Odcházení
Leaving
Režie:
Václav HavelKamera:
Jan MalířHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Josef Abrhám, Oldřich Kaiser, Dagmar Havlová, Jaroslav Dušek, Tatiana Dyková, Eva Holubová, Vlasta Chramostová, Jiří Lábus, Jiří Macháček, Josef Polášek (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Až na několik záběrů se celý film odehrává na zahradě velké vládní vily, v níž žije hlavní hrdina, politik Rieger. Je to stárnoucí elegán, který byl dlouhá léta ve funkci kancléře, nedávno však o svou funkci přišel a zřejmě se s tím neumí vyrovnat. I když se snaží nedat to na sobě znát, zhroutil se mu svět. Musí se vystěhovat z vládní vily a podstoupit nedůstojnou proceduru oddělování erárních věcí od věcí soukromých. Ve vile s Riegerem žije jeho dlouholetá přítelkyně Irena, její přítelkyně Monika, jeho matka, jeho mladší dcera Zuzana a sluha. Riegerův tajemník Hanuš se svým tajemníkem Viktorem třídí věci. Dvakrát tu Riegera navštíví novinář Jack s fotografem Bobem, kteří s ním pořizují velké interview, dvakrát ho navštíví jeho starší dcera Vlasta s manželem Albínem. Mihne se tu i několik okrajovějších postav. Jak běží film, všichni se trochu mění, z patolízala se vyklube zrádce, z byrokrata jediný věrný, starší dcera, která původně nabízí Riegerovi ubytování, nakonec také zradí a ubytování odmítne. Zcela neutrální osobou je zahradník, jediná trvalá spojka s vnějším světem, která přináší nové zprávy. Rieger se pokouší udržet si důstojnost, ale nakonec se z toho všeho lehce pomátne, aby později, až absolvuje policejní výslech spojený s určitým vydíráním, přijal pokorně funkci poradce poradce svého hlavního protivníka, což si sám před sebou velmi racionálně zdůvodní a což znamená jeho konečný pád. Vítězem je náměstek Klein, cynický představitel mladší generace politiků, který se verbálně hlásí k týmž demokratickým ideálům jako Rieger, ale v praxi se jich zřejmě vůbec nedrží. Vládní vilu, jak se ukáže, výhodně koupí od státu a plánuje v ní velké "společensko-kulturní „centrum“. Riegera navštíví rovněž jeho ctitelka studentka Bea, kterou on nakonec líbá, ale je přitom přistižen svou dlouholetou přítelkyní. Tato studentka je ovšem velmi flexibilní, neboť v závěru přichází za Kleinem s toutéž prosbou, s níž přišla dříve za Riegerem, totiž s prosbou o podpis jeho knihy. Film vychází sice ze stejnojmenné divadelní hry, má však svou vlastní osobitou atmosféru. (Česká televize)
(více)Recenze (486)
Havlova tvorba nikdy nebyla můj šálek kávy a Odcházení to nezmění.Dvě hvězdy za první půlku.V té druhé jsem se trošku ztratil a místy se i nudil...40% ()
Vzdávám alespoň takto hold a vyjádření hlubokého zármutku nad tím, že dnes odešel jeden z největších Čechů naší historie, pan prezident Václav Havel. ()
Věčný pokoj Panu Havlovi a upřímnou soustrast celé rodině. Ale to samozřejmě nemění nic na tom, že tenhle film je o ničem. Humor jen občas, Herecky zase docela dobré, ale příběhově je to hodně špatný. Určitě docela zajímavý nebo spíše kontroverzní snímek, ale vůbec mě to nebavilo. Děkuji, odcházím. 35% ()
Vaclav Havel /1936 -- 2011/ je u mna politik, ku ktoremu sa dost hlasim, aby bolo jasne , najviac neznasam ako cechoslovak Klausa. Jo, som pravdolaskar, akurat nemusim politicku korektnost. Havlova osobitna poetika vladne . 70 % ()
Nemám ráda divadlo, protože je umělé a protože již dávno existuje kino. Nemám ráda absurdní divadlo, protože absurdity je dost i v reálném životě. Nemám ráda Ezopovy bajky v době glasnosti, svobody a demokracie, protože to poněkud zavání zbabělou inteligenci. Nemám ráda rockery starší 30 let. Krátce řečeno Odcházení mne nebavilo. Již během prvních 5 minut mi bylo jasné, že se jedná o absurdní alegorii nebo alegorickou absurditu společenského i soukromého života všech minulých, současných i budoucích významných politiků, kteří mají tak velké ego, že nikdy nedokáží opravdu odejít. Takže po 10 minutách jsem se začala nudit a usínat a