Assassin’s Creed

Ale copak to? Spratkům a nezaměstnaným, co celé dny honí se smrtí v očích a džojstykem v ruce čuráky po střechách středověkého Španělska, místo aby dělali něco užitečného, filmík nefuní? Prý hloupí, jednoduchí, s debylňým scénářem a vůbec sem nemněl chuť sahat si v kyně na šulínka jako přy smažeňí v pokojýčku, jo? No toto! Od někoho, kdo tu nadšeně pětkuje stupidní až vyrachtané, digitálně přebordelizované omalovánkové trampoty kýčovitých buzerantů v elasťácích, potírajících furt dokola jednu a tu samou zlou mluvící hlavu z planety Hloupý pičus v souhvězdí Velkého retarda, to znělo jako kulantní doporučení. A taky, že bylo! Kraťák se sice místy urputně snažil točit Megbet ryloudyt, a to včetně Míši Bednáře a Mařenky Kotlářové v hlavních rolích, naštěstí však smlouva stadfordského tlučhuby a nudila s Ubij-softem vypršela už v roce 1616, takže dvojku už zaplaťsatan nevyblil, čili je z toho přeqapivě zábavný, vizuálně naprosto podmanivý a skvěle zahraný sci-fi heterospektákl s koulema, jaký může nestíhat pouze někdo s pokrevně spřízněnými rodiči a vysokoškolským titulem ze zevlování u monitoru. Docela by se mi líbilo, kdyby tenhle graficky mazlivý Justýn jednou dostal sto míčů i na hraní s nějakým brutálně hnusným erkovým scénářem výhradně o středověkém vybíjení Templářů, Katarské vzpouře, nebo s čímkoliv od Cornwella o Stoleté válce. P.S.: Zvláštní cenu, kopačku do koulí od Olgy Walló, získává ten úžasný polyglokot, co přetitulkoval „krýd“ jako „přesvědčení“. Bravo! Doufám, že to bude hodně bolet. (04.01.2017)

Hru poznám, ale nikdy som ju nemal čas hrať. Zaujala ma vizuálom, a hlavne disciplínou parkouru. Film tieto dve elementy spracováva výborne, ale všetko ostatné je len slabý zlepenec, ktorý nemá žiadnu hĺbku či posolstvo. Herecký triumvirát k zožraniu žial nemal skoro čo hrať. A to je škoda. Byť silného scenára, mal AC všetky atribúty k tomu, aby sa stal najlepším pc game filmom vôbec. (13.03.2017)

Ani vyložená videoherní břečka, ani nějaká dechberoucí adaptace, ale něco šedýho mezi. Sice nasvalený Fassebender a herecky kvalitní spol., úchvatný středověký parkour sekvence (bohužel jich není moc), stejně to ve finále nezabrání smradu slátaninou a zbytečností, kde mě dění v přítomnosti většinou otravovalo -- a to zabralo dobrou půlku stopáže -- plus to celý vyústí do ztracena. Žádná pořádná mystická akční jízda napříč časem se nekoná. Po týdnu jsem snížil na 2*. (14.03.2017)

Assassin's Creed je tak trochu krásnou zradou. Hravě „prázdný“ film. Skvělým příkladem jsou tři scény v Animu. Tyto očekávané sekvence začínají tak, jak by si mnoho fanoušků přálo, tedy krásnými velkými celky, výraznou hudbou a množstvím akce. Jenže jakmile se ke slovu dostane Aguilar, jsou akční scény z minulosti narušovány, nejdříve (a) přílišným důrazem na polodetail, čímž se komplikují prostorové vztahy, (b) zvyšující se frekvencí prostřihů do současnosti, do třetice pak (c) až (ne)příjemnou nekomunikativností vyprávění. Ani jeden ze zmíněných aspektů nepovažuji za „tvůrčí selhání“ jako spíše záměrnou snahu dezorientovat diváka. Což podporuje výrazná stylizace, důraz na kombinaci velkých celků a pohyblivého rámování (paradoxně pro ustavení majestátních prostorů mimo akční scény), volba španělského jazyka pro historické dialogy i jistá odtažitost a neproniknutelnost postav a prostředí. Jako by Kurzel lehce deformoval klasické vyprávění tím uměleckým. Skvělé jsou také momenty, kdy film divákům nedovoluje prozkoumat (potenciálně) bohatý a široký fikční svět, nikterak důsledně nerozvádí historii konfliktu obou stran, a dokonce hlavní postavy nijak výrazně nepsychologizuje. Assassin's Creed je vlastně zábavná ukázka toho, jak moc příjemné může být sledování až lehce nepříjemného filmu. Trailery i marketingová kampaň slibovaly akční nálož, která se hrdě postaví vedle vynikajících videoherních blockbusterů, ne podvratnou jednohubku, která diváka trochu potrápí. // Další důkaz toho, že videoherní adaptace jsou extrémně podhodnocené. (18.01.2017)

Šly tři vykřičníky do světa a přišly ke kinu. První z nich chtěl vidět fakt dobrej film, druhej se aspoň nechtěl moc nudit, jenže nejstarší vykřičník chtěl vidět Fassbendera s mečem, tak se šlo na Asasíny. To bylo naposledy, co někdo ty tři vykřičníky viděl, protože po filmu se ze sálu vypotácelo trio otazníků. Já byl jeden z nich. (25.01.2017)