Chlapec v pruhovaném pyžamu

Prečítal som si knihu. Zistil som, že film v jej prepise príliš dobrým nie je. Vlastne skôr zlým. V rukách mi tak zostáva len gýčová variácia Princa a bedára na tému holokaust (čítaj žmýkanie sĺz), ktorú neospravedlňuje ani detský pohľad, a nevylepšuje ani kamera a vierohodné herecké výkony. Smutné a sklamané vytriezvenie. 60% (03.02.2013)

Knihu neznaje, spojlery nezatížen a s připravenou jedovatou slinou o citovém vydírání na jazyku, jsem se směle vrhl na další filmový holocaust. A k mému překvapení bylo všechno jinak. Dětský pohled nacistova synka na ostnatý drát měl v sobě hodně zábavného, instruktážní film o prázdninovém lenošení v lágru byl vynikající a já musím ocenit autora za jeho koule, které nenechaly alibisticky usnout děj někde na cestě mezi židovskou proměnou z pevného skupenství v plynné. (03.10.2012)

Kvalitní drama z války se v současné době nedá prakticky sehnat, respektive neexistuje nic originálního, co by dokázalo chytnou za srdce. Hlavně je to všecko kolem válek tak ohrané, že už to téma prakticky nemá co nabídnout a přecijenom se dokázalo urodit, a kupodivu na hodně jednoduchém, ale dosti důležitém místě, na místě, o kterém válka taková snad co já vím pořádně nemluvila a je to potřeba, protože součástí války to bylo také, a tím je dětské srdce, které neví co si myslet a tak se snaží důvěřovat hlavně rodičům, no a co když je pak rodič nacistický pohlavár a dítěti je osm let hustíc do něj plno příšerných věcí. To všecko se nádherně zobrazuje v tomto příběhu, jednoduchém přesto přímočarém. Není na něm nic složitého, přitom dokáže dojmout, a některé scény jsem například z hlavy jen tak vypustit nedokázal. Dětská stránka věci vesměs vždy dokáže chytnout za srdce, co se týče třeba už Jdi a dívej se, kde jsem němý sledoval neskutečné záběry, surové záběry z opravdové války, i když tady je válka trošku bokem. Každopádně i tak z mé strany je to na pět hvězdiček, protože jsem po tom filmu opravdu nedokázal spát a názory, že kdyby to točil někdo jiný, možná by to bylo lepší, jdou absolutně mimo mě, protože tento film dobrý je, a to tak že hodně, schválně vydržte až do konce. Na to že jsem film dokoukával kolem druhé raní, jsem pak měl co dělat abych vůbec usnul. (03.07.2009)

Nenápadný, komorný film, ktorý si zaslúži byť videný. Film, ktorý svojim spracovaním pohladí zmysly každého filmového labužníka. Jednoduchý, herecky na najvyššej úrovni, znamenito zrežírovaný, záver trošku predvídateľný, ale inak všetko ostatné hralo prvú ligu. Hoci film začínal pozvoľne, netrvalo dlho, kým ma príbeh strhol a pohltil tak intenzívne akoby som bol priamo v centre diania. Mladí herci zvládli tak charakterovo obtiažne postavy s najväčším prehľadom, dospelí im, bohužiaľ, len sekundovali. Film, ktorý svojim príbehom rozporcuje dušu aj toho najtvrdšieho drsňáka. Ak sa vám nebudú z očí valiť potoky sĺz, tak vám zaručujem, že vás psychicky položí. A i keď nedávam stopercentné hodnotenie, tak práve pri podobných filmoch sa cítim ako blbec, keď napríklad film 'The Dark Knight' označujem ako film roku '08. 90%. (18.11.2009)

Druhá světová válka a s ní úzce spjatý Holocaust jsou po filmařské stránce stále nesmírně oblíbenou a hlubokou studnicí. Čas od času tak někdo přijde s vcelku originální story. Plíživé drama The Boy in the Striped Pyjamas je jiné tím, že do příběhu vtáhlo dětský element (stejně jako kdysi fenomenálně přijatý Život je krásný). Bruno je osmiletý capart bez starostí.. má milující rodinu, kamarády a pevné zázemí v Berlíně. To, že je válka, vnímá jako něco vzdáleného. Jenže jeho otec, vysoce postavený nacista, byl převelen a Brunovým novým domovem se stalo bedlivě střežené venkovské sídlo, kam s rodiči a starší sestrou, postupnou obdivovatelkou zrůdných idejí, musí odcestovat. Tam ale nejsou ani kamarádi, ani pořádná lákadla. I když možná jedním se brzy stane nedaleká farma, jejíž dominantou jsou komíny, z nichž vychází hustý zapáchající dým. A malý Bruno si cestu k ostnatému drátu nakonec sám najde. Perspektiva dětského pohledu na nemilosrdné vyhlazování Židů přináší ději mnohá pozitiva. Pohled osmiletého klučiny je sám o sobě zajímavý a všeříkající, namísto nějakého přímočarého odhalování reality. Žádné velké krutosti tak divák očekávat nemůže. Chlapcův otec, který udělá svět lepším, se nakonec z hrdiny mění v to, čím opravdu je, tedy velitelem koncentračního tábora, za jehož branami se dějí věci, o kterých nemá tušení ani jeho manželka. Osudové setkání s židovským chlapcem Shmuelem pak přeroste v netypický vztah, směřující až do trochu uspěchaného finále, které má dva různé pohledy – syrový a pravdivý versus dokonale promyšlený tah na branku. Ať tak či onak, mě si získal, zrovna jako celé komorní pojetí. Kdyby snímek skončil jinak, tedy smířlivěji, asi by paradoxně naštval řadu diváků. Mě určitě.. Sečteno, podtrženo – na hru britského režiséra Marka Hermana (Tichý hlas) jsem rád přistoupil. (12.03.2010)