nepomohly ani tance na vodě, ani páté zakopnutí o kámen a dokonce ani papouškovsky barevný oblek Duška. Dobře mi tak - chtěla jsem si vytvořit vlastní názor na toto dílko a proto musím nést následky svého rozhodnutí. Nejsem striktně proti divadlu ve filmu, musí ale být tak dobré, abych zapomněla, že to je divadlo. Podobně jako v Kočce na rozpálené plechové střeše nebo v Posledním tanci Salome. V Odcházení jsem zapomněla, že to je film - tolik hereckého hraní se do mne prostě nevešlo. Byl tam jediný dobrý okamžik - konec, a jediná dobrá postava - Havel v roli vodníka - to mu fakt seklo. Kdybych tento film ohodnotila jako "odpad!", bylo by to příliš dobré hodnocení, protože by svědčilo o tom, že mne přece film emočně zasáhl, proto mu dávám pouhou jednu hvězdičku - pro mne tahle hra na divadlo je o ničem. Nebo správněji je o příliš dlouhém odcházení. Slušní lidé v takovém případě říkají: Děkujeme, odejděte. ()
Pana exprezidenta Havla i jeho památky si nesmírně vážím, ale tohle mi prostě filmařsky nesedlo. Jako divadelní hra to určitě funguje skvěle, ale na plátně je to naprostý opak. 30% - Hlavně za skvělé herecké výkony. ()
V den Havlova odchodu do nebe jsem jeho mikrosvět v Odcházení okusil podruhé, žel ani napodruhé jsem mu na chuť nepřišel. ~ Že se jedná o filmovou adaptaci divadelní hry a že se tedy děj odehrává pouze na jednom místě povětšinou kol jednoho stolu stojícího před vilou bývalého kancléře doktora Viléma Riegera, hlavní postavy, kol stolu, v jehož blízkosti pronáší naučené fráze jednotlivé postavičky Havlova specifického panoptika typových postav oděné navíc do roztodivných kostýmů, nevadí ani přinejmenším. To jsou naopak vynikající premisy k vytvoření kvalitní adaptace absurdního dramatu, kterým původní látka je. Nedokážu, ani snad nechci specifikovat, kde se stala chyba, z mého pohledu je však Odcházení roztěkané, rozhárané, chaotické, neucelené, bez ladu a lehkosti. ~ Ačkoli si Václava Havla jako člověka velice vážím a jeho pohled na svět a základní myšlenkové ideje jsou mi blízké, tento jeden z jeho posledních počinů se příliš nevydařil. ~ ~ Člověk je určen ke svobodě. ()
Divadelní inscenace jsem neměl nikdy rád. Není tomu ani tady, kdy si Václav Havel řekl, že ho mrskne na televizní obrazovku. Jinak jako prezidenta jsem si ho vždycky vážil. 0% ()
Zcela zaujatě dávám počinu Krvavého šakala odpad. Splněné sny hrobníků národa si víc nezaslouží. Pokud by nebyl autorem šakal, stejně by to filmu příliš nepomohlo, ode mě by chytl hvězdu maximálně jednu. ()
Myslím, že tento film je velmi podhodnocený. I když je pojat hodně divadelně tak mě zaujal. Je to prostě něco jiného, ale to není špatně. (K) ()
Tak se to trochu rozcházím v názorech s většinou..no a co. Celou dobu sem se bavil. Tenhle humor a děj plný podtextů, ukázek klišé a absurdností se mi prostě líbí. Ono bylo to pojato hodně divadelně, ale já přesto tleskám. ne, není to jen ze sentimentu, tenhle jinotaj mě dostal. ()
Jo, je to nacancany divadlo, ale neni nezbytny mit s tim zivotni problem... ()
Po obsahove strance to neni uplne spatne, pokud film budete pozorne sledovat, najdete zde spousta odkazu a pohledu na vec samotneho "rezisera". Jako film to ovsem vubec nefunguje, melo to zustat na divadelnich prknech. Skoda jiste kycovitosti a prehravani hercu. Pokud budu uprimny, tak jsem to cekal mnohem horsi... ()
Barevné divadelní představení přenesené na filmové plátno mě nenechalo vydechnout celých 97 minut a podněcovalo můj intelekt. Nebýt té barevnosti a nevědět, kdy byl film natočen, opravdu ho zasadím do šedesátých let. Autor opravdu precizně vykreslil každou z postav, každé slovo mělo své místo a nic nebylo navíc, žádný balast (teda až na jednu z posledních scén, tu si mohl odpustit). Samotný styl příběhu a podání si žádalo opravdu Pány Herce a ti nezklamali. Dobře zvolené byly i záběry kamery. A pokud si někdo neví rady s tím, o čem film vlastně je, prozradím, že je o odcházení. To vystihuje asi nejlépe závěrečná scéna filmu, kdy Abrahám nastupuje do kočáru, symbolu toho cirkusu, v rukou drží své ideály a odjíždí vstříc svému dalšímu osudu. ()
