Christiane F. - Wir Kinder vom Bahnhof Zoo
My deti zo stanice Zoo
We Children from Bahnhof Zoo
Režie:
Uli EdelScénář:
Herman WeigelHudba:
Jürgen KnieperHrají:
Natja Brunckhorst, Thomas Haustein, Jens Kuphal, Rainer Woelk, Jan Georg Effler, Christiane Reichelt, Daniela Jaeger, Kerstin Richter, David Bowie (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Třináctiletá Christiane objeví na konci 70. let minulého století v Berlíně diskotékovou scénu a její život se od základů změní. Její noví přátelé berou LSD a heroin. Brzy se i ona sama stane závislou. Ráno chodí do školy a odpoledne se živí jako dětská prostitutka. Místo svobody jí drogy přinášejí jen zkázu a smrt a berou jí některé z nejbližších přátel... V kultovním filmu hraje David Bowie a soundtrack je plný jeho největších hitů. (Cinemax)
(více)Recenze (552)
Protože knižní předloha patří mezi má nejoblíbenější díla, zdráhal jsem se roky podívat na film, abych si nezkazil celkový dojem. Nyní jsem se k tomu konečně odhodlal a absolutně toho nelituji - ve filmu se podařilo v rámci možností naprosto důvěryhodně zachytit prostředí i charaktery jednotlivých postav. My děti ze stanice ZOO je pro mě jedna z nejzdařilejších adaptací, nejen všem fanouškům knihy tedy film vřele doporučuji. ()
Jeden z filmů, u kterých nevím, co si o něm zatím myslet. Herecké výkony spíše podprůměrné, ale téma je velmi silné a odvážné. Třeba mě zaskočila scéna, kdy 14letá holka se svlékne před kamerou do naha a pak si to rozdá s klukem. V současné době si nedokážu představit, že by si někdo pro tak odvážný krok rozhodl. Přesto jsem měl pocit, že to do filmu kvůli autentičnosti patří. O scénách, kdy si děti aplikovali drogy ani nemluvě. Tedy začátek, kdy záleželo na hercích, nic moc. Ale ve chvíli kdy se film začal věnovat vážným tématům, tak musím uznat, že mě to zasáhlo. ()
Výborný realistický a syrový snímek ()
Docela odporný film, ale pouze svým obsahem, natočeno je to dobře. I když mi přišlo, že v druhé půli se film propadá do drogového stereotypu, kdy už jedinou náplní děje je prostituce, shánění drog a jejich užívání. Ale jinak docela dobrý počin. Přesto si myslím, že v knize to mohlo působit lépe, aspoň podle "obsahu", který je uveden výše a je očividně psán podle knihy... ve filmu většina z popsaného obsahu není, a to zrovna to nejzajímavější. ()
Před hodně dlouhou dobou jsem četla knihu, nemám ji už skoro v paměti, takže nemohu srovnávat odlišnost. Faktem je, že na mě tento snímek působí značně rozporuplně. V začátku jsem to hercům nevěřila, v průběhu děje, jsem jim začala věřit, aby v závěru filmu moji důvěru opět ztratili. Navíc ze začátku na mě film působil jako, kdyby Jirka Horáček z našeho známého Discopříběhu začal brát drogy, aby zapůsobil na Evu, podobný pocit jsem měla z hlavních představitelů, ne a ne jim to uvěřit. Jinak zpracované to bylo celkem obstojně. ( Dodatek: vzpomněla jsem si, že i v knize i ve filmu mi přišlo, jako kdyby 13 Christiane, žila v bytě úplně sama, matka v obou verzích působila dost benevolentně na věk své dcery a chybělo mi tam nějaké její vyjádření, jak ona viděla celou situaci, proč se stalo, to co se stalo.) ()
Pravděpodobně mým nejoblíbenějším filmovým žánrem bude horor a vzhledem k tomu, že na něm vyrůstám už odmala, sleduju ho teď spíše pro zábavu. Až na pár světlých (nebo spíše temných?) výjimek, které mě skutečně dokážou vystrašit, navnadit úzkostný pocit a při kterých mam namále, abych si nezašpinil textil :) Druhy filmů jako je právě viděné "My děti ze stanice ZOO" jsou pro mě taky hororem, jenže už s tím rozdílem, že staví na reálném podkladě. Odjakživa mam panickou hrůzu z injekčních stříkaček a krev si od sestřičky necham nabírat jenom s přetrpěním, kdy se v hlavě uklidňuju slovy jako "To zvládneš, ty vole, jseš přece dospělej!" Jako (doufejme) budoucí psycholog otevřeně přiznávám, že se obecně tématiky narkomanie bojim a štítim. Mrazí mě představa, že ve stejnou chvíli, kdy