Režie:
John Kent HarrisonKamera:
Jerzy ZielińskiHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Anna Paquin, Goran Višnjič, Marcia Gay Harden, Valda Bičkute, Michelle Dockery, Paul Freeman, Nathaniel Parker, Danuta Stenka, Iddo Goldberg (více)Obsahy(3)
Irena Sendlerová byla sociální pracovnicí ve Varšavě a za pomoci kolegyň a podsvětí zachránila z ghetta různými způsoby 2500 dětí. Dlouhou dobu vše probíhalo hladce, než gestapu začalo zavírat a popravovat jednoho po druhém. Nakonec si přišlo pro samotnou Irenu Sendlerovou. Ta je mučena a musí snášet ta nejhorší zvěrstva od mlácení chodidel po střílení přátel přímo před očima. Zlomí Irenu nakonec nekonečné utrpení? Zachrání svou obětí muže svého srdce? (snoopik)
(více)Recenze (39)
Formálně je na tom Courageous Heart stejně jako jiná díla na toto téma. Je chladný, ponurý a snaží se zachytit atmosféru holocaustu. Bohužel obsah už takovou sílu nemá. První minuty jsou jen nudným představením toho, co se děje ve varšavském ghettu. Poté následuje rádoby osudový příběh hlavní hrdinky, kterému však jednoznačně chybí emoce. Působení nacistů je v některých chvílích nepřesvědčivé a romantická linie vyzní do prázdna. Snímek je možná poctou Ireně Sandlerové, avšak z hlediska filmového je pouhým suchým béčkem, na němž je televizní produkce až moc znát. 65% ()
Na televizní film slušná výprava, dobré rižské exteriéry, celkově kvalitní filmařina a určitě jeden z těch povedenějších filmů o šoa, i když působivosti třeba takového Pianisty nedosahuje. Může za to hlavně přemíra polopatismů a šablonovitých "dojemných" scén. Ty polopatismy bych ještě toleroval, jakožto užitečnou berlu pro diváka problematiky neznalého. Ale namísto srdceryvnosti a patosu bych uvítal víc faktografické konkrétnosti, která by děj učinila realističtějším, tedy i působivějším. Aspoň tedy já jsem bohužel zůstal jen na povrchu. No a když už byl děj situovaný do Varšavy, rád bych aspoň v ulicích viděl polské nápisy, a ne třeba zhůvěřilosti jako "BAKERY", což mě fakt znechutilo. ()
Film tohoto typu by měl jednou za čas vidět každý z nás, pro hrdost nad jedněmi a stud nad druhými zástupci druhu, který si říká člověk ... a bídu s utrpením těch nepohodlných by měli promítat na služebnách policie mladým náckům, sbaleným po koncertech, když vrávorají s vymytým mozkem, odkrvenou pravou paží, polití pivem a ochraptělí z hesel o čistých rasách na nádraží. Třeba by někteří začali vnímat tu paralelu mezi nimi a židovským dítětem, které se ptá, proč ho všichni nenávidí ... Můj obdiv Ireně Sendler, která nedokázala chodit s klapkami na očích v dobách, kdy se lidé na ulici popravovali tak samozřejmě, jako se dnes vytrhávají kabelky a přes ohrožení vlastního života zachránila dva a půl tisíce těch dětských, bohužel, forma zpracování neúčinkuje na diváka dostatečně naléhavě a jen slovy se hrůza vyjádřit nedá. ()
Vzhľadom na silnú tému som čakal väčší filmový zážitok. Nevadila mi ani tak tá televízna vizáž ako skôr obsahová stránka a podanie témy divákovi. Príliš mdlé, ploché a dramaticky nezáživné. Anna Paquin sa snažila čo mohla a celkový dojem aj trochu napravila, ale aj tak to nebolo ono. Chcelo to viac sa povenovať dôležitým postavám a ísť do väčšej hĺbky udalostí okolo nich. Priemer. 60/100 ()
Trochu zahanbeně přiznávám, že mě to úplně nevtáhlo. Depresivní atmosféra se vyvedla, vykreslení ghetta se mi taky líbilo (pokud se o něčem takovém dá říct, že se "líbí"), ale měla jsem neustále tendence sledovat čas, bohužel..To, co Irena a jiní takoví dokázali, nebo o co se přinejmenším pokoušeli je velice obdivuhodné, každopádně výběr hlavní role se moc nepovedl. Anna Paquin je jako herečka nezajímavá, nesympatická a celou dobu měla na tváři jen jediný nezúčastněný výraz. Film tedy převážně díky tomu nedokáže v divákovi vyvolat tolik emocí jako jiné filmy na tohle téma.. ()
Galerie (14)
Photo © Columbia Broadcasting System (CBS)
Zajímavosti (9)
- Ukrývání židů bylo trastáno vyvražděním celé usedlosti, životy tak riskovaly celé rodiny nebo společenství v klášterech a sirotčincích. Přesto údajně nebyla pomoc nikde odmítnuta. (Zdroj: Wikipedie) (Hvězdář)
- Z asi 2 500 dětí propašovala Irena Sendlerová osobně přibližně 400 a většina z nich se dožila konce války. Je mezi nimi i řada významných osobností. (Zdroj: Wikipedie) (Hvězdář)
- V roce 2007 byla Irena Sendlerová nominována na nobelovu cenu za mír. Iniciatia byla podporována i státem Izrael. Cenu však nakonec nedostala. (Zdroj: Wikipedie) (Hvězdář)
Reklama