Hraběnky

I po letech, když to znovu vidím v televizi, na to po očku kouknu a když je čas, tak ten díl aj dokoukám. Herecký obsazení je super, všichni jsou to neskuteční sympaťáci. Jen děj je zbytečně roztahanej do mnoha dílů. Zkrátit stopáž minimálně o třetinu, by seriálu rozhodně neuškodilo. Ovšem největším pokladem Hraběnek je jejich ústřední melodie, která je úžasná a podle mě neoposlouchatelná, z hlavy se jen těžko dostávající. Na tu bídu, co dneska všechny české televize točí, je tohle luxusní pokoukáníčko. 65% (14.08.2012)

Hodnocení po druhém dílu: že Krajčo hraje křečovitě, je opravdu nepřesný pojem, protože mi přijde, že se vůbec nesnaží. Je sice fakt, že taková postava se hraje blbě (text minimálně a zatím nemá příběh), ale nenene Krajča ne. Pokud jde o pana Abrháma, na svém tvrzení trvám, doplňuji pouze o to, že pan Abrhám mi opravdu nesedí do postavy "špinavého" sedláka, kterého navíc hraje úplně stejně jako prince Chocholouše, či primáře Blažeje. Pokud jde o samotný děj, je to trochu lepší, než v díle prvním, ale nijak mě to neuneslo. Potěšila mě Andrea Esnerová, ale to je asi tak všechno. Nelíbí se mi kamera, takový rádoby občas dokument, na mě až příliš západů/východů slunce. Ani jeden z dílů neměl pořádné zakončení. Takové přetržení "uprostřed věty". Prostě a jednoduše: ČT si ukousla velké sousto a vznikla z toho nemastná neslaná kaše. Ráda na ni zapomenu. (04.09.2007)

Na tento seriál jsem byla velmi zvědavá. Všude jsem četla, jak to má být něco netradičního, speciálního, odlišného. V dokumentu o natáčení Hraběnek většina tvůrců deklaruje, že hlavní pro ně byla snaha o autenticitu. Ano, autenticita se tomuto seriálu upřít nedá. Už jen pro to, že působí, jako by byl natočen ruční kamerou. A to je dle mého názoru to, na čem seriál padá. Kamera se snaží o všelijaké efekty (viz. bouřka) a sklouzává tak k rychlým přechodům, mnoha střihům...a to bohužel působí velmi amatérsky. Další věcí, která se mi na seriálu nelíbí, je jeho obrovská rozvláčnost, až roztahanost. Scéna, když Krajčo jde po schodech na obecní úřad, trvá nekonečně dlouho, je proložena několika střihy...ale proč?! nevadí mi rozvláčné filmy, pokud se v nich něco děje, pokud má pomalost a rozvláčnost nějaký účel. V Hraběnkách jsem doposud žádný účel neobjevila. První díl seriálu by měl diváky nalákat, strhnout, nabudit na další díly...tady se bohužel tak nestalo. Už jen pro to, že se v té jedné hodině opravdu skoro nic nestalo. Samozřejmě se na seriálu dají najít i pozitiva - herecké výkony, dialogy, které ve většině případů znějí zcela přirozeně... Ale v konečném výsledku 3*. A mrzí mě to, protože jsem se na Hraběnky opravdu dost těšila. Kdy v čr vznikne nějaký opravdu dobrý seriál? (04.09.2007)

Stal se zázrak a češi zvládli natočit seriál na světové úrovni. Hraběnky jsou dějem občas až absurdně vyhrocené (předsavte si Josefa Abrháma, jak jde s dvojbrokovnicí vyhnat z cizí chalupy tři namakané Ukrajince), ale díky režisérově práci se stylem a hereckými výkony jsou vždycky stoprocentně uvěřitelné (kdybyste viděli, jak odhodlaně se pan Abrhám tváří, utekli byste taky). Scénář hojně využívá šablonovité situace, které jsou dobře povědomé ze zahraničních seriálů, ovšem v našich končinách jde o inovaci a právě díky režisérovi působí svěže a, jak už jsem psal, uvěřitelně. Kolikrát se i divím, že některé provařené fráze ("Chtěla bych jít k tobě, ale nemůžu, bojím se, že někomu ublížím") opravdu můžou fungovat a vzbuzovat opravdové emoce bez patosu, navíc v českém jazyce. Pan režisér Brabec je génius! (11.09.2007)

Tak teď si dovolím napsat komentář k něčemu, co jsem ještě ani pořádně neviděl. Celý seriál jsem si nahrál a vypálil na DVD, včetně pořadu o tom, jak se seriál točil i včetně „Ohlédnutí za seriálem Hraběnky“. X-krát jsem si předsevzal, že se na seriál pěkně podívám; hezky v klidu, bez obtěžujících reklam a všelijakých upoutávek na všechno možné i nemožné. Ale zatím se tak nestalo. Přitom filmy, na kterých se podílel Ivo Pelant přímo vyhledávám. Jenže na celém seriálu mi nesmírně vadí jedna věc. Je to tolik vyzdvihovaná a zdůrazňovaná netradiční práce kamery. Nechci práci kameramana Petra Koblovského nijak znevažovat, ale jeho, jak on říká „autentický způsob natáčení“ mi ani trochu nevyhovuje. Jakmile se začnu na seriál dívat, mám neodbytný pocit, že se dívám na něco, co natáčel můj syn, když mu bylo asi 8 let a držel poprvé v ruce kameru. Ano, autentický způsob natočení seriálu mě nutí, jaksi podvědomě sledovat namísto děje jen obrázky a čekat, kdy se konečně zase jednou objeví záběr, který by byl normální. Tedy takový, na kterém se nekácí linie, záběry nejsou brány zešikma ... Sledování obrázků, které se kinklají ze strany na stranu, mě velmi unavuje a odvádí pozornost od vlastního děje. Také mi vadí vulgarizmy, kterými se v seriálu nijak nešetří. Opravdu se tak sprostě v Česku nyní mluví? (18.07.2008)