Brazil
Brazil
Režie:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrají:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (více)Obsahy(1)
Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)
(více)Recenze (559)
Triviální příběh, na kterém je nejzajímavější to, jak chaoticky ho Gilliam natočil. A ani to není žádná sláva, protože množství scén opakující nebo nesnesitelně protahující už vyřčené je obrovské. Krom typicky gilliamovské kamery, vyžívající se ve snímání geometrických objektů v různě pokroucených úhlech, tu je i jeho (opět) stylová výprava, která svým polo-amatérismem pasuje do Barona Prášila, do podobné sci-fi ale vůbec. Dojem je velmi rozpačitý. Neomlouvat to alibisticky slůvkem "Gilliam", může se rovnou oslavovat i Super Mario Bros. ()
"Už brzy ty teroristy dostaneme - Ale útočí na nás už 13 let - Jen štěstí začátečníků, ha, ha" Hořká a pekelně černá komedie, zdrcující dystopie a místy setsakramentsky děsivý horor. Na pozadí hořké vize budoucnosti přetechnizované a přebyrokratizované společnosti, nezvratně mířící ke svému zániku, se odehrává příběh posledního vzdoru jedince, jenž se stal pouze pečlivě zdokumentovanou položkou na patřičném formuláři. Brazil zřejmě nemůže nadchnout nikoho, kdo tzv. stojí nohama pevně na zemi, pro opojení světem Terryho Gilliama totiž není třeba vysvětlení, nikterak nepomáhá.To, co potřebujete, se totiž skrývá na dně sklenice s bourbonem, na konci dohořívajícího jointu nebo v temnotě dětského pokoje. A pokud k odkrytí tohohle tajemství nemusíte mít nutně ten bourbon, marihuanu nebo být dítětem v temné místnosti, pak si to možná dokážete užít. Možná. ()
Orwellov román je lepší, ale to je zas skvost, ktorému sa len ťažko dá vyrovnať. Táto antiutópia je však výnimočne vtipná a ako užívateľ Trevor spomína, Orwellom román takým nie je. Samozrejme, Brazil nie je zábava na spôsob Fantozzi, ale z tej absurdity sála humor takmer neustále. A vlastne ono to nie ani absurditou, ono sa to stáva realitou, čo v roku 1985 možno ani nemohli tušiť. Životy napísané vopred, predpísané kódexy správania, ktoré sa musia dodržiavať. Či neplatia v mnohých oblastiach života takéto kódexy už dnes? Film môže pochopiť iba človek so širokospektrálnym pohľadom a takých je dnes v extrémne konzumnej spoločnosti už málo. ()
Depresivní příběh (a kulisy, kostýmy atd.) a k tomu koňská dávka nadsázky a absurdního humoru v nejlepší tradici Monty Python. A výsledek není žádný pejskokočičkoidní paskvil, ale svébytná umělecká výpověď. Lahůdkové herecké obsazení je jen třešničkou na dortu. Terry Gilliam je šílenec a zároveň génius! ()
Na prvé zhliadnutie nič moc. Nepomohla ani výborná atmosféra vo filmovom klube. Mám však pocit, že na druhý pokus by to mohlo byť o dosť lepšie, uvidíme. Každopádne zaujímavý film. Vlastne ako každá Gilliamovka. ()
S dvanácti opicemi to srovnat nelze, tohle je polívka z guláše, první akční scéna zatknutí je perfektní, celkové vylíčení byrokracie a aforismickými útoky proti "systému" je působivé. Ale celkově je to pohybující se bolehlav. Konec a některé noir pasáže jsou jediné, co drží film od přepnutí na obrazovce. ()
Je to cca rok, co jsem tento film nedokoukal a tak to mělo zůstat navždy. Dnes jsem shlédl Brazil celý a zřejmě mi zůstane navždy záhadou, jak mohl tvůrce geniálních 12 opic natočit takový psychosomatický sranec. Neuvěřitelně trapné, hloupé a nemilosrdně nudné. Občas při projekci nějaké nudné sračky si přeji, aby už to skončilo, ale tady jsem se zoufale modlil k Bohu na kolenou i přesto, že jsem ateista. Bůh mé modlitby nevyslyšel a má důstojnost je poznamenána navždy. Dveře do světa Terryho Gilliama mi zůstanou asi navždy zamčené bohuž.... spíš bohudík. ()
