Prometheus

Prometheus je hodně slušný sci-fi, ale má někdy až fatální chyby, co se sci-fi týče. Začátek se rozjede neuvěřitelně slušným tempem. Příběh je nadčasový, má myšlenku a zvláštní atmosférou výborně ubíhá. Druhý poločas je ale daleko slabší, všechno začíná být šíleně rutinní a vrcholem všeho hroznýho je, pozor spoiler, ten vetřelčí závěr. To mě vysloveně naštvalo. Prometheus mělo být čistě sci-fi se vším všudy a ne vlastně předpříběh Scottova Vetřelce. Vždyť se to celou dobu jevilo úplně jinak a on z toho nakonec udělá tohle a myslí si, že se z toho poseru…No škoda, to mě hodně mrzelo. Po vizuální stránce jsou to ale orgie nejvyššího stupně...a i to se počítá. (03.09.2013)

Je to cool sci-fi. Působí to velkým dojmem, i když vlastně jen choděj z lodě do jeskyně a naopak. Omlouvám se za spoiler, ale vůbec jsem nepochopil, co měl znamenat ten sebevražedný začátek a pak taky proč ten robot dal vědátorovi do pití ufonskej shit. Vždyť z toho nic neměl... No každopádně jsem z kina odešel spokojený. (05.07.2012)

3D verze ,,CHTĚLI JSME SE SETKAT SE SVÝMI STVOŘITELI. A ZÍSKAT NĚJAKÉ ODPOVĚDI....“ /// To jsem se takhle vydal s mladým na dětskej film (no co jé... šak přístupnost od 12ti let a na Madagaskar už je moc starej...). A předem říkám – byl zklamanej (nechcu tu pitvat proč, ale prostě pár věcí nepochopil, nebo ho sraly nelogičnosti - pak se ho zeptejte...). Takže děcka – jděte jinam (třeba do řiti!). Zato já...já si vrněl. Nádhernější serepetičky jsem od Avatara neviděl (ještě vodbočím - 3D... překvapení, spíš jedno z těch nemnoha povedenejch a solidně dotváří atmošku). Celý to dejchá tak zvláštně – jinak, než jsem zvyklej. Dejchá to Scottovou Vetřelčí duší. Jestli tam straší? Maličko, spíš nějakej ten fujtabl a ,,zlý“ scény asi 3(?). (sem psal, že je to film pro děcka!) Výbornej je android, (androidní) Ch.Theron to v sexy sci-fi oblečku sluší a dobře se kouká i na Naomi. To ostatní....třeba, že ten scénář není 2x geniální...sračky na to. Mám tyhle věci rád! A tak zatím co Ridley koketuje s Darwinovou teorií vzniku člověka, tu o dobře natočený sci-fi sám velmi hezky přepisuje. I když je to vobčas trochu věřte / nevěřte. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem autorem teorie, že člověk vznikl z opice a že R. Scott není dobrej filmař. 2.) Chodím jen na filmy, kde herečka sama zvládne ,,císaře“. (řez vole, řez). 3.) Parchant chce robota a nevím, jak mu vysvětlit, že se nám to může vymknout z ruky! 4.) Na vítězství formy nad obsahem jsem si už zvykl. A smířil se s tím. (Jsem totiž ženatej). /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (16.06.2012)

Musím uznat, že studio Asylum tentokrát šlo do sebe. Scénář je sice stejně dementní jako v ostatních jejich flácích typu "Megažralok versus crocosaurus" nebo "Bitva o Los Angeles" a samozřejmě i tentokrát celý projekt okatě parazituje na zavedené mainstreamové značce, ale nyní tvůrci zainvestovali do krapet lepších herců a hlavně nalili víc peněz do efektů. Ani slepota z třpytek dokonale renderovaných obrazů ovšem nemůže zastínit klasické trademarky "ústavových" filmů jako jsou scénář vzpírající se jakékoli logice, herci křiklavě přehrávající šablonovité figury, jejichž motivace lze stěží shrnout na delším prostoru než je holá věta, schémata ohlodaná na samu esenci a samozřejmě zcela fantasmagorické a spoustou koksu vydupané absurdní nápady vyvolávající salvy smíchu (zde vládne útěk před gigantickou pneumatikou). Zatímco ostatní tituly od Asylum budou za třicet čtyřicet let zapomenuté, "Prometheus" bude mít stejný statut jako dnes nejtřeskutější a nejabsurdnější padesátková sci-fi béčka v čele s "Plán 9 z vnějšího vesmíru". Už se těším, jak ho budeme coby roztřesení pamětníci uvádět na Festivalu otrlého diváka pro pobavené publikum další generace. ----- Dobře, a teď trochu vážněji: "Prometheus" není nic jiného než "Ztracení", které někdo vyfutroval Erichem von Dänikenem a plácnul do universa inspirovaného vetřelčí ságou. Ve výsledku to znamená maximální dřenění atmosféry, permanentní tahání za fusekli, komplikované blafování hloubky a hlavně princip, kde divák je navnazen příslibem odpovědí, ale místo nich dostane jen stále absurdnější kontra-indicie a ještě více otázek. Ostatně není náhodou, že jedním ze scenáristů je právě člen losťáckého pisálkovského týmu. ----- Pokud bychom hledali koherentní interpretaci filmu, lze říct, že se jedná o velmi sofistikovaný výsměch filmovým fandům. Postavy starého Weylanda a androida Davida jsou ekvivalenty filmových fandů (první investuje nemalé prostředky do svých obsesí, druhý absorbuje veškeré vědění, stylizuje se podle oblíbených postav, neustále trousí hlášky a vše, co ví o lidech a životě, má z filmů). Jejich společným cílem je vydat se na bájné místo, kde byl stvořen jejich vesmír, aby se setkali s Tvůrci (jak příznačné označení), kteří jim mají zodpovědět veškeré otázky. A když se k nim konečně dostanou, Tvůrce je jejich otázkami akorát popuzen a vyjebe s nimi. Rovina reálného života je zde také zastoupena postavou Elizabeth. Coby obraz manželky filmového fandy je démonizována jako lůno, z něhož vzejde zdeformovaná bestie, ale když fanda přijde o všechno po traumatizující a vpravdě kastrační zkušenosti s Tvůrcem, nakonec stráví zbytek své existence jako impotentní schránka, která jen bude vozit starou za jejími zájmy. ___ Více v recenzi pro Cinepur. (15.06.2012)

No… tak ne. Ať už jste od Promethea čekali sci-fi revoluci, nebo jen perfektní žánrovku, připravte se na bolestivé zklamání. Mistr Scott totiž dokázal vyčarovat jen velkolepý start nadějného sci-fi filmu, který však postupně dojíždí na hrozně moc věcí. Popíraná prequelovitost je takřka všudypřítomná a často zavání až recyklací. Všechny lidské postavy jsou nezajímavé, s výjimkou hlavní hrdinky, která je přímo iritující. Příběhu se sice podaří najet do pár utajených vedlejších uliček. Ve finále vás ale dopraví na dávno profláknutá místa, a v ústech vám tak zůstane jen pachuť dialogově nepřesvědčivého blábolu, který vypadá daleko lépe, než by si zasloužil. Ano, pořád je tu bezchybný Fassbender, několik mile hororových scén a ona první polovina filmu, jíž nechybí napětí a šikovně šponuje divácká očekávání. O to bolestivěji to pak ale končí, rok 2012 tedy fasuje další pompézní zbytečnost. (05.06.2012)