Neodvážím si film označit hvězdičkami. Možná se k němu někdy vrátím, ale nějak brzy to určitě nebude. Havlův přístup a myšlení je patrné v každé minutě, v každém gestu, v každé narážce. Pravděpodobně jsem pochopil co chtěl tímto filmem říct, ale stylizace mi vůbec nesedla. Původní scénář by se mi mnohem více líbil jako absurdní drama, nebo psychologický snímek ve stylu Zámku, nebo 1984. Tahle fraškovitá stylizace mě strašně dráždila. Stále mi připomínala film Eliška má ráda divočinu, což je asi nejhorší film české kinematografie. ()
Posledních několik let jsem Havlovy počiny nesledoval. Premiéra jeho filmu mne nechala chladnou. Jeho smrt ve mně vyvolala otázku. Humbuk v Čechách mne nezajímal, ale proč taková odezva za hranicemi? Odcházení přišlo právě vhod, abych se na Havla podíval. Čekal jsem zmatené, rozostřené dílo, znouze ctnost, nedotažené, nejisté. Kritika do Havlova filmu tepala. Film Odcházení mi však během několika minut rozšířil zorničky, na tváři se usadil rohlík od ucha k uchu. Svěžest, radost a nadhled. Málokdo to za posledních pár let srovnal takhle pěkně do řady. Přístup k látce ve stylu Eliška má ráda divočinu a obecně divadla Sklep. Jenže daleko vyšší level. Nikdo by nedokázal o vlastním pádu natočit lepší drama, tragédii a parodii zároveň, jako sama oběť tohoto masakru, Václav Havel. A on se nám z toho pádu kupodivu neposral! A nasolil to všem zpátky i s úroky. Všichni zúčastnění herci moc dobře vědí co a koho hrají, a právě proto si to tak užívají. Prostředí showbyznysu a veřejného prostoru důvěrně znají, stejně jako pocity jako být zneužitý, oklamaný, dezinterpretovaný, znechucený... Všechno řídí bulvár, který ovládá masu slepě ťapající za rukou neviditelného trhu, která na masu ukazuje vztyčený prostředníček. A to vůbec nemluvím o dalších rozměrech, postranních dějích a významech. A velký mentor, který vždycky za vším viděl člověka, se snaží varovat, a národ se mu směje spolu s Kleinem (Klausem?). A tak se zkusí ještě před odchodem vybičovat, potopí se na dno jezírka, udělá nám Kašpárka, abychom, když už jsme nepochopili, alespoň se zasmáli. Pochopili jsme? Zasmáli se alespoň? Jen se podívejte na těch 54% hodnocení. Tak jak jsme na tom? Je mi smutno... ()
Možná jsem tenhle film ohodnotil moc přísně, vůbec mě nezaujmul. Prostě o ničem. Scénář se spíž hodí do divadla než na plátno, herecký výkony slabý až špatný. Věci který měli být vtipný, nebyli prostě NUDA.Hvězdičku snad jen za to že to točil a napsal Havel. Toď vše. ()
S ohledem na to, že ani tak nevnímám Odcházení jako film, ale spíše jako alegorii o niterných pochodech politika, který po jednu éru zosobňoval Českou republiku pro všechny, kdo v ní nežili, ale i pro některé z těch, kteří to zažili, nebudu Odcházení vůbec hodnotit. Film je spíše o myšlenkách a o tom, jaké pocity měl Havel ze světa v čase svého odcházení. A je přehlídkou výtečných herců v nezvyklých, ale zajímavých pózách. Už jen fakt, že jsem viděl film do konce a nerezignuji na to jej po letech vidět znovu, mně samotnému dosvědčuje, že Havlovi se podařilo naplnit svůj záměr a zanechat dalším generacím svou dramatickou vizi o prázdnotě politických deklarací a smysluplnosti služby pro veřejnost, která má čím oslovit. Zajímavá divácká zkušenost. ()
Upřímně jsem rád, že Havel nestál před kamerou ... reaguji na zajímavost: není pravda, že díky Havlovu vstupu za kameru padl i původní plán České televize pořídit divadelní záznam hry, který by dle Havla mohl ohrozit zájem producentů o celovečerní film. viz -> http://www.csfd.cz/film/285278-odchazeni/ ()
Pořád nevim jestli je odcházení Fridricha Riegera obhajobou staročechů, nebo kritikou mladočechů. Asi jsem tu louži obešel a moc se v tom nenamočil. ()
Související novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)