Souboj Titánů

Incredible Hulk s horší akcí, triky a překvapivě i hereckými výkony, občas připomínajícími sraz ochotníků vydělávajících si na nájem za každou cenu. Neeson je myšlenkami na place A-Teamu, Worthington netuší, co má vlastně hrát, Mikkelsen se tváří v tvář bídnému scénáři zmůže akorát na jeden úsměv a pár drsných póz a Fiennes přebíhá mezi ateliéry a neúspěšně se pokouší o parafrázi potterovského arcilotra. A tím Leterrierův bordel nekončí. Absence vize je znát i na scénáři, jenž se sice nesnaží jít příliš ve stopách originálu, zároveň si tím však definitivně kope vlastní hrob. Zcela funkční dvousledová pohádková struktura je rozbita napadrť a přepsána do podoby "revenge" béčka, jemuž chybí nejen hlava a pata, ale především odvaha vydat se naplno vlastní cestou a odprostit se od 30 let staré pecky. Důsledkem je zkracování podstatných pasáží, v nichž se dají budovat charaktery, a akumulace sekvencí, bez nichž bychom se klidně obešli, s čímž jde ruku v ruce skutečnost, že zatímco omezený časový prostor zhltávají nezáživné nové postavy (džin, argoský prorok), na ty elementární - a vzhledem k bájím postatné - (Andromeda, Calibos) už čas nezbývá. Největším průšvihem je ovšem akce, jejíž stereotypní koncepce začne dřív nebo později nudit. Původní Souboj měl kontaktní střet s Calibem, šermovačku se škorpiony, napínavou sekvenci s Medůzou a velkolepé létající finále s Krakenem. Nový Souboj oproti tomu bez ustání předhazuje adrenalinové šermovačky jeden na jednoho, jimž ale chybí nápady i lepší choreografie. Leterrier se vytáhne snad jen v případě obřích škorpionů, jenže i těm chybí výraznější využití mozkové kapacity, a tak se ve finále vše smrskne jen na hektické pokřikování, trikovou exhibici (nijak zvlášť působivou) a iracionální uvažování postav, jimž před setkáním s Medúsou můžete stokrát říct, aby koukaly do země a byly ve střehu, a ony se po minutě v temné kobce "zakecaly" a okukovaly každou papundeklovou kulisu. Zcela bizarních rozměrů pak film dosahuje ve finále, jemuž nejenže chybí napětí (osud Andromedy, která s Perseem nemá - narozdíl od původní verze - romantické vazby je každému u paty), nýbrž i uspokojivá tečka. Popravdě, nebýt hlasité hudby, slabosti pro Gemmu Arterton a těch několika odkazů (hliněné figurky, stádo Pegasů, zrcadlící štít, jedna kovová sova;), asi bych odešel už pár minut před koncem. 4/10 P.S.: Případný sequel, k němuž je nakročeno v závěru, bych si nechal líbit. Beztak už není co zprznit. P.P.S.: Post-produkční 3D je přijatelné (resp. neoslepnete z něj), ale platit kvůli němu 50 kaček navíc? To ani náhodou. Paleta barev je ve 3D navíc postatně vyblitější, obrazu chybí lepší kontrast a ani s detaily to není žádná sláva. (06.04.2010)

Chcete zjistit zaručený způsob, jak se stát spokojeným divákem? Držte se následujícího návodu (mám to odzkoušené). Dejte si dvě piva s přáteli, než vyrazíte do kina. Vejděte do sálu, který je z poloviny plný lidí, kteří vás potencionálně znají. Vyražte si to k sedadlům, které jste si vyhlídli. Nechejte si je před nosem zasednout. Otočte a namiřte si to na druhou stranu k dalším volným místům. Mezi tím si sjednejte závod o právě požadovaná místa. Rozběhněte se. Po rovince dejte do běhu vše, jako by Vám šlo o život. Pokud si nejste jistý svým vítězstvím na řadu přichází plán B – schody. Rozplácněte se na nich. Poté se začněte modlit, aby se nad Vámi soupeř slitoval. Nezbývá mi než Vám pogratulovat, že sedíte na místech, které jste si vybrali :o) Teď se Vám nemůže stát, že by se přicházející film nelíbil :o) Proto nemůžu jinak, než hodnotit Titány zlatou střední cestou.. Viděla jsem chlapa vlastnící ty nejhezčí modré oči, půlku zadku Sama Worthingtona a slušnou várku vtipu a efektů. Já svůj mozek nechala na těch schodech, tudíž jsem neměla jinou možnost, než si tento blockbuster užít :o) (14.04.2010)

Právem je tento film propadákem u diváků. Zesloněný 3D háv, trapný a ostříhaný Sam Worthington, podivný digitál, debilně gradované napětí, žádný humor a tak dále, už ani nevím, co všechno bych rád chtěl na film nakydat za špínu. Je to nejspíš tím, že z filmu nezůstalo nic zapamatování hodného. Možná neměl vzniknout vůbec, možná za deset let. Na fantasy epos prostě slabota na druhou. (07.11.2011)

Dôstojná pocta originálu alebo zbytočný remake? Pravda je asi niekde uprostred, napriek totožným styčným bodom totiž nový Súboj Titanov spracováva túto tému inak, čo je fajn. Akurat by na to nemusel ísť až tak povrchne a to počnúc dejovou kostrou, charaktermi a ich motiváciami alebo dialógmi. V podstate sa na to pozerá dobre ale Leterrierov videkolipový štýl sa ku antike vo vybraných scenach hodí asi rovnako ako Djawadiho rockové rytmy. Pôvodný Súboj pritom nemám za nedotknuteľnú klasiku a uznávam, že v dnešnej môže pôsobiť naivne, nový je však pre zmenu typickou povrchnou hollywoodskou zábavou. Vyloženú kritiku si nezaslúži ale rovnako ako stále sympatický Worthington hrajúci posledné filmy tie isté polohy, nemá ani čím prekvapiť. (14.07.2010)

Zdaleka to není do maxima vytřískaná pecka, ale pro mě přesto uspokojivý remake. Originál je i mojí dětskou klasikou, ale snažil jsem se od něj odpoutat, nesrovnávat, nebrat nic osobně, a nakonec se (vzhledem k ohlasům) i obrnit očekáváním v nevalný výsledek - byl to asi nejlepší způsob, jak k tomu přistoupit. A výsledek: prostě slušná béčkoáčková fantasy akční zábava z antického mikrosvěta, zmítaného válkou lidí s dotčenými bohy Olympu. Z donucení hrdinný polobůh Perseus (ucházející Worthington) putuje až do podsvětní říše Hádovy (dobrý Fiennes), aby se mohl zase vrátit a triumfálně přemoci kolosálního titánobijce Krakena. Šeredné čarodějky, obří škorpióni, džinové, harpyje, plus samozřejmě Medůza (hlava moc počítačová) a zohavený padlý král, tomu všemu tady Perseus (potažmo divák) přijde vstříc. Byla to sranda. 7/10. [kino bez 3D] (01.05.2010)