Star Wars: Vzestup Skywalkera

Nezpochybnitelná rychlodráha, kdy se skáče po celém vesmíru takovou rychlostí, že se ani nestíhám nikde jen zastavit, kochat a nasát atmosféru nového či staronového místa. Zároveň to ale přirozeně znamená, že se téměř dvě a půl hodiny střílí, bojuje nebo vysvětluje a já nemám šanci vydechnout. A to, co se dozvídám mezi jednotlivými skoky na mě naštěstí funguje. Pro Reylo mám slabost od samého začátku, takže rozvoj jejich vztahu i schopností polykám s navijákem a chtěl bych i víc, ostatní jsou více než kdy jindy pro tuhle dvojici pouhými přihrávači, ale naštěstí opravdu vtipnými a nápaditými, zejména Poe, protože Isaaca tahle poloha očividně strašně baví. Nejvíc jsem se bál návratu starého známého záporáka, kterého už v celé sáze bylo dost, naštěstí jeho přítomnost dává smysl s provázáním směrem k nové generaci hrdinů a ve finále člověk vidí, že vzhledem k jeho účasti jde více než do tuhého a že když se plán nepovede, bude to konec všeho. A že občas něco vyjde dějově až příliš příhodně, rychle nebo hlavním charakterům pomůže náhoda (Síla)? To už tak někdy v pohádkách bývá a Hvězdné války byly pohádkou s princeznami, rytíři a meči už před více než čtyřiceti lety a mrzí mě, že právě ti, kteří sami sebe na rozdíl ode mne nazývají pravověrnými fanoušky, na tuhle krásnou skutečnost zapomněli. Snílek J. J. Abrams má paměť naštěstí o poznání lepší. (23.12.2019)

Já jsem z toho docela špatný... Rozpačitý... Mám opravdu rád epizody 7 i 8, ale tahle mě napoprvé zklamala. Napodruhé, když už člověk ví, do čeho jde, je sice o něco lepší, ale pořád to není tak dobrý film, jaký by si sága na závěr zasloužila. V Síla se probouzí jsem si moc oblíbil všechny nové postavy, v Posledním z Jediů se nějak (a celkem slibně) vyvinuly, ale ve Vzestupu Skywalkera mě skoro nezajímaly, ten film se mi zdá hrozně ukvapený a ačkoliv znám ze světa Star Wars víc než těch devět hlavních filmů, nemám rád způsob vyprávění "když to a to neznáš z knih nebo komiksů, nestěžuj si, že jsi zmatený" - už Darth Maul v Solovi byl na hraně. Je samosebou pěkné vidět, že filmaři myslí i na ty nejoddanější fanoušky, ale občas se mi zdálo, že myslí jen na ně a příběh je pořád hodně otevřený, nedopovězený... A když dopovězený, tak stylem Cimrmanova vichru z hor. Hodně dobrých scén tam je, ale z mého pohledu i hodně "To jako vážně?" momentů, z nichž některé určitě vyvolal tlak otravných hejtrů, kterému filmaři podlehli, a některé bohužel předčasný odchod Carrie FIsher. Výhradu nemám snad jen k hudbě Johna Williamse a k 3PO a Chewiemu, kteří mě jako jediní dokázali vážně dojmout. (19.12.2019)

To nejhorší, co se mi může stát u filmu, na který jsem se tolik těšila je, když si v průběhu filmu řeknu "sakra, mě to vlastně ale vůbec nezajímá" a přesně tohle jsem si řekla už asi po půlhodině. Bylo mi úplně jedno, kam se celý příběh posune, nebo kam dojdou postavy, ten scénář je totiž strašně plochý. Vůbec neví, jak pečovat o postavy a je to první Star Wars film, kde se totálně vytratila jakákoliv osudovost (jo, pořád si myslím, že epizoda VIII je dobrý film). Vůbec jsem tady navíc nepoznala J. J. Abramse, vždyť on vždycky ví, co je to tah na branku a je to mistr epických a velkolepých momentů, tady však nic takového není, filmu chybí šťáva a nenašla jsem jeden jediný moment, který bych si chtěla pustit znovu. Hrozně mě mrzí, že finále takto velkolepé ságy je tak průměrný film. (21.12.2019)

Tak se mi to v hlavě rozleželo a zůstávám u nejvyššího hodnocení. Dostala jsem všechno, co bych od nového dílu Star Wars čekala, nebyla narušena originální atmosféra a vlastně celý to sledování bylo příjemný. Chápu skalní fanoušky, že je rozčiluje, že jdou tvůrci hodně naproti divákovi a dělají tak legendu lépe čitelnou i pro ty, kteří k filmu přijdou jen náhodou. Ale není to tak trochu logický krok? O tom, jestli je správný nebo ne, můžeme debatovat. Za mě je to slabších 5* (18.12.2019)

Konečně je tahle rozháraná série u konce. Hodnocení jejího závěru by mohlo proběhnout v několika různých debatách. Nabízí se třeba otázka, jak bylo možno takhle rozehranou sérii vlastně ukončit? Nebo jestli je vůbec možné, aby se tenhle díl líbil těm, kteří z různých důvodů nesnášeli oba předcházející? A tak dále. To se všechno bude v dalších dnech a týdnech řešit, každopádně za mě se jedná o důstojné završení. Podle očekávání je devítka plná hašení Johnsonových požárů, a tak se nejvíce blíží abramsovské sedmičce; zároveň překotným tempem, digitálními orgiemi a snahou dát fanouškům vše, co se dosud nepovedlo, dává vzpomenout na Pomstu Sithů. V klasicky abramsovském duchu je finále efektní, nesnaží se na rozdíl od Posledního z Jediů kdovíjak rozšiřovat svět a nové prvky do Silou prosyceného vesmíru zapojuje hlavně ve chvílích, kdy si jinak moc neví rady. Hlavně se však snaží uzavřít, co jde (občas trochu překotně), a dát fanouškům dostatek toho, co mají rádi. Uvědomuju si, že to nezní kdovíjak úžasně, přesto u mě po prvním zhlédnutí převládá spokojenost. Téměř všechno emoční ždímání a vysvětlování, co byste očekávali, tam opravdu je, ale má dostatečný švih a řemeslnou suverenitu na to, aby to vlastně ani nevadilo. Těžko říct, jestli takhle neodvážný závěr může kánon Hvězdných válek posunout někam dál – mě však neurazil a příjemně popcornově pobavil. (22.12.2019)