Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy. Příběh Habermannova mlýna, zakládající se na skutečných událostech, se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi roky 1938 a 1945. Jednou z obětí dějin měl být i bohatý německý podnikatel August Habermann (Mark Waschke) a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Šílená doba dostihne Habermanna i přesto, že bez předsudků dával práci Čechům i Němcům a odmítal se zcela podřídit nacistické ideologii. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě? (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (1 084)

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Habemannův mlýn beru jako značně kontroverzní dílo. Zabývá se velmi citlivým tématem vývoje vztahů Čechů a Němců v Sudetech v době okupace. Je jasné, že k příkoří došlo postupně na obou stranách. Ale vše spolu nějakým způsobem souviselo. Vše mělo svůj vývoj. Proto nesmí být jednotlivé události vytrženy z kontextu. K tomu ve filmu dochází. Při lynčování divák nemůže chápat důvody vedoucí k tomuto jednání, když sám nezažil 6 let národního útlaku a teroru. Snímek tak ve výsledku vyznívá příliš jednostranně. Vůbec nelze mluvit o nějaké kolektivní vině české strany. Často šlo o spontánní reakce jednotlivých lidí, kterým byli zavražděni příbuzní a kteří se chtěli pomstít. Byl to neorganizovaný chaos. Po útěku německých vojenských sil tu nezůstala žádná síla, která by byla schopná nastolit pořádek. Kdyby Německo kapitulovalo včas, nepálilo mosty a nebojovalo do posledního muže, chaos nemusel nastat. Krevní msta v roce 1945 nebyla řízena státním aparátem, tudíž nelze mluvit o pochybení české strany, ale o dílčích pochybeních jednotlivců beroucích zákon do vlastních rukou. Jen díky rychlé reakci nové vlády a řízenému odsunu nedošlo k ještě většímu krveprolití. To jen k pozadí událostí. Nyní k vlastnímu filmu. Hybnou silou děje je souboj nacistické zlovůle reprezentované Sturmbannführerem Koslowskim (Ben Becker) a myšlenek evropského humanismu reprezentovaných Augutem Habermannem (Mark Waschke) a jeho přítelem Březinou (Karel Roden). Habermann s Březinou mají být vzory dobrého němectví a češství. Jejich snahou je jít proti proudu doby a zachovat sobě a svému okolí lidskou podobu. V tomto boji jsou osamoceni. Ostatní postavy jim v jejich snaze nepomáhají, naopak jim situaci stěžují. Bohužel jsou to v prvé řadě znovu Češi, které si scénář bere na mušku. Jsou zde vyobrazeni jako úskoční slaboši. Příkladem může být úlisný prospěchářský majitel lázní nebo farář nabízející Koslowskimu útěk do Argentiny. Ukázkou českého odboje je naprosto zbytečné kradení mouky nebo dřeva. Tímto jednáním dostávají do problémů pouze svého zaměstnavatele Habermanna. Ten než aby viníky potrestal vyhazovem, raději vše trpí a zloděje chrání před nacisty. Jako odměnu za to ho pak vlastní zaměstnanci, které 6 let chránil, lynčují. Absurdní! On navíc vše přijímá a staví se do pozice mučedníka. Snímek Juraje Herze budí dojem, že mapuje skutečnou událost a osudy skutečných konkrétních lidí. Opak je pravdou. Farář nabízející Argentinu byl zatčen před koncem války za podporu odboje, majitel lázní ve skutečnosti Pospíšil nikoli Pospíchal byl od roku 1944 prvním předsedou ilegálního okresního národního výboru. Vražda Habermanna nebyla nikdy vyšetřena. Pravděpodobný je scénář zastřelení jedním známým při zatčení. Možný motiv byl v dlužených penězích. V románu Josefa Urbana, kterým se film inspiroval, je jednoznačně napsáno, že nejde o literaturu faktu. Samotný film, který se scénářem odlišuje i od knihy, by tak zasloužil označení fiktivní příběh na pozadí skutečné události. Je to sice dobrý pokus vypořádat se s českou minulostí, ale udělán poněkud nešťastným způsobem. Škoda. Režisérsky i herecky je to zvládnuté dobře. Film ale může být nebezpečný ve své interpretaci. () (méně) (více)

