Ve jménu vlasti

První série (90%): Homeland mě od začátku dostal. A opět k tomu zřejmě přispěl fakt, že jsem mohl zhlédnout všechny epizody, kdy se mi zamanulo. Ať už se jedná o chytlavý a napínavý příběh nebo o skvělé herecké výkony, kterým dominuje především duo Damian Lewis (Brody) a Claire Danes (Carrie), tento seriál mě prostě dokázal zaujmout a všech dvanáct dílů jsem slupnul jak malinu. Každá epizoda stojí za to, objeví se nové otázky, ale hlavně i odpovědi. Má to skvělé tempo, nestihl jsem zmerčit snad žádný sekvence, který by tam byly vyloženě k ničemu (s tím jsem měl problém např. u Flashforwardu, který u mě nedopadl vůbec dobře). Jediný, co mě trochu naštvalo, bylo zakončení série, které mělo být podle mě údernější - a to doslova (kdo viděl, ví o čem mluvím)! Prostor pro druhou sérii by tu teda byl, uvidíme, jak se s tím tvůrci popasují. Osobně doufám, že si seriál minimálně udrží nastavené tempo. Druhá série (95%): Naprosto fantastická. Ještě lepší jak ta první. Jedním slovem: dechberoucí. Už se nemůžu dočkat té třetí... Třetí série (80%): Bohužel mě to už tak nebralo jako předchozí série, první díly nebyly nic moc, pak se to trochu rozjelo, závěrečné epizody z Íránu byly fajn, ale úplný závěr mě opět příliš nepotěšil. Divně utnuté mi to přišlo. Rozhodně si ale další sérii nenechám utýct, jsem zvědavý kam se děj vrtne dál... Čtvrtá série (80%): Seriál si stále udržel solidní tempo, ale už to není úplně ten top, jako v prvních dvou sériích. Po této následovala z mé strany dlouhá pauza, uvidíme kdy se pustím do dalších sérií... (14.10.2012)

// 4. řada: Momentálně nejlepší špionážní potažmo válečné drama, které je k dostání. Herci v životní formě, nejdravější akce a nejvyhrocenější emoce, to všechno v narůstajícím tempu ovlečeném navýšeným rozpočtem, živými kulisami a dokonalou hudbou. Homeland je momentální King on the Hill co se televize týče. Tak už k tomu koukejte sednout, protože tady se píše historie. 5. řada: "I wanted the darkness. I fucking asked for it." Tak jo, zpomalíme, hodně to zpomalíme - Homeland letos pečlivě obměnil svojí dosavadní kostru, podobně jako tomu bylo ve čtvrté řadě a tentokrát se vydal do míst, která jsou nám, evropanům, mnohem bližší. A rozpoutal teror. Teror, který byl aktuálnější, než by se nám líbilo. Problém je, že zatímco se tvůrcům podařilo updatovat skoro všechny důležité prvky, na ten hlavní zapomněli. Nového hrdinu. Carrie už jím totiž není a ani být nechce a je to znát.. bohužel je to znát. Tak snad si to uvědomí dřív, než bude pozdě. (06.10.2012)

Už jsem příliš velký na pohádky o zlém Alibabovi, který ukradl letadla a zákeřně napadl hodné USA. Proto jsem původně nechtěl podporovat teroristickou paranoiu sledováním tohoto seriálu, ale když jsem na něj slyšel chvalozpěvy ze všech světových stran, tak jsem neodolal pokušení. Nebylo to zlé. Zvlášť mne potěšilo, že Homeland se sice postavil na stranu západní civilizace, ale neváhal si přitom rýpnout do protiteroristického zákona, kterým se dá omluvit každá prasárna CIA, FBI či dalších profesionálních lhářů, na jejichž výzvu ke spolupráci v zájmu národní bezpečnosti bych s radostí reagoval zdviženým prostředníčkem a následným útěkem v dešti kulek. (13.11.2012)

Jó špión, ten tvrdej chleba má. Nejsem fanda alternativních  historických  reálií se skutečně žijícími osobnostmi, ale tohle je vyjímka. Fantastický seriál, po většinu sérií zcela nepředvídatelný. Je obdivuhodné, jakou psychologickou proměnou Carrie Mathison napříč celým seriálem prošla, tomu se, milá Claire, říká životní role. A úplně poslední díl mě naprosto rozsekal, v úžasu z toho, jak geniálně hořkosladké zakončení celému příběhu dali. Vím, že to k tomu svádí, ale doufám, že žádné pokračování, žádný přídavek už nenatočí, takhle je to perfektní. (23.07.2021)

Zaujal mě námět Homelandu (a taky Claire Danes, ehm), tak jsem to dal i jako vpodstatě neseriálovec. Dojmy hodně rozporuplný, stejně jako vztah k hlavní hrdince, kterou by člověk občas chtěl utěšovat a občas jí pořádně nafackoval. Zahraný je to opravdu výborně, ale spousta věcí to kazila. Musej tam nacpat poměr mezi hlavníma postavama, i když je to postavený na hlavu, něco náhodou selže, v poslední chvíli záchrana a samozřejmě přemoudřelý dětičky. Ale hlavně mi tu vadí klasickej syndrom seriálu. Podle mě by to skvěle fungovalo jako film. Uzavřenej. Neroztahanej. Syndromem takovýhleho seriálu je to, že lidi prostě neudělaj věci, který by udělali, ne z vlastního rozhodnutí, ale protože jim to scénárista nedovolí, aby mohl bejt další díl/série. Takže žádná bomba... (22.12.2011)