já např. večer pracuju na notebooku na koleji, se odehrávají na hlavním nádraží nebo v různých tunelech a podchodech takové ohavnosti, které se točí jenom kolem toho, aby si člověk sehnal dávku, rychle ji do sebe vpravil a dál se ruinoval. Ale abych tu nepřinášel spíše podněty k diskuzi, k filmu samotnému: obdivuju výkony všech dětských představitelů, kteří působili tak věrohodně, až bych rád pronikl do zákulisí natáčení a věděl, jestli to byla jenom otázka líčení a precizní práce režiséra s herci nebo se na plátně objevují skuteční závisláci. Během sledování příběhu jsem se několikrát pozastavil nad rodinnými vztahy Christiane, které jsem kolikrát nechápal. Opravdu matku nezajímá, že její dcera se každým dalším dnem objevuje doma méně a méně? Opravdu matka nepozná, že se drogy rázem začínají na dceři podepisovat mimojiné na jejím vzhledu? A neni tak trochu sick najít doma dceru v koupelně zfetovanou a nezařídit jí okamžitou léčbu, ale namísto toho povolat do bytu jejího kumpána, aby si vesele mohli píchat a šňupat dál? V neúplných rodinách jsou opravdu děti snáze svedeny ke špatnostem, protože si jich doma nikdo nevšímá? Kdo ví, třeba by mi odpovědi na tyto základní otázky poskytla knížka, kterou jsem zatím nečetl. Svoji roli tu možná hraje fakt, že předtím se o drogách nemluvilo tolik jako dnes, protože šlo o tabuizované téma, ale i tak si myslím, že třináctiletá městská dívka si zaslouží ze strany rodičů větší pozornost. Ve srovnání s Aronofskyho "Requiemem za sen" mě tenhle snímek zaujal daleko víc, hlavně asi pro to, že nepůsobí tak hollywoodsky a vyumělkovaně, ale spíše dokumentárně a pro mnohé neostýchavé záběry i sakra autenticky. Původně čtyři hvězdy, nakonec ale pro celkový dojem, který ve mně film zanechal, zvyšuju na pět... ;) ()
My děti ze stanice Zoo byla první doopravdovou knihou kterou jsem ve svém životě přečetl a byl jsem z ní tehdy nadšen. Když jsem o pár let později zjistil, že byl podle ní natočen film, řekl jsem si, že se na něj dívat určitě nebudu, protože by mi tam maximálně zničil představu o atmosféře a lidech v knize popisovaných. Dnes o pěknou řádku let později jsem se na film nakonec podíval a nelituji. Film knihu určitě neprzní, samozřejmě nedosahuje zdaleka obsáhlosti knihy ale to hlavní myslím vystihuje. Takže jdu hledat knihu a opětovně se po cca 10 letech pustím do jejího čtení :-) PS: Soundtrack s Bowie(ho) hudbou je více než výborný. ()
Tohle je zvláštní směs... Trochu školometský, ale zároveň dosti drsný film (3,5*). ()
Veľmi pôsobivý film, zároveň aj veľmi nepríjemný atmosférou, ktorú skvele dopĺňa hudba. Prekvapil ma aj moderný štýl spracovania sociálnej drámy, keď je v popredí len niekoľko málo postáv plus občas sa objavia ich kamaráti a hneď aj zmiznú, niektorí naveky, a všetci ostatní vrátane najbližších sú upozadení. To umocňuje nepríjemný dojem, že im to je celkom jedno, kde a s kým sa dieťa ocitlo. Tiež chápem, že nie každému sa páči pozerať, ako sa krásne dievča meni na trosku a smeruje ku svojmu koncu v scénach odporných po každej stránke. Ja to beriem ako exkurziu do sfér, kam sa nikdy osobne nedostanem, ani nechcem, niečo ako keď človek sleduje vojnový film, čo tiež asi nikto nechce zažiť a nemôže sa to nikomu páčiť. Film trochu vypustil koniec, keď sa opakuje šleha so snahou o odvykanie bez nejakého zmyslu, no asi taký je život drogistov vo vyššom štádiu. Silné štyri hviezdy sú za skvelé výkony hlavnej hrdinky a pocit moderného filmu. Vznikol v roku 1981, zobrazuje 70-te roky, ale titulky boli z roku 2022, takže slovník mladých bol súčasný a to filmu dosť ubralo na veku. –––– Veď sa na nich pozri. Čím sú viac kúl, tým viac fičia. –––– To všetko len kvôli fetu. Ale ešte to zmákneme. Skrátka, začneme si odvykať. Jasné, podarí sa nám to. ()
