Virtuality

Nakonec dost zklamání oproti tomu, jak jsem na to byl zvědavý. Ten nápad mi sám o sobě nepřipadá blbý, kdyby to neskončilo jen u pilotního dílu, asi bych ještě jednu epizodu dal, protože některé postavy jsou zajímavé a možná by se z toho na konci vyvrbila zajímavá pointa (ačkoli tak nějak tuším, že by se ukázalo, že i ta vesmírná výprava je jenom virtuální realita). Bohužel ale ani ten pilot už nevypadá moc zajímavě. Jakoukoli atmosféru zde totálně zabíjí kamera, která asi po celou dobu má evokovat ten pocit reality show, ale upřímně, v tom případě by tam muselo být kamer tolik, že by byly fakt všude, protože zhruba 2 kamery v místnosti vám neudělají tak detailní zoom na posádku z tolika úhlů. A třeba reality show měly evokovat jen ty záběry, u kterých je to i označené, že budou použity do televize. V tom případě by se jednalo o Dogmu 95, protože ty záběry jsou v drtivé většině případů příšerné a otravné. Výběr posádky je taky divný - místo nějakého realistického výběru těch nejzkušenějších (když se má jednat o tak důležitou misi) tu máme vozíčkáře, chlapa s Parkinsonem a pár postav, které jsou psychicky v prdeli ačkoli jejich cesta sotva začala... Dějově to skutečně strašně připomíná Defying Gravity, ale tam je to po všech stránkách lepší a zajímavější. A chytřejší, z tohohle kromě trošky ponorky nevypadne nic inteligentního. U Virtuality se obávám, že bych s tím po 2-3 epizodách sekl. Jestli se to za pilot posunulo tam, kam se to posunulo, tak se obávám, že by se to jenom strašně vleklo, aby to vystačilo na co nejvíc epizod. A jestli by koncept zůstal stejný - jakože asi ano - tak by mě to moc nebavilo. A fakt se obávám, že by z toho nakonec vypadlo to, co jsem napsal hned na začátku komentáře. Líbila se mi teda ještě hudba, vizuál vesmíru (a byl tam Neptun, což je pro mě další plusový bod) a pár scén, které měly potencionál, ale jinak to není zrovna povedený pilot. Lepší 2* (02.01.2021)

Vzorně natočený pilot k seriálu působí jako Battlestar Galactica skřížená se Sunshine. Postavy jsou zajímavé a životné. Zápletka se rozbíhá hned několika zajímavými směry. Forma je sexy. Téma reality show ve vesmíru se perfektně hodí k mírně rozklepané, realističtější kameře a pomáhá vykreslit klaustrofobii mezi členy posádky. Škoda, další pokračování je nejisté, Virtuality působí ve všech ohledech jako seriál, který může mnoho nabídnout po obsahové i vizuální stránce. (24.07.2009)

Škoda, že zůstalo jen u pilotu. Na 2.str., jak zde někteří píší, otázkou je, za jak dlouho by se mi ten koncept zprotivil. Ale určitě bych šel do toho. Obsazení v poho a vyzdvihl bych hudbu, která je pro mě prostě supr. Duo skladatelek (to se tak často nevidí) dokázalo, že jejich score k Heroes, nebyla náhoda. P.s. rozhodně preferuji scény mimo VR, než v ní. (06.06.2020)

Nevidím v tomhle zvláštním sci-fi ani tak další reality show, jako psychologický náhled do duší pilotů ve smyslu klaustrofobie. Nic jiného se ani v tolik let uzavřeném prostoru jednotvárného života uvnitř komunity o stejných lidech nemůže stát. Nebylo to špatné, ono udělat veledílo k zaujetí diváka uvnitř plechové krabice, není vůbec snadné. Jen mi není úplně jasná pointa. Buď má tragédie ukázat na cíl výpravy do neznáma ve smyslu nového vědění a přinášení obětí za každou cenu nebo složitěji jde o podnět k zamyšlení jak najít smysl života každý po svém a nebát se smrti jako jediné jistoty lidstva a východiska ze všeho. (10.11.2012)

Tak trochu logické vyústění střednědobých tendencí televizní "zábavy" - skloubení "umělé" reality show, sci-fi a dramatu, kde ve středu dění stojí vhodně zvolený -rozuměj velmi rozmanitě, aby byl dostatečně konfliktní- vzorek lidské populace, jenž je vhazován do fantasticky-dramatických situací. Tento materiál ještě nabývá na své síle ve chvíli, kdy je divákovi servírován skrz netradiční nelineární způsob vyprávění, tedy skrz introspektivní vnímání jednotlivých charakterů, kdy je třeba celkový pohled na věc skládat jako mozaiku. Navíc není tak podstatná logika děje, jako maximální snaha o dojem realističnosti. A opět se daří ... Ronald D. Moore & Michael Taylor (dva z nejsilnějších koňů stáje BSG) znovu útočí na diváka salvou emocí, pesimismu a deprese. A já se ptám, zda to má smysl, točit seriál, kterým se pomalu a jistě daří stírat 4 zeď, kdy si divák přijde v kolektivu charakterů jako doma, protože jsou to "obyčejní a chybující" lidé vhození do extrémních situací, které řeší racionálně, až to budí dojem realističnosti, a který statečně tne do současných problémů (ať už globálních či společenských), že z nich pomalu stříká krev? Inu pro scífkové emoční masochisty (ano řadím se mezi ně i já) by to byl nejkrásnější splněný sen, kdyby Virtuality seriál vznikl, žel je to zatím ve hvězdách. 80% BTW - hudba, herci a režie ... nadprůměrný televizní standard. (03.08.2009)