Revival

Sympatická česká jednohubka, která si na nic nehraje a již si Alice Nellis i celé herecké obsazení evidentně strašně užilo. Jenom škoda toho zatraceně triviálního scénáře a přemrštěné stopáže. U závěrečného vykecávání za podiem už jsem bohužel začínal dost trpět. I přesto ovšem celkem příjemný film na dobrou náladu. (22.11.2013)

Žádný zázrak, ale pár míst k pousmání se tu našlo, taková příjemná, i když chvílemi poněkud hořká, atmosféra taky, Revival dle mého zkrátka docela dobře splňuje koncept nenáročné komedie. Rozhodně je příjemné pozorovat bandu postarších muzikantů, kteří se toho nebojí, jejich vystoupení byly moc fajn (vidět Krobota s elektrickou kytarou, nebo Dyka zpívajícího s Polívkou, se zase jen tak nepoštěstí), na druhou stranu létající kalhotky byly přesně tím opakovaným vtipem, který vtipem být přestává a neustálé nadávání také postupně ztrácelo na zábavnosti. Celkově to vidím na lepší 3*, což už se mi u Alice Nellis stalo potřetí a začínám mít (možná mylný) dojem, že tato režisérka mi prostě nemá moc co dát. (15.02.2014)

Tady se zjevně zase točilo podle první verze scénáře, kde sice byly položené ucházející základy, ale chtělo to ještě pár verzí, ve kterých by se jednotlivé postavy a scény vyladily do zajímavějšího/dramatičtějšího/zábavnějšího tvaru a dopsaly se vtipy, které tu těžce absentují. A z těch čtyř jsem toho bývalého muzikanta věřil jen Geišbergovi (který dostal nejvděčnější roli). (11.12.2023)

Still crazy na česko/slovenský/ způsob. Po dlouhé době přímočará komedie, která neuráží a docela normálně a jednoduše baví. Zajímavé srovnání různých hereckých generací, kdy ta starší poráží o několik tříd tu mladší (dryáčnický Genzer) i tu ještě mladší (dřevěný Viktor Dyk). /17. 2. 15./ (17.02.2015)

Režie Alice Nellis mě baví. I při druhém setkání jsem si užíval profesionální i osobitou práci s vlastním scénářem a vedením herců. To, co Alice dokázala např. s Geňou, se už asi nikomu nepovede, včetně Genzera samotného. Jeho ztělesnění falše, pokrytectví a bezcharakterních praktik českého šou-businessu je velmi věrohodné. Samotní členové skupiny jsou možná až přehnaně rozdílní. Jistou povahovou soudržnost lze nepochybně cítit u Karla a Václava, i když Bolek u hraní vypadá, jako by to držel v ruce poprvé (tedy asi věrohodně) a ještě to kombinuje s výrazem upozorňující minimálně na kolaps, tak jeho další herectví je skvělé. Nicméně věčně mladý Milan (dědeček s novorozeňátkem vrhající se po hlavě do světa prohnilého bulváru) a nespláchnuté zbytky vychlastaného undergroundu šedesátých let, propagující západní demagogické klišé - sex, drogy a kdo ví, co vlastně ještě, v postavě Otakara, mi trochu narušovaly atmosféru. Ne, že bych obě postavy a jejich osudy ve filmu neuvítal, ale zdály se mi lehce přehnané. Přemodelínovaná kapela Nightwork v čele s načesaným, sólovým zpěváčkem také na kladech nepřidala, ale v celku mě film dost zaujal. Miroslav Krobot a Zuzana Bydžovská - dvojice, držící celý film nad tříhvězdičkovou vodou, která se mi nad filmem občas prolila. Nejen jejich, ale celo-skupinová KONEČNĚ vyřčená pravda, pár minut před vrcholným koncertem, mě v nadprůměru přesvědčila. Stejně tak hudba Jana Ponocného, který se své role ve filmu zhostil také s velkou parádou. Alice je pro mne velmi žhavé želízko v ohni novodobé české kinematografie. (02.01.2015)