tron 

všechny recenze uživatele

„Skončí to na cintoríne. Inde to skončiť nemôže.“ Ak by sa ma niekto spýtal, či je to dobrý film, odpoviem áno. Ale chýbalo mu niečo, čo by ma „naozaj“ strhol. Mám pocit, že sa režisér Herz (SPAĽOVAČ MŔTVOL, PANNA A NETVOR, TMA) príliš spoľahol na to, že téma „sudetských Nemcov“ je silná tak akosi sama osebe a nič k nej netreba pridávať. Lenže celovečerný hraný film nie je dokument. Ľudia sa niekedy správajú ako zvery, často sa môže stať vaším najväčším nepriateľom váš priateľ a vojna z nás robí odpudivý hnus, ktorého smradu sa nikdy nezbavíme. Ale, nuž, to všetko už viem, pán Herz. Asi toľko k mínusom. Plusom je viac: atmosféra mestečka v zovretí krásnych vlhkých lesov, dialógy, jednoducho napísané komplikované postavy a zaujímavé herecké obsadenie. Paradoxne, najlepší z neho (Karla Rodena pokladám za jedného z najlepších žijúcich hercov na svete, stačí mu stáť v zábere) hrá podpornú roličku, no tvorcovia akoby si až uprostred nakrúcania uvedomili, aké eso majú v rukáve a tak je jeho postava vo filme častejšie, než by sa patrilo. Asi strelím od buka, ale ak by Roden nehral hájnika, ale mlynára, bolo by to lepšie. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Až přespříliš silný akademismus rozvolněného dramatického oblouku Sofiiny volby Augusta Habermanna dělá z tak potřebného filmového otevření debaty kolem doposud víceméně tabuizovaného poválečného odsunu Sudetských Němců spíše televizně vyhlížející selanku a z kontroverzního tématu tak typicky koprodukční filmové nic. Juraj Herz totiž nahradil svůj někdejší expresionismus a vysoké umělecké nároky svých dřívějších filmů ubíjejícím patosem a vznikl tak snímek víceméně konvenční, v němž se kontroverze očekávaného tématu úplně rozplyne. Osobně mám pak ještě výhrady k dabování herců a k faktu, že řada ryze německých postav zcela nelogicky plynule přechází do češtiny, což mi přijde silně nevěrohodné... Juraj Herz a celý filmový štáb odvedli jistě kvalitní řemeslnou práci, to je ale asi tak vše. Něčím zásadním, a to jak v kontextu česko-německého vyrovnání, tak i středoevropské kinematografie, Habermannův mlýn rozhodně není... Podobné filmy a seriály: Krev zmizelého ()

hellstruck 

všechny recenze uživatele

Smíšené pocity převládají, ale na druhou stranu je to na české poměry vážně slušný film. Spíš než na válku je ale zaměřený na mezilidské vztahy a na to, jak válečné hrůzy dokáží zpřetrhat veškerá pouta..Navíc ukazuje, že nic není černobílé a i ta ublížená strana se může zachovat krutě a nelidsky (viz.začátek a konec filmu). Právě to mi na filmu připadalo nejsilnější a nejstrašnější. I když to vlastně, ať už účelově nebo ne, krásně vystihlo českou povahu (hamty hamty pro sebe, závist bohatým, předsudky..), ale kdo ví, třeba by se tak zachovala většina lidí. Každopádně mě trochu mrzela role Rodena, neměl pořádně šanci se předvést, ale příjemně překvapily i neznámé tváře jako Hannah Herzsprung (výborně nadabovaná Kateřinou Lojdovou) nebo Mark Waschke. Dost mi vadila hromada vedlejších postav, nebo situace, které do filmy vůbec nezapadaly (např.jak se Roden se svoji ženu snažil o dítě), pak z toho vychází taková prapodivná překombinovaná podívaná. Kdyby si tvůrci dali více záležet na postavách, tak by to zkrátka bylo mnohem lepší, ale protože je to jeden z těch lepších českých filmů, dám slabší 4.. ()

Phobia 

všechny recenze uživatele

Působivý film na stále ještě aktuální téma odsunu Germánů ze Sudet. Válka byla, je a vždycky bude svinstvo, při kterém trpí všechny strany konfliktu. Z dobrého souseda se náhle stává agresor jen proto, že je stejné národnosti jako okupanti.... a když se lidi změní v dav, k lynčující lůze už schází pouze nepatrný krůček. Hrdinové filmu jsou snad až příliš bílé lilie a jejich protistrana, ať už esesácká nebo přizdičeská, snad až příliš špinavé svině, použití češtiny a němčiny někdy nelogicky přeskakovalo a možná by neškodilo malinko ubrat patosu a přidat minut (místy moc zkratkovité), ale stejně mě "Habermannův mlýn" potěšil a řadím jej k tomu lepšímu, co u nás po sametovém převlékání kabátů vzniklo. Milovníkům (milovnicím:-)) Karla Rodena pak nezbývá než sdělit: jeho úžasně vyžilý ksicht sice čumí ze všech plakátů, jeho role je nicméně vedlejší - z plátna takřka nesleze Mark Waschke coby mlynář Habermann. 77% ()

Galerie (40)

Zajímavosti (20)

  • Habermannova vila v Bludově slouží od roku 1997 jako penzion. (DecentFellow)
  • Stejnojmenný scénář se už v roce 2002 umístil na 2. příčce Ceny Sazky. Ve skutečnosti šlo ale o zcela jinou verzi příběhu. Pod scénářem, podle kterého byl natočen tento film, jsou podepsáni autor původního románu Josef Urban a německý scenárista Wolfgang Limmer. (Coldrex)

Související novinky

Zemřel herec Andrej Hryc

Zemřel herec Andrej Hryc

31.01.2021

V noci ze soboty na neděli zemřel slovenský filmový, televizní a divadelní herec Andrej Hryc. Bylo mu 71 let. Hryc bojoval od loňského roku s akutní leukémií, informace o úmrtí nyní médiím předala… (více)

Juraj Herz 1934 - 2018

Juraj Herz 1934 - 2018

09.04.2018

V neděli zemřel režisér, scénárista a herec Juraj Herz. Jeden z hlavních představitelů československé nové vlny vystudoval fotografii na bratislavské UMPRUM, následně režii a herectví na loutkářské… (více)

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)

Reklama

Reklama