Tento šokujúci, nič neskrývajúci životopisný film, ma doslova prevalcoval. Veľmi realistický, aj vďaka hercom - nehercom a autentickému prostrediu, v ktorom sa odohrával. Knihu som nečítala, takže nemám s čím porovnávať. Ak je naozaj ešte drsnejšia , ani mi to neprekáža. Devastačný účinok drog na človeka tu bol ukázaný v plnej kráse a to čo sa tu dialo, to je nočná mora každého rodiča. Ťaživá, bezvýchodisková atmosféra by sa dala krájať. Oroseným očiam sa nedalo vyhnúť ()
Pravda, dívali jsme se na to o hodině nemčiny,takže většina mojí pozornosti byla upřena jinde, ovšem stačilo se mi chvílemi podívat na plátno a vnímat ten odporný německý jazyk a o odpadu bylo rozhodnuto. Dívat se na mladé německé trosky, to je pro mě zkrátka kombinace bez které si představuji ideální film. ()
Hláška: Detlev: - "Už první den. Teď, když to máme pod kontrolou, musíme být opatrní, abysme se k tomu nevrátili." Christiane: - "Teď víme, že můžeme přestat. Teď si můžem jednu dávku dovolit." ()
Strasne pusobivej film a kniha prej jeste lepsi, casem snad zjistim... Nekdy se mi delalo opravdu spatne, kdyz sem videl, jak to kdysi na ulicich vypadalo... Pred hlavni hrdinkou klobouk dolu, v patnacti letech zahrat neco takovyho - to je odvaha a umeni zaroven... Sem rad, ze jsem tento snimek konecne zhlednul, strasne dlouho se mi vyhybal.. Opravdu doporucuji vsem.. ()
Strašný, hrůza, děs. "Teď, když to máme pod kontrolou, musíme být opatrní, abysme se k tomu nevrátili. Teď víme, že můžeme přestat. Teď si můžem jednu dávku dovolit." Blbost? nebo závislost? ()
Musím se přiznat, že knihu jsem nečetl. (Což se chystám brzo napravit). Film jsem zkouknul v němčině, což mi problém nedělá. Anglický titulky, co byly k tomu, moc přesný nebyly. Nevěděl jsem, co čekat. Po skončení filmu jsem si uvědomil, že je to jeden z těch, který v člověku něco zanechají. Špína západního Berlína na konci 70. let. Hodně působivej snímek, 4* je podle mě akorát. Jenom jedna věc mě zarazila. Po úvodním přemýšlení nad hnusem zvaným drogy, jako by člověk měl chuť to přece jen zkusit... ()
Podle známé knihy My děti ze stanice Zoo, ta je fajšmekrová. Jiná adaptace ne zcela podle podle knihy na filmové plátno mě překvapila , už jsem měla ten příběh v hlavě pomocí vlastní fantazie. Ale zklamaná jsem vůbec nebyla-Natja Brunckhorst zahrála Christiane skvěle. Noví přátelé v Berlíně, první láska a cesta dospívání provázená drogami. Končící na intravenozním háčku. Lehce se začíná, težce se končí a dospívající si na drogy musejí vydělat nejstarším řemeslem na světě. Skvělá hudba enffan terrible ďábelský Davida Bowie a tohle zpracování bylo bravurní. ()
Zajímavý film, zvláště svým prostředím špinavého Berlína. Samotné drogové excesy dnes nejspíš nikoho nešokují, ale je na co se dívat. Je vidět, že se hodně přeskakovalo, místy nedává film tolik smysl a přeskakují se podlě mě důležité nebo zajímavé pasáže. Ale docela mě to naladilo na knihu :) ()
Holka dbá na higienu - když ji kolemjdoucí fetka sebere buchnu a napíchne se do krku, tak si ji pak Natja pěkně několikrát propláchne ve vodě v záchodě. Přijde mi to celkem uvěřitelně pojatý a akorát mě mrzí ten mizernej obraz. (80%) ()
Velmi působivě natočený film podle stejnojmenné knihy, ve které se v kostce popisuje, co se s člověkem stane, když začne být závislý na tvrdých drogách, a co je pro jejich přísun schopen obětovat. Téměř bez hudby. A řekl bych, že dost dobře provedená proměna školačky v drogově závislou. Skutečně překvapilo. Výborné. ()
V tomhle případě silně trpím syndromem knižní předlohy a víc dát opravdu nemůžu - kdo nečetl knihu, ztrácí se v ději, asi jako Christiane ve špíně Berlína. Je to film, který je tak napůl dodělaný, ale už asi nebyl čas nebo prachy to dotáhnout do finiše, tak to pustili do éteru v polopatický podobě - však lidi se na to budou dívat, protože se to jmenuje My děti ze stanice ZOO. Vždycky se ráda vrátím ke knížce (no relativně "ráda" - nepřetéká příliš optimismem:-) oproti filmu, který jsem viděla jednou a stačilo. Jen je škoda, že to, jak skončila kniha je věc jedna, ale jak skončila Christiane v reálu je věc druhá... ()