Obsluhoval jsem anglického krále

Chápu, že kniha, potažmo film chtěl nějakým způsobem „nastavovat zrcadlo“, když už použiji oblíbené hlášky z jiného Menzelova díla, složitým českým dějinám. Ale ono všechno působí tak odtažitě, že mě mnohdy napadlo, ve kteréže krajině tohle vlastně vzniklo. Pominu diskutabilní pohled na nakládání se sudetskými Němci, neboť mi – na rozdíl od pana režiséra – přijde zavádějící prezentovat černobíle jednoznačné stanovisko, a pár jedovatých slin raději vyplýtvám na herecké obsazení. Ať byl původní herecký výkon Ivana Barneva jakýkoliv, český dabing jej zprznil nehorázně. Z pusy, otvírané jako kdyby si nechtěl spálit patro horkým bramborem, vydává zcela neodpovídající slova a svou polohou neškodného blbečka se zcela míjí s vážně „naladěným“ Oldřichem Kaiserem, jenž by snad měl připomínat Dítěteho starší verzi. Ani trochu. Dojmu cizosti napomáhá rovněž množství německých a do češtiny netitulkovaných vět, jimž bych tak jako tak dal přednost před lámanou poněmčenou češtinou Julie Jentsch. Kvůli titulnímu hereckému páru a kvůli režii, která není chladná pouze při „slintání“ nad pěknými děvčaty a stoly prohýbajícími se pod nánosy jídla, mi bylo lhostejné, kam příběh směřuje a co se nám lopotně snaží sdělit. Jiným iritujícím faktorem Krále jsou špatné a přesto nadužívané digitální triky. Působí velmi rušivě. Stejně tak nesmyslný „retro“ prolog, připomínající němé grotesky a přitom obsahující mnohem méně prvků němé grotesky než následující minuty, kde již vůbec nejsou žádoucí. Spílat tvůrcům za reklamu na pivo (jakkoliv oblíbeného to moku Hrabala), táhnoucí se jako nit celým filmem, už nemám sílu. Zdlouhavý, nezajímavý, povrchní, ukrutně nedramatický, od podstatných motivů osekaný; takový je (asi na delší dobu poslední) zfilmovaný Hrabal. 30% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, kiddo, Nathalie, Radek99, Cervenak, Bluntman, Davson, liborek_, Aiax, numi (18.10.2008)

Kdo jiný se mohl ujmout adaptace slavného románu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále než Jiří Menzel. Film nás provází životní cestou pikolíka, který se snaží o uznání ve svém oboru, bohatství a milující ženu. Za války se ožení s Němkou a po válce není v době politických zvratů (únor 1948) uznán ani jako Němec, ani jako milionář a tak je mu hotel a všechny jeho peníze zabaveny a je odsouzen na 15 let. Bulharský herec Ivan Barnev zvládl svou roli dobře a Oldřich Kaiser, který představuje stejného hrdinu po letech a vypráví nám svůj příběh, dostal po dlouhé době slušnou roli, kterou zvádl výborně. Jiří Menzel mě nezklamal ani scénářem ani režií, ale na pět hvězdiček to není. Na druhou stranu nechápu hodnocení některých uživatelů, kteří dají hvězdičku nebo dokonce odpad, ale samozřejmě, že je to jejich názor. (28.11.2007)

Dvanáctiletý režisérský půst. Třiadvacetiletá odluka od posledního vlastního zfilmovaného Hrabalovského díla. Desetileté tahanice a extempore s proutkem na MFF v Karlových Varech. Říkal jsem si, stálo Jiřímu Menzelovi tohle všechno opravdu za to? Mohu říci, že stálo. Knižní předlohu jsem četl a proto jsem se obával toho, co nakonec vznikne. Naštěstí jsem se obával marně. Ač pan režisér záměrně vynechal některé scény (celou postavu Dítětova debilního syna a zejména jeho téměř kultovní zatloukání hřebíků), konečný výsledek je nejlepší možný. Z filmu snad z každé scény čiší Hrabal a Menzel (téměř) jako za starých časů. Ač v pokročilém věku, přesto dokáže převálcovat devadesát procent toho, co se dnes u nás natáčí. Obsazení Bulharského herce Ivana Barneva se mi zdálo zprvu zbytečné (copak u nás není nikdo, kdo by ho mohl zahrát?), ale nakonec, proč ne?! Oldřich Kaiser mi do své role seděl, i když jsem si na kontrast představitelů mladého a starého Dítěte musel chvíli zvykat (Oldřich Kaiser měl vždycky do árijce daleko, ale kdo jej nezná, tomu to v případě šedovlasého Kaisera nepřijde nijak podivné). Marián Labuda, Martin Huba či Josef Abrhám jsou přesně typově přesní svým literárním postavám. "Obsluhoval jsem anglického krále" se své knižní podobě samozřejmě nevyrovná. Jiří Menzel dokázal, že je pořád výtečný filmař, i když jeho zatím poslední dílo nedosahuje kvalit svým mnohým dílům. Ale v každém případě se jedná o vynikající adaptaci vynikající knihy, jeden z našich nejlepších polistopadových filmů a nejlepší tuzemský film minimálně za posledních pět let. 90%. (19.10.2008)

Těšil jsem se na tento snímek, nezapírám... Avšak po jeho zhlédnutí se dostavily rozporuplné pocity. Rozhodně to není špatný film a jsou mi cizí všechna ta ostentativní odpadová hodnocení, jež zavání zaujatostí a nepřípadným mudrováním. Ovšem není to ani film vynikající. Začněme od začátku: Kniha je kniha a film je film, proč se někdo mermomocí snaží tahle dvě média směšovat a porovnávat? Menzel sám v titulcích naznačoval cosi o motivech... Proto bych mu ani nevyčítal volbu I.Barneva do hlavní role. Moje představa o Dítětovi je sice jiná, ale je na režisérovi, jak nám jej vykreslí - Barnev mi proto tak moc nevadil, narozdíl od zpackaného dabingu. Co mi na filmu vadilo nejvíc, byla slabá návaznost jednotlivých epizod, celková roztříštěnost, pramenící ze scénáře, který Menzel neukočíroval. Vadila mi i přehnanost "sexuálních" scén, které by se daly podat na můj vkus mnohem vhodněji. Menzel nezapře svůj styl, z filmu je patrné to jeho obrušování drsného a syrového Hrabalova příběhu, ale to mu nemůžeme mít za zlé - je to jeho způsob vyprávění. Film má několik silných momentů, ale celkově jsem čekal víc. Pravda, větší zážitek to bude asi pro člověka neznalého předlohy, ale i tak jde o slušný snímek - 3 a 1/2 * P.S.: Když už bych se měl fakt pouštět na tenký led srovnávání, tak mnohem víc se mi líbila Krobotova a Oslzlého adaptace, kterou hráli v Národním v Praze s Martinem Preissem, Ondřejem Pavelkou a Josefem Somrem v hl. roli J. Dítěte, ale tenhle kus si odsouzení nezaslouží. (12.02.2007)