Pýcha a předsudek

Zase jednou po dlouhé době dávám naprosto bez zábran poctivých 5*, protože tenhle styl, příběh, tahle doba a vůbec všechno mi neuvěřitelně sedí a baví mě. Od Jane Austen jsem nic nečetla, ale jak píše Kass, její svět se mi moc líbí, zvlášť když je převedený na plátno tak umně, jako se to právě povedlo Joe Wright. Povedený casting je základem (skvělá Elizabeth, výborně zvolený pan Darcy, ...), ale není tím jediným - vyzdvihla bych především hudbu Daria Marianelliho (o něm myslím ještě uslyšíme), kameru a kostýmy. (24.11.2006)

Čekal bych, že se ukoušu nudou (z ryze dívčího romantického filmu ze staré Anglie - c´mon!), ale opak je pravdou. Od půlky filmu jsem visel na rtech většině herců a byl i docela zvědavý, jak to celé nakonec dopadne. Velice milé pak je, že Wrightovo dílo funguje i po (všech) ostatních stránkách: zpracování - to hlavně -, kamera, HUDBA, herci... Úžasný výlet do 18. století jednoho známého evropského ostrůvku se vydařil a těžko si lze představit, jak lépe se to dalo provést - nedalo, a přitom pokazit je vždy co. P.S. Vážně se těším na zabijáckou Ronan. (01.05.2011)

Dost podobny Rozumu a citu, coz bude tim, ze Austenova pravdepodobne neumela napsat nic jinyho, nez jak banda zenskejch hleda napadniky. Takze pribeh je jedina zasadnejsi vec, co filmu podrazi nohy, misty to je totiz proste smesny, vetsinou pekelne predvidatelny a obcas sem proste jen kroutil hlavou, proc se postavy chovaj tak, jak se chovaj. Ale jinak to je moc dobre natoceny, prijemna dobova hudba a naprosto perfektni kostymy a kulisy. Z hercu zaujme nejvic s roztomilym xichtikem a slusne hrajici Keira. S chlapskou sestavou to uz je horsi, pan vrchni klatic v podani MayFadyena je totiz zoufale nezajimavej. Takze celkove solidni obsazeni a rezie, skvele natoceny a smesnej dej, ale jo, ty 4* dam. (06.02.2010)

Rád bych šel výš, ale u romance, která mi nerozbušila srdce prostě nemůžu. Pěkná atmosféra a malebná kamera tak akorát na míru, ale Keira mi úplně neseděla, některé holky včetně Imeldy přehrávaly a ty vizuální manýry s dvouminutovými jízdami mi nějak nešly do kupy s literárně rozkecanými dialogy. Asi jsem moc konzervativní a příliš přízemní, když vidím v zamilované slečně na útesu kýčařinu, ale... s tím člověk nic moc nenadělá. :-) (12.02.2006)

Nejen z vlastní zkušenosti dobře vím, že stejně jako v životě i v lásce není radno dát na první dojem, neboť z počáteční antipatie se může nakonec vyklubat hluboký cit. To je Pride & Prejudice. Ač nejsem příliš pyšný na tento svůj předsudek, považuji žánr domestic novel (čili „román rodinného života") za jeden z nekrutějších nástrojů španělské inkvizice. Květnatá mluva, zvířecí námluvy tancem a panovačné matky kuplířky - to vše umocněné líbivě karamelovým stylem Wrighta, který mi už od Pokání nesedí. Holt, asi do toho dávám víc rozumu než citu.. „It is a truth universally acknowledged, that a single man in possession of a good fortune, must be in want of a wife..“ Zvláštní to časy - za tu dobu, než při "rozhovoru o samotě" vyjádřil dotyčný své city k milované, mají nyní partneři už i po rozvodu. Princip je stejný, jen čas se zdá běží o něco rychleji.. (29.09.2009)