...a bude hůř

K máničkám jsem se musela prokousávat docela těžce. Jak jde o květinové děti, chlast, drogy a nevázaný sex, je vcelku jedno, jestli to natočil Forman nebo Nikolaev. Tohle bylo na třetí pokus a se zapřením. A kupodivu s úspěchem! Ve snímku ...a bude hůř je nadupaná atmosféra, je tam cítit pot a špína, zahulené hospody, ale i vztek a beznaděj, prostě zahrnuje všechno, co obnáší život hipíků. Pobavily i šlágry, Když makovičky zrály nebo Kde bufík tvůj. Myslím si, že se dá na film podívat, i když hnutí nefandíte ale chcete si udělat nějakou představu. (19.02.2015)

Jedno z obrovských překvapení novodobého českého filmu... a to musím přiznat, že hnutí hippies mne neoslovuje a k hlavním postavám jsem měl během sledování filmu rovněž rozporuplný a proměnlivý vztah, obsahující postupně jak odpor, ironický nadhled, tak lítost či porozumění. Vůbec to tvůrcům filmu ani sobě v roli diváka nevyčítám, naopak je dle mého názoru pouze dobré, že film úplně neadoruje ani hippiesáky, ani bezpečnostný aparát u moci, pouze nabízí řadu pozoruhodných situací odehrávajících se za onoho času. Se zaujetím jsem se zaposlouchal i do undergroundové muziky. Především ale chválím nápad tvůrců zobrazit tohle téma rovněž undergroundovým pojetím. Ten film opravdu vypadá jakoby ho natáčel zručný amatér na černobílý materiál v autentické době 80. let a tenhle styl mu značně přidává na síle a výpovědní hodnotě. Forma a obsah tady do sebe funkčně zapadají, vzájemně se doplňují a vytvářejí fascinující zážitek z řad undergroundových snímků. Dokonce mi nevadilo ani nadměrné využívání vulgarismů. Nevyjádřuju se k hippies, neřeším, zda nebyl jejich život (navzdory tvrdému režimu na pozadí) oproti jiným obětem spíše jen svéráznou selankou, ani zda je možné označit jejich počinání přímo za protest. Pouze smekám před filmem! 90% (26.11.2019)

česká produkcia posledných rokov mi začala liezť na nervy - hovorím to otvorene! Ešte šťastie, že tu z času načas (aspoň raz za rok) prídu lastovičkya svetlé výnimky ako Rok ďábla, Šílení a ...a bude hůř (aj keď hovoriť o "svetlej" výnimke v prípade tohto ťažko neveselého filmu). Ak sa česi preslávili "trpkými" komédiami a tragikomédiami či sladkobôľnými a horkosladkými filmami a za typické príklady sa pokladajú Pelíšky, Samotáři alebo Štěstí (ughfuj!), tak sa POZRITE na tento geniálny neveľký (formálne) no pritom obrovský film! Je to síce riadna dekadencia, ale je to výpoveď! a celkom zásadná, myslím . . . mne sa to nesmierne páčilo. musím si prečítať knihu (od Pelca som čítal len comixového Basketa Floru :), na tomto si určite zgustnem) a tá výtvarnosť počínajúc niekde pri plagáte (ktorý som na Febiofeste 2007 odniekiaľ strhol a daroval kamarátke a tohto roku - Febio 2008 - to urobím znova, aby som mal aj svoj vlastný) a končiac pri kamere, "čiernobielom" štylizovaní a všetkých tých "špinavých" a zadymených kompozíciách sa mi nesmierne pozdávala (01.04.2008)

Ano, milé děti, tak takhle nějak to bylo...Každý kdo měl dlouhé vlasy, byl automaticky hašišák, čili nekalý živel, jemuž bylo třeba zkontrolovat občanku a trochu ho zprudit, zda řádně pracuje a nenarušuje správný chod národního hospodářství, potažmo nebrzdí budování socialistické vlasti. Ubohým máničkám pak nezbývalo, než svůj žal utápět v nekončících hospodských pařbách, prokládaných nevázaným sexem, mnohdy i hromadným... Slabší povahy, které permanentní buzeraci nevydržely, pak opouštěly milovanou vlast a stávaly se emigranty, kteří v kapitalistické cizině mnohdy živořili úplně stejně jako doma, jelikož se ukázalo, že všude je chleba o dvou kůrkách. Ale to už je, milé děti, zase jiná pohádka... (15.01.2011)

Četl jsem knihu a proto si dovoluji napsat, že je o mnoho lepší, než její filmové ztvárnění. Autoři filmu se příliš vyhýbají věcem, ve kterých si Pelc libuje a tvoří podstatu knihy. Ani černobílé ztvárnění film kýženě nepřiblížilo ztvárnění doby a jejímu duchu, také mi vadila přílišná dokumentárnost filmu a amatérské výkony hlavních postav. Ale jinak chvályhodný počin. (18.02.2012)