Zatraceně silný a náročný film. Depresivní od počátku do konce, těžko uchopitelný a v podstatě jsem jej celou stopář protrpěl, protože je k tomu všemu ještě tak mooooooc dlouhý. Přesto dám pro tu haldu nápadů a pro konec, kdy jsem se konečně chytl slušné 4 hvězdy. Tenhle film zřejmě má ubíjet, ale mě ubíjel až moc. 3,5? ()
It's a refund, actually. There was a mistake. Mistake? Yes, they don't usually make mistakes, but I suppose we're all human. My coming here is rather unorthodox, bringing you this check as any payments are normally made through central computer, but as there were certain difficulties, we thought rather than cause delay we'd let you have it now - you know, it being Christmas and all. My husband's dead, isn't he? I do assure you, Mrs. Buttle, the Ministry is very scrupulous about following up and eradicating any error. But if you do have any complaints you wish to make, I'd be only too happy to send you the appropriate forms. What have you done with his body? I don't know anything about that. I'm really just delivering the check. So if you wouldn't mind just signing these two receipts, I'd be only too happy to leave you in peace. He hadn't done anything. He was good! What have you done with his body? ()
Fascinující film plný pythonovského černého humoru a fantazií hýřících nápadů ve kterých se možná někdo (stejně jako já při prvním shlédnutí) může ztratit, protože jak řekla jedna z hereček o tomto filmu je v tom tolik fantastických nápadů že to nikdo nechápe. ()
Terry Gilliam patří mezi ty režiséry, kteří ve svých filmech rádi pouští svou fantazii na plné obrátky a ukazují, že se v jejich hlavách dějí velice bizarní věci. Tak to alespoň vypadá v jejich filmech. Převážně v těch Gilliamových. V tomto snímku se režisér vydává do (nejspíš) nepříliš vzdálené budoucnosti, kde podobně jako ve filmech "1984" nebo "451° Fahrenheita" vše řídí systém. Hlavní hrdina patří do "armády" úředníků a pronásleduje ho tajemný sen o neznámé ženě, která možná patří do skupiny teroristů, kteří nechtějí být řízeni nesmyslným systémem. Režisér svojí budoucnost nevidí nijak růžově a interiéry budov jsou plné šedých sloupů nebo spousty (opravdu spousty) různých hadic, trubek a jiného harampádí. Kanceláře by nemohl obývat nikdo, kdo trpí klaustrofobií a pracovníci se přetahují o jeden stůl, i když jsou jejich kanceláře rozdělené zdí. Pokud jste viděli novější režisérův snímek "12 opic" uděláte si snadno představu o tom, jak režisér vidí budoucnost. Oproti "12 opicím" je tento snímek pojat trochu komediálněji, což dost vyvrací konec. Je to rozhodně zajímavý film a Jonathan Pryce podává velice dobrý výkon stejně jako ostatní herci ale přeci jen je dost dlouhý a ke konci dokonce zdlouhavý a "obyčejného" diváka nemá šanci zaujmout či dokonce pobavit. A jestli se vám líbilo "12 opic" nutně to neznaméná, že se vám bude líbit "Brazil", i když tu je určitá podobnost. ()
Nevím, jak dlouho tohle natáčeli nebo pak odkládali, ale celkově se jedná o ztrátu času. Větší hovadinu aby člověk pohledal. Terry měl asi hodně slušnej matroš, když tohle vymýšlel. Vystříhat z toho veškeré snění (a tím to zkrátit asi na polovinu), soustředit se plně na dusnou orwelovskou budoucnost a nevymýšlet zbytečně složité kulisy, dalo by se to dostat asi na půlku hodnocení. Takhle ale se plníme hovny. Jako režisér má ode mě Gilliam zatím 3x* a 1x**, no nic moc. ()
Výborne vystihnutá absurdnosť byrokratickej mašinérie o boja jednotlivca proti systému. Občas možno trochu rozkolísané, ale nápadité a vizuálne pestré (miestami som si spomenul na MECHANICKÝ POMARANČ). Oproti takému 1984 menej depresívne a viac štýlové (skvelé použitie prvkov noir)... ()
