Assassin’s Creed

Jestli byl snímek něčím věrný faktu, že předlohou je videohra, tak tím, že jakmile Fassbender "sounded the alarm," tak se rázem v celym městě - v kanálech, v ulicích i na střechách - objevili vojáci, kteří prostě vždycky věděli, kde ten věčně utíkající asasín právě je a kam míří. Převážně nebavilo. (29.04.2017)

No, dobrý film to není, ale nakonec ani úplná katastrofa. Assassin´s Creed střídá nadprůměrné a někdy skoro až skvělé momenty s chvílemi, kdy mi tvůrců bylo skoro až líto. Co se povedlo? Rozhodně akce, respektive skoro všechno z minulosti. Bitky jsou rychlé, vcelku přehledné a svižné a minimálně část, kdy dva z hrdinů utíkají před celým městem, se fakt hodně vydařila. Na scénách ze Španělska, kdy ho terorizovala inkvizice, jsou i vidět prachy a kostýmy, výprava a triky působí víc než dobře. Bohužel všechno, co se odehrává v přítomnosti, je víceméně ošklivé a strašně nudné. Hry jsem hrál skoro všechny a už od prvního dílu mě tyhle pasáže štvaly. Ve filmu nezajímavá přítomnost zabírá dvě třetiny stopáže. Většina herců tu působí, jako že jim nikdo neřekl, co se po nich chce, občas to vůbec nedává smysl a bohužel si Assassin´s Creed není vědom své hlouposti a jednoduchosti (nic proti ní, mám ji rád) a pokouší se tvářit jako něco víc než obyčejný blockbuster. A moc mu to nejde. Za pár let z toho někdo sestříhá pěkné dvacetiminutové video s dobrou akcí a pěknými kulisami. Do té doby tu máme film, který většinu času nudí nebo se marně pokouší naplnit ambice kohosi v pozadí, kdo nepochopil, že točí akční film. A ty musí být především zábavné. (15.05.2017)

Nějak nechápu ty výtky na poměr scén v minulosti a přítomnosti, jelikož při odečtení závěrečných titulků a nevyhnutelného úvodu, jenž připraví hlavní postavu na Animus, je poměr téměř vyrovnaný. Co se odehrává v 15. století na území Andalusie je čirá radost v podobě nepřetržité akce, nádherných kostýmů a relativně vzhledných filtrů. Vraždění a prchání je podpořeno skvěle energickou hudbou, která dává tempu správný říz, stejně tak rychlá střihová skladba, i když zde by neškodilo lehce ubrat a přidat v akčních pasážích více okružných záběrů kamery na celky. Na druhé straně časové osnovy, tedy v přítomnosti, se na rozdíl od linie před 500 lety odehrává alespoň nějaký příběh, leč chabý a nedoladěný. Kolotoč kolem charismatické Marion Cotillard funguje i přes díry ve scénáři a slabší dialogy vcelku dobře a občas poutá i více, než akční hon za jablkem Ráje. Jako celek je Assassin's Creed poměrně nevyvážený, postavám chybí uvěřitelnější a propracovanější motivace s cílem lépe propojit obě časové linie a větší přísun kvalitních dialogů. I přesto ale film nelze výrazně zkritizovat, jelikož přináší svěží vítr do kategorie herních adaptací. [65%] | Kino (20.01.2017)

Warcraft na druhou. Předně je naprosto očividné, že o tom filmu hodně přemýšlelo hodně lidí. Je výsledkem usilovné a upřímné snahy, pracuje s promyšlenými koncepty reflektujícími videoherní podstatu a je vidět, že to není nahodilý blockbuster z nějaké továrny, ale dílo vznikající s péčí. Ale je to taky šílená pitomost, na rozdíl od Warcraftu navíc ukrutně nudná. A je to opravdu smutné. Chtěl bych ten film mít rád, chtěl bych ho alespoň respektovat, ale nejde to. To, jak se tu všichni berou vážně, jak mluví výhradně formou plakátových hesel, je daleko za hranicí směšnosti. Stěžejní postava Marion Cottilard je podivně vymletá a i ten Fassbender zcela postrádá osobnost. Navíc mám dojem, že v Hollywoodu zdražili elektřinu nebo co, protože hned v závěsu za Rougue One přichází další film, který na osvětlení šetří natolik, že v některých dialogových scénách není lidem ani vidět do obličeje. Assassin's Creed je svým způsobem fascinující film, o kterém půjdou skvěle psát studie, ale koukat se na to za boha nedá. (21.12.2016)

Hoši, klid. Kdybych chtěla být zlá, mohla bych napsat něco o tom, že je to zprasený mix Matrixu a danbrownovských slátanin, ale vidím za filmem hodně námahy a piplání. Kurzel pokračuje ve svém výrazném vizuálu a opět nabízí fantaskní výjevy a mluvné postavy, kterým zůstala shakespearovská serióznost. Přibyly parkourové honičky jako v Princi z Persie, ale celková atmosféra je opravdu smrtelně vážná, co může ve spojitosti se zápletkou o Rajském jablku (zdravíme Anděla Páně 2!) působit směšně. Oceňuji však, že tahle videoherní adaptace neotravuje neustálými vtípky a má nějaké myšlenkové podhoubí, byť nedostatečně rozvinuté./// Bohužel je motivace hlavní postavy podobně nepropracovaná jako v prvním díle série AC. Postavy zbytečně deklamují věci, které jsou zcela zjevné (viz scéna s obrazem, kdy musí být řečeno, že na plátně hoří oběti inkvizice, kdyby si třeba někdo myslel, že v sídle templářů je malůvka fajrujících vater na buřty). Neuspokojivé je také vykreslení ostatních asasínů v Abstergu, které vyvolává mnohé otázky. (To jsou všichni mistři bojových umění? Proč je tedy hlídají obyčejní sekuriťáci z Tesca? Proč jsou v objektu zbraně jejich předků?)./// Lze také namítat, že Kurzel volí jen akční scény bez širšího kontextu doby, které poněkud nelogicky utne v nejnapínavějších momentech a už se k nim nevrací. Kameraman (Temný případ, Macbeth) si až příliš potrpí na příšeří (3D nebrat!), a to mají ještě postavy kapuce, ale honičky a souboje jsou vzrušující a dynamické. Nechybí známé herní atributy jako vystřelovací dýky nebo skok důvěry, aniž by z toho byl úslužný fanservice jako třeba v Rogue One. Fassbender chce chvíli Cotillardovou uškrtit, vzápětí s ní koketuje a na konci si nesmyslně strhne tričko a připojí se k Animu, ale i přes vyjmenovaná negativa v tom nelze nemít zalíbení a říkejte tomu třeba guilty pleasure, byť to není béčko. AC je mixem artu s nekomunikativními postavami a detaily na tváře postav a blockbusteru za 125 milionů $ a já doufám, že existuje nějaký Director’s cut, který oba přístupy dá spojí mnohem lépe, o čemž částečně svědčí původní sestřih. P. S. Výborná je zneklidňující hudba od režisérova bratra, Kanye naštěstí absentuje. 70 %. 🍎 [Kino 2x, 2D, 3D s titulky] (29.12.2016)