Ruth Gordon) ale ten skvelý pocit pri pozeraní filmu pretromfol všetko...a Bud Cort ako Harold je fenomenálny, to bez debaty!!! ()
Moc hřejivé. ()
V tomhle filmu je jeden záběr, který považuju za nejlepší co jsem kdy viděl. ()
Skvěle natočený film. Zároveň hodně podivný. Ale, aniž bych si mohl pomoct, podivný tak divně, že mě vlastně celou dobu trochu nudil a najít si cestu k postavám se stalo nesplnitelným úkolem. 5/10 ()
Související novinky
Ben Affleck zpátky u režie
Herec, režisér a oscarový scenárista Ben Affleck (Město, Argo) se po čtyřech letech vrátí za kameru. Napíše a natočí snímek The Big Goodbye, jenž bude vyprávět o pozadí vzniku snímku Čínská čtvrť… (více)
Je tak snadné hodnotit 5 hvězdičkami známý, ujetý film, až jsem nad tím váhala. Úcta před filmovu klasikou je svazující. Počet bodů, které poslali ostatní uživatelé, minimálně nechtěně ovlivňuje úsudek. ____ Přesto plný počet bodů i sama za sebe a z hlubokého přesvědčení dávám. ____Už jenom za jiskřivý vodopád vizuálních gagů. ___Namátkou: pohřební průvod potkávající průvod sexy mažeretek - co už názornější bychom chtěli mít k Maudinu názoru, že všechno roste, vzkvétá, uvadá a hyne, aby to dalo podhoubí tomu příštímu, zase vzkvétajícímu v nekonečném koloběhu?. Opakující se přirovnání k rostlinám, které nepředou ani nesází a přesto mají roucho, které ani král Šalamoun nikdy mít nebude. Zmínka o svatbě a náslený ostrý střih do kostela s dlouhým švenkem zhůry s malebnou chrámovu hudbou, kdy se až po chvíli dozvídáme, že nejde o svatbu, ale o další pohřeb. Bublifuk zastupující cigaretu, která je v dané situaci tradičnější berlička, ale tady do detailů vystihuje Haroldovu hravou proměnu. Maudino zařvání Tarzana, které uvolňuje divokost. _____ A filmové mazlíkování pokračuje. Harold je zrpvu svým make-upem podobný mrtvole právě vykopané z hrobu, ale jak ho Maud začne učit, že se nesmí bát žít, tak postupně nabírá barvu. ____Bud Cort s tváří udivené porcelánové panenky a přitom s hlubokým mužným hlasem, je pro svoji roli ideální. Možná bych mu vytkla, že neumí plakat zjevně, ale jeho tichý pláč, jen se slzou ná krajíčku, je srdcervoucí. Pořád ještě dítě, ale už trochu i muž. Ruth Gordon s někdy až diblíkovským chováním, je podle mě ve scéně, kdy s odhaleným ramenem vykoukne zpoza bloku ledu, vážně sexy. Málo kdy se vidí, tak přesné obsazení. KOUSEK DĚJE. Škoda, že Paramount byl tak úzkoprsý a nedovolil názornější zobrazení jejich fyzické lásky. Scény z traileru - ve filmu nepoužité - ukazují jeden z nejroztomilejších filmových polibků, jaké jsem kdy viděla.____Tohle je snímek, který jen tak zlehka vzpomíná na revoltu 60tých let - učí se od ní, ale jde dál. Zatímco ta byla skupinová a bouřila se proti establishmentu, tohle je invidviduální revolta. O to těžší, že je to jenom cesta pro jednotlivce, která se nemůže zaštítit nijakou skupinou příznivců. Harold si musí svůj boj o svobodu vyvzdorovat sám a navíc bez potlesku. Jen Maud mu ukazuje cestu jako Orfeus svojí Euridíce z podsvětí. Takovému boji nikdy nevěnují noviny ani řádek, přesto je to jedna z nejdůležitějších bitev, jaké člověk může podstoupit. ____Takový film by dneska už těžko natočili. Nemyslím tématem vztahu tak tabuizovaného, že i v současné době stále platí. Dvacetiletý kluk a osmdesátiletá žena? To přece i dnes překročuje všechna pravidla. ___ Ale tak podstatné to není, aspoň pro tenhle film. Je to především snímek o svobodě a o osvobození. O přežívání a žití. O tom, jak se svými životy nakládáme a o tom, jakými pravidly se sami svazujeme, abychom nemuseli svobodně žít, protože to je to nejděsivější. ____ Svoboda a přijmutí následků, které z toho plynou, ta nekonečná možnost volby, která v nás budí hrůzu. Ale v tomhle snímku se bezbřehá volnost zobrazuje jako lék na zoufalství, ubohost a malichernost. ____ Otevřená výpověď o vzpouře, ale také o konstruktivní cestě z ní, platí do dnes. Skvěle a díky! /28. 10. 12./ () (méně) (více)