Typicky Gilliamovsky bizarné, iné, zaujímavé. Sci:fi s nepredstaviteľnou atmosférou, ktoré síce komerčne neuspelo (ale to snáď ani netreba vravieť), predstavuje však úžasný zážitok pre notorických tvorcových milovníkov. Aj dnes si asi divákov bude hľadať ťažko, ale myslím, že aj tak ľudí veľmi láka. Jednoducho určite treba vidieť, ak máte radi filmové depresie. Vždy ma pri pomyslení na Brazil napadne aj Kubrickov Mechanický pomaranč. K nemu by som ho prirovnal asi najviac. ()
Brazil je výjimečná dystopie především v tom ohledu, že se na jednu stranu bezútěšné budoucnosti vysmívá (potažmo se vysmívá současnosti v masce budoucnosti), avšak ani pod povrchem satiry se nikdy nevytrácí mraziví tón dehumanizace. Je perfektní, jak dokázal Gilliam spojit zdánlivě neslučitelné prvky a tak jsme svědky tak bizarních výjevů, jakými jsou revolucionářský opravář klimatizace, ke kterému můžeme vzhlížet, pythonovského herce, který je skutečně děsivý v roli sadistického mučitele, různých psychoanalytických a snových pasáží, které nenarušují jindy zavládnuvší pocit surového realismu, apod. Brazil je prostě vícevrstevnatý. Nejen tím, jak rozmanitě dokáže kritizovat, ale především v tom, co všechno vlastně kritizuje. Je zde napadán snobismus a konzumní společnost (Lowryho matka a její přátelé), ale zároveň šedá byrokracie (Lowryho práce), diktatura (Lowryho nadřízení) a dokonce se zde dostáváme i ke kritice samotné kritiky, potažmo zdůrazňování naivity v ideálech revoluce/pádu diktatury (či zkostnatělého systému) – tím si Gilliam tak trochu utahuje z jednoduchých řešení, se kterými přicházeli například někteří komunističtí romanopisci, kdy by se z dělnické třídy (zde charakter opraváře či řidičky tracku) měl stát kolektivní hrdina/vítězný odboj. Autor jde dokonce ještě dál a v podstatě se směje i samotné idei, že by normální člověk mohl skutečně něco změnit (geniálně napsaný a skvěle zahraný charakter Lowryho je bezchybným shrnutím průměrného jedince, snílka, který proti systému nemá žádnou šanci). Dokonce i tento poslední bod je do jisté míry škodolibě vtipný (Lowry je vážně hrozně naivní postava - upíná se na odboj, který dost možná ani neexistuje a je pouhou strategií vládnoucí třídy pro odvrácení skutečných nepokojů). Nicméně tato bezmoc je samozřejmě i tím nejtragičtějším sdělením díla. Kdybych měl použít příměrů k jiným autorům, je to, jakoby se zde spojilo to nejlepší z Orwella, Huxleyho a Kafky a ještě něco víc. A to ani nezmiňuji úžasnou originální výtvarnou stránku filmu, která od mizanscény, praktických efektů až po prapodivné úhly kamery a sofistikovanou práci s detailem, nemá chybu. ()
Film, který dnes patří k největší klasice sci-fi žánru. Směsice Kafky, Orwela a absurdity. Robert De Niro měl takový zájem ve filmu hrát, že vzal i vedlejší postavu. Téma je stále nadčasové. ()
Kafka, Orwell, Gilliam...prostě fantasy mazec! PS: Jonathan Pryce ve své (zřejmě) nejlepší roli! ()
Director's cut: Pôvodnú myšlienku z Orwella alebo časť z nej doplnil Gilliam svojim humorom a hlavne snovo/rozprávkovo/dekadentnou víziou takmer dokonale. Som unesený z toho, čo som práve dopozeral. Unesený do jedného z Gilliamových svetov. P.S.: Poprosím doplniť žáner komédia. ()
"Monty Pythonovský" režisér Terry Gilliam stvoril vo svojom filme Brazil pretechnizovanú spoločnosť, plnú z dnešného pohľadu archaických prístrojov, so všadeprítomným terorizmom a nadovšetko vládnucím byrokratickým aparátom nekompetentných úradníkov, ktorý naháňajú strach a depresiu... Originálnosť myšlienok je umocnená bezbrehou fantáziou, takže vizuál snímku je na vysokej úrovni. Za zmienku stojí perfektná a zaujímavá hudba Michaela Kamena. ()
Beru všechnu tu politickou a byrokratickou satiru, v současné době stále aktuální, i zvláštní Gilliamovo psychedelické vidění, ale jak se říká, mnoho psů, zajícova smrt. ()
Související novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)