Česká soda

Ty dialogy s vrcholnými představiteli české politiky a kultury jsou nezapomenutelné. Rozhovory s Klausem o seznamu homosexuálů (a o tom, že Klaus tenhle žánr respektuje), s Gottem o tom, jak se dnes asi cítí (asi jako Ronald Reagan), s Ebenem o tom, že je třeba zavolat Iljovi Hurníkovi, s Grebeníčkem a Dostálem o tom, co o Dostálovi víme (nic) jsou v podstatě geniální a dá se na ně dívat stále dokola. Je obrovská škoda, že u nás dnes chybí taková černohumorná a nekompromisní zábava, která se nebojí dělat si srandu na účet kohokoliv. (20.09.2010)

Z České sody som mal možnosť vidieť iba časť, ale ako som sa dočítal v komentároch, za prvou sériou mi nemusí byť ľúto. Je úplne prirodzené, že nakrúcať scénky s tak nekompromisným a provokatívnym humorom je možné iba v prechodnej politickej atmosfére, ktorá skončí keď "Vstanou noví cenzoři." Českú sodu mi pripomenul program Johna Olivera Co týden dal a vzal, ktorý ho nakrúca pod ochranným plášťom HBO, takže si "dovoľuje" viac, než je ochotný ktorýkoľvek politik pripustiť. Česká soda je dnes archívnou záležitosťou, mladší diváci sa v niektorých spojitostiach nebudú orientovať. V každom prípade som ani pri pozornom sledovaní neobjavil nič, čo by ju povyšovalo na kultovú záležitosť. Časť vtipov objektívne prekročila hranice vkusu, ale to nie je u členov divadla Sklep nič neobvyklé. (01.01.2016)

Nápady a hlody zde realizované nemají v našich končinách a možná ani ve střední Evropě obdoby. Něco tak vtipného a světoborného už tady nikdy nikdo nenatočí, to si můžeme být jisti. Česká soda byla plná geniálních videomontáží, skvělých parodií, úžasné satiry a nezměrného potenciálu VŠECH skečů a parodovaných pořadů. Lidé za ČS stojící si nebrali servítky, nic je nezajímalo a všechno si dovolili. Tleskám. (22.12.2008)

Tomu se říká humor! Vynikající, propracované - prostě Česká soda. Chápu, že samozřejmě některé mravokárce tenhle pořad nebere (jako třeba PaRi - je to stará škola, přečtěte si jeho komentář). Co je ale nesporné je fakt, že autoři tohoto projektu byli opravdoví hračičkové, což je ve filmařské a televizní práci asi jedna z nejdůležitějších vlastností. (10.01.2009)

Chvílemi to byla opravdová soda, ze které se mi málem protrhla bránice, občas zase nepříliš vtipné nebo mnou nepochopené (několik osobností tehdejší doby pro mě bylo neznámých, ale třeba u "vysavače" jsem se mínil smíchy potrhat, zatímco někdo neznalý osobnosti Josefa Luxe asi dumal, co tím chtěl básník říci). Seriál jednoznačně táhne Čtvrtníček (z počátku z terénu, později u zpráv), Alles Gute, reklamy a pak i někdy dobře sestříhané reportáže nebo vlastní vtipy. Věřím, že kdybych seriál sledoval v době vzniku a znal všechny souvislosti/politiky, udělil bych bez většího přemýšlení plný počet (i za odvahu přijít s něčím takovým), z dnešního pohledu to vidím na solidní 4*. "Od romské problematiky přejděme k problematice dětské. V mateřské školce ve Frenštátu napadla skupina tříletých dětí učitelku. Zbila ji a pak šla spát. Motivem byly zabavené hračky. Mluvčí policie nám k celé události sdělil: Je zarážející, že děcka dokázala po činu klidně usnout, až na jedno, které se pokusilo učitelku přikrýt dekou. Škoda jen, že se učitelka udusila." (29.02.2012)