Útes smrti

Survival thrillery, to je balzám na moji duši. :-) Mám velmi rád podobné boje o přežití v netradičním prostředí a tento kousek se opravdu povedl. Filmu určitě pomáhá, že je podle "skutečné události". Ať už to je pravda nebo není, ona větička "based on true events" dopomáhá atmosféře a napětí, divák je tam s nimi. A musím uznat, že já tam s nimi byl. Skvěle natočeno, dobře zahráno, ale hlavně napětí je tady parádní. Jen si to představte, tu situaci. Uááá. Sice to není natočeno s prvotřídními efekty, ale to vůbec nevadí, možná to je i k dobru. Australané opět zaperlili, poslední dobou jsem viděl od protinožců několik velmi povedených hororů či thrillerů. Jestli se někdy dostanu do Austrálie, tak mě do moře nikdo nedostane... 75% (06.02.2011)

NEBOJTE SE, TO SPÍŠ UMŘETE NA VČELÍ BODNUTÍ, NEŽ BY VÁS POKOUSAL ŽRALOK..... /// Romantická vyjížďka, obdivování korálových útesů, východ slunce, choutky na sex... se mění v dobrodružství, po kterým mám blbej pocit i ve vaně. Loď na šrot, komu se chce plavat na ostrov (kterej není ani vidět) odplouvá, kdo ne - sedí. Luke ví, že s sebou musí vzít co nejvíc ,,plavců“, aby zvýšil pravděpodobnost přežití a ŽRALOK zase to, že co nesežere ve vodě, na břehu nechytí. ,,SKUSME SI TO UŽÍT, NIC PODOBNÝHO UŽ ASI NEZAŽIJEME“ – nuže proč ne, venku je hezky, voda modrá, souboj může začít! Překvapivě dobře namíchaný napětí s vodou! A 80 minut? – PARÁDA! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem rád, když lidi, kteří se chovají jako kreténi, umřou. 2.) Nevím, proč v oceánu neplavat v žertovném převleku tuleně. 3.) Přemejšlím, jestli je větší frajeřina přejít kus Asie, nebo přeplavat kus oceánu. 4.) Baví mě filmy podle skutečných příběhů. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (20.04.2011)

,,Je větší pravděpodobnost, že zemřete na píchnutí od včely, než že by vás sežral velký bílý...! '' V Austrálii je to však asi se statistikou krapet jinak. Útes smrti je další z australáckých filmů, točených dle skutečné události. Ačkoliv jsem zatím všem nedávno viděným podbným filmům dal po čtyřech hvězdách, tenhle mi asi napínal nervy nejvíce. Je pravda, že se to ke konci lehce táhlo, ale i tak... Brrr... Jak je vidět, k natočení australských čelistí není třeba žádný extra rozpočet. Jachta a 5 lidiček co jedou z Austrálie do Indonésie, potápěčské brýle, plovací destičku, moře a bezedného ,,Brusíčka.''..... Jinak tedy ideální film před dovolenou, nejlépe k moři do nějaké exotické části světa :-). Manželka mně za film proklela a vypadá to, že to letos nebude ani Chorvatsko, maximálně tak Mácháč, nebo bazén na zahradě... I když prý i u nás jsou na přehradách a jezerech prej taky třímetroví sumci co žerou děti (psali V Blesku!)... Člověk si halt nikde nevybere, všude je jen žrádlo.. :-) ! Dávám 4 plovací destičky. * * * * (17.07.2015)

Nějak se nám v poslední době rozjely horory na téma pár lidí na moři a ohrožuje je žralok. A všechny se honosí přídomkem "podle skutečné události". Tenhle přídomek - podle skutečné události - mne štval už u Otevřeného moře. Vnímáte totiž ten logický rozpor? Pokud totiž nikdo nepřežil, případně jeden a ještě v šoku, jak se mohli tvůrci filmu dozvědět, co se dělo? A natočit o tom film? Zákonitě museli fabulovat a jediné pravdivé bylo, že někde někoho asi sežral žralok. Jenže na tohle téma už vznikly daleko lepší Čelisti. A co se napětí týkajícího se skupinky na moři, jež se snaží ze všech sil přežít, týče, pak Záchranný člun od Hitchcocka stále zůstává nepřekonán. Na rozdíl od Otevřeného moře na zcela stejné téma, kde alespoň zcela nudný a očekávaný průběh zachraňuje alespoň manželská krize a hádky manželů a postupné smíření, zde máme partičku pěti mladých krásných lidí, o nichž nevíme nic. A tudíž jsou nám ukradení. Když pak po půl hodině filmu jejich výletní jachta ztroskotá (ani vlastně nevíme proč) a oni se až na jednoho rozhodnou plavat na nějakých 16 kilometrů vzdálený ostrov, je nám to taky jedno. A pak dvacet minut čekáme na první útok žraloka... Celé je to natočené rozklepanou kamerou (asi kvůli tomu pocitu té autentičnosti, boys, jako abyste mysleli, pokud jste blbí, že je to home video a vy jste přímo u toho), a všudypřítomné modro je neskutečně přemodralé, až by v National Geographicu fotoreportéři záviděli. Skoro opominuty jsou noční záběry, které u Otevřeného moře tvořily z logiky věci poctivou polovinu vyprávění a vytvářely větší napětí, zde noc proběhne raz dva. Na druhou stranu je zde až příliš scén, kdy hrdinové plavou v moři a koukají se kolem sebe, jestli neuvidí žraloka, a buď uvidí, nebo neuvidí, ale má to být asi děsně napínavé, jenže na popáté už není. A to zde nezmiňuji logické nesmysly, týkající se žraloků bílých a jejich chování... (16.09.2012)

Další ze série... samy proti přírodě. Tentokrát od režiséra Krvavý laguny která se mi nějak extra nelíbila, tohle je upřímě o něco málo lepší ale taky jsem se setkal se stejným problémem jako u režisérovy prvotiny a to že po půlce jsem se strašně nudil. Nicméně režisér má jedno velký plus u mě a to že vybýrá mořský potvory které mi jsou nejvíce sympatické. Příběh je sice zase nezajímavý ale aspon napětí by se dalo krájet. Ale jak jsem řekl bohužel jsem se po půlce spíše nudil. (